Francouzské Velikonoce

Loni jsme Velikonoce oslavili v Čechách, letos jsem zůstali doma v Luxu a ctili spíš francouzské tradice. I když pomlázka ani obarvená vajíčka nám na stole nemohla chybět. Motýlek se naučil obstojně recitovat „hody hody doprovody“ (i když to vyslovuje spíš jako „houdy houdy“) a pilně si koledování trénoval. Ale na Velikonoční pondělí na něj skoro zapomněl.

V noci ze soboty na neděli nás navštívil velikonoční zajíc a rozházel nám po bytě spoustu čokoládových vajíček. Také na některých místech schoval drobné dárky a čokoládové zajíčky. Kluci z toho byli ráno pěkně paf. Hned pochopili systém a pustili se do hledání. Kocourek rozbalil svou první čokoládu ještě v pyžamu.

Já mezitím začala péct jehněčí kýtu. Byl to můj důkaz lásky pro mého muže. Mně totiž jehněčí maso vůbec nechutná. Vím ale, že jeho maminka na Velikonoce jehněčí kýtu vždycky pekla a můj muž ji miluje (maminku i kýtu). Samozřejmě když jsem mu o svém plánu pověděla, hned začal básnit právě o tom, jak to dělá maminka a jaké přílohy mám k tomu připravit… Musela jsem ho trochu brzdit, protože jsem věděla, že „jako od maminky“ to nikdy nebude, a ani to nebyla moje ambice. Nicméně s výsledkem jsem byla velmi spokojená. A byl to vlastně velmi jednoduchý recept. Maso jsem večer předem naložila a ráno začala péct na 160 stupňů, nejdřív 3 hodiny přiklopené, pak ještě půl hodiny odklopené. Jako přílohu jsem podávala pečené brambory s lístky čerstvého špenátu a (na přání manžela) bílé fazolky.

Na Velikonoční pondělí jsme podnikli výlet do nedaleké vesnice Nospelt, kde se každý rok koná tradiční velikonoční trh a prodávají se tam takoví typičtí keramičtí ptáčci. Už před pár lety mi o této každoroční události říkala lucemburská kolegyně v práci. Už dlouho jsem se tam chtěla podívat. Měly tam být i nějaké atrakce pro děti. No, byla jsem trochu zklamaná – moc atrakcí tam nebylo a ani ti keramičtí ptáčci nebyli tak pěkní, jako jsem viděla na fotkách z minulých let. Ale jsem ráda, že jsme tam zajeli a že nemám pocit, že jsem přišla o něco výjimečného.

Také jsem se o velikonočním víkendu definitivně rozloučila se zimou. Vyprala a uklidila jsem zimní bundy,  zimní boty i fusak v kočárku. Teď už tedy prostě MUSÍ být teplo a hezky.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.