Malý pražský erotikon

Vždycky je těžké psát něco negativního o knížce, kterou jsem dostala jako dárek. Malý pražský erotikon je bohužel ten případ. Vlastně si nejsem jistá, co si o téhle knížce mám myslet. Něco pozitivního na ní asi bude, jinak bych ji nedočetla. I když během četby jsem mnohokrát měla chuť ji odložit (mimo jiné i proto, abych pak necítila potřebu sem o ní něco psát :-)), nakonec mi to nedalo, protože jsem přece jen měla chuť zjistit, jak se osudy jednotlivých postav vyvinou.

Je to ale kniha psaná mužem a řekla bych, že spíš pro muže. Každopádně mě jako ženu některé úvahy a také výběr slov poněkud míjejí. Opět jsem měla pocit, že žiju v nějaké přikrášlené realitě. V mém světě prostě nespí každý s každým (nebo o tom nevím a vědět nechci). Přijde mi, že si nás ženy Patrik Hartl trochu idealizuje. Vidí nás jako velmi náruživé, sexu chtivé, vždy připravené ke všemu možnému. Opravdu doufám, že o nás všichni muži nepřemýšlejí a nemluví jako on.

Ano, jsem citlivka. A to, jak Patrik Hartl všechno popisuje pěkně na rovinu, na mě bylo prostě příliš. Nepochopila jsem, k čemu je ta naturálnost dobrá. Sice mám ráda knihy ze života a ze současnosti, ale k něčemu asi ještě budu muset dozrát.

Dějových linií je v knize několik. Jedná se o osudy dvou sousedících rodin. Obě mají svá tajemství, rodiče různé hříchy z mládí a všechno se postupně zamotává a proplétá skrze jejich děti (a psy). To je na knize zajímavé. Ale některé kapitoly bych radši vynechala – například v jedné rodině žije pes, ve druhé fenka, dozvídáme se o jejich „sexuálních hrátkách“, po smrti se jeden převtělí v ptáka a dále pak v žížalu, tedy hermafrodita, který už konečně sex nemusí řešit… Podobné vsuvky do děje mi přišly prostě zbytečné.

Ale aspoň jsem si během četby hezky zavzpomínala na svá oblíbená místa v Praze 🙂 No, víc už toho o téhle knížce asi napsat nedokážu.

Reklamy

4 thoughts on “Malý pražský erotikon

  1. avespasseri 29.5.2017 / 14:58

    Tak říká se, že naše myšlení a názory vypovídají spíš o našich přáních, než o těch druhých :-))) Já včera svědkyně Jehovovy taky vyřídila slovy, že potkávám spíš milý a hodný lidi a že jako že jaké násilí dnes?? Možná to bude tím, že jsem poslední dobou viděla pár filmů o holokaustu a středověku…

  2. téra 29.5.2017 / 20:45

    Mně Hartl baví. Všechny tři jeho knihy mě bavily. Jeho styl psaní, spád, čtivost. A nepřipadá mi, že by to nebylo zase tak běžné v životě. A to také nemám pocit, že jsou kolem mě všichni promiskuitní, ale každý má své malé tajnůstky, takže mi to tak odtržené od reality nepřipadá (až na proměnu psa po smrti). Za mě dobrý 🙂 Terka

  3. Iva 30.5.2017 / 19:37

    Mela jsem uplne stejne pocity, Vanilko. Takove prvoplanove vulgarni cteni, clovek u toho nemusel moc premyslet, jen cetl a cetl, ale zadne emoce ve mne ta kniha nevyvolala. Takovy „novy“ Veiwegh…

    • Vanilka 30.5.2017 / 20:52

      Skvělé srovnání! Přesně! Vieweghovy poslední knihy ve mně vyvolaly podobné pocity. Proto už jsem si slíbila, že od něj nic už číst nebudu. Přitom jeho první knížky se mi moc líbily. Asi jsem byla prostě mladší. A on taky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s