Nedorozumění

Včera jsem při obědě s Motýlkem vedla jednu z našich – v poslední době častých – diskuzí o chování všeobecně, o jeho chování k bráškovi, o emocích, o vzteku atd. Nakonec Motýlek překvapivě prohlásil, že nás má oba rád (tedy mě a Kocourka). Příjemně mě tím překvapil a potěšil.

„My tě máme taky  rádi,“ ujistila jsem ho. A dodala jsem: „Mám tě ráda pořád. I když zlobíš, i když křičíš nebo se vztekáš. Prostě pořád.“ Až jsem skoro sama sebe dojala.

Obědová idylka skončila, odvezla jsem Motýlka zpátky do školky, Kocourka dala spát. Když jsme pak odpoledne Motýlka přišli vyzvednout, okamžitě jsem poznala, že něco není v pořádku. Na všechno reagoval přehnaně. Kvůli každé prkotině se vztekal, házel věcmi, bouchal. Nechápala jsem, co se děje. Samozřejmě to těsně před večeří vyvrcholilo i mým vlastním křikem – pohár mé trpělivosti v tu chvíli opět přetekl.

A pak jsem se u večeře dozvěděla, v čem byl problém. Motýlek mi nešťastným hlasem řekl:

„Ale máma říkala, že má ráda, když křičím a když bouchám a když zlobím!“

Aha… Ups. Budeme muset ještě na dorozumívání v češtině trochu zapracovat 🙂

Advertisements

7 thoughts on “Nedorozumění

  1. Calad 30.3.2017 / 13:54

    Asi by mě to nemělo rosmát ale stalo se…. 😀

    • Vanilka 30.3.2017 / 14:41

      No mě to ve finále taky rozesmálo, jen mi bylo líto, že jsem ho předtím seřvala.

  2. Petra 3.4.2017 / 14:35

    Jejda! Chudák, myslel, že musí zlobit.

    Včera jsem si vzpomněla na tvůj článek o koprivach a o tom, ze ve Francii píchaji.
    Včera jsme na ně narazili na hřišti, tak jsem synovi (23m) vysvětlila, ze je lepší na ně moc nesahat, protože pálí. No, stejně si to musel vyzkoušet.
    O něco později za námi dorazil muž, syn ukazoval na kopřivy a volal: c’est chaud! C’est chaud!
    Muz moc nechápal 🙂
    Ale nutno podotknout, ze pro syna je asi i v češtině pichat a pálit totéž. Kdyz vidí na obrázku ježka, taky volá: c’est chaud. 😀
    Tak nevím.

    • Vanilka 3.4.2017 / 20:30

      No jo, mají to popletené, ti naši kluci 🙂 S tím pícháním a pálením to je ale u nás vážně složité. Kopřivy píchají, ale třeba pepř nebo tabasco taky… A nejhorší je, že jsem si na to tak zvykla, že už to skoro ani nevnímám. Syn se mě běžně u stolu ptá „Tohle píchá?“ a ukazuje na nějakou manželovu pálivou omáčku. A já mu to odkývám se slovy „Jo, to píchá.“
      Taky mi pořád špatně skloňuje slovo „máma“, často říká, že si třeba „sedne k mámovi“. A já už jsem se taky přistihla, jak mu říkám: „Dej to mámovi.“
      Pak se mají naučit správně česky!

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s