První kolo se šlapkami

Občas někde zahlédnu nějakou cizí rodinu a obdivuju, jak vypadá idylicky. Třeba někde v restauraci nebo v obchodním centru, v parku nebo na parkovišti – to je jedno. Většinou mi připadá, že jsou všichni členové té cizí rodiny naprosto v klidu. Nikdo nekřičí, nepláče, nikdo se netváří vynervovaně. Já vím, že to může být jen taková momentka z jejich rodinného života, který možná ve skutečnosti vypadá úplně jinak. A tak by mě zajímalo, jak na nestranné pozorovatele působíme my.

Třeba včera odpoledne. Motýl se vrátil z práce domů dřív, abychom podnikli rodinný výlet do nejblížšího obchodního centra, kde každý rok probíhá velký bazar kol. Napadlo nás, že bychom tam mohli Motýlkovi pořídit jeho první kolo se šlapkami.

Motýlek už má jízdu na svém odrážedle First Bike dávno na háku a sám už nějakou dobu mluví o tom, že by si přál opravdické kolo. Potíž je, že se mu líbí kola s přídavnými kolečky. Moc po nich touží. Což my s Motýlem rázně zamítáme. Na odrážedle drží skvěle rovnováhu, a tak jsme přesvědčení, že přídavná kolečka by byl obrovský krok zpátky.

Včera po obědě jsem Motýlkovi oznámila, že půjdeme vybrat kolo. Těšil se, byl nadšený. Když se ale blížila hodina, kdy měl Motýl přijet z práce, bylo třeba vypnout pohádku v televizi… Díky tomu jsem se dozvěděla, že vlastně žádné kolo nechce 🙂 No nic.

Další problém spočíval v tom, že měl Motýlek hlad. V poslední době s jídlem hodně bojujeme. V obědech a večeřích se jen porýpe a pak vyžaduje různé mlsky, které já mu odmítám dávat, když nejí pořádné jídlo. Včera u oběda snědl asi dvě sousta. Než jsme odjeli vybrat to kolo, naservírovala jsem oběma klukům ještě svačinu: jahody, banán a jogurt. Kocourek snědl všechno (jako vždycky – většinou ještě dorazí to, co Motýlek nechce), Motýlek jen pár jahod.

Takže když jsme dorazili na místo, začal kvílet, že má hlad, a byl celkově pěkně protivný. Žádné kolo se mu nelíbilo. Vzhledem k jeho výšce už by měl mít kolo velikosti 14“, ale on je povaha opatrná a viděla jsem na něm, že se bojí. Tak jsem přemluvila Motýla, abychom koupili velikost 12“ a počkali, až se Motýlek rozjezdí a naučí se šlapat. Pak mu pořídíme nějaké nové, pěkné, pořádné kolo.

Výběr byl vcelku slušný, ale Motýlek moc nespolupracoval. Střídavě trucoval a nekomunikoval, anebo naopak ječel a vztekal se.

Do toho Kocourek, který před pár dny konečně začal chodit (!), lítal jak posedlý uličkami mezi vystavenými koly. Každé si chtěl osahat, na některá se dokonce pokoušel i vylézt. A já se bála, že na něj některé spadne.

Takže byly chvíle, kdy jsem celá zpocená držela v náručí propnuté ječící batole, z druhé strany na mě visel Motýlek kvílící, že má hlad, a do toho Motýl nadával, že má práce nad hlavu a že tohle nemá za potřebí. 🙂

Přitom jít vybrat prvorozenému synovi první opravdické kolo by přece měla být rodinná idylka, ne? Asi to neumíme.

Každopádně jsme odešli s lehce ojetým kolem Puky a já jsem byla hrdá aspoň sama na sebe, že jsem celou akci ustála a zůstala relativně v klidu, tzn. vydržela jsem na nikoho neječet. Že mi neujely nervy, což se mi stává často, i když vím, že to v takových situacích rozhodně ničemu nepomůže.

Jaké zkušenosti máte s výběrem prvního kola vy?

Advertisements

7 thoughts on “První kolo se šlapkami

  1. Ella 9.3.2017 / 07:55

    Vybrala jsem na internetu podle recenzi (hlavně aby mělo nízkou váhu) a ted se chystam objednat. Elik se za 1,5roku co máme doma First bike na něm nenaučil. Takže letos už přejdeme na kolo,právě s těmi přídavnými kolečky. A doufam,ze to bude lepší varianta.

  2. K 9.3.2017 / 12:37

    Ahoj
    presne tak, jestli frčí jistě na first biku, tak bez koleček, zkusili jsme kolo chvili dopoledne a odpol už jezdil sám, samozřejmě je těžký rozjezd a pak když jede moc pomalu…
    v čr se hodně dává na váhu kola, resp. lehkost. vyhrává Specialized. taky aby nemelo vysoky ram. a na zacatek se doporucuje 12, treba jen na prvni pul rok, nehlede na vysku a pak druhe dle vysky, treba rovnou 16. takže jsme s vámi stejne starý, a máme 12.

    • Vanilka 9.3.2017 / 13:54

      O „lehké pověsti“ kol Specialized jsem slyšela. Ale v tom bazaru jsem žádné neviděla. Myslím, že by se tu sehnat dalo, ale ne ojeté, leda nové. A myslím, že to první kolo Motýlkovi moc dlouho nevydrží. Tak si ten Specialized nechávám jako variantu na to pořádnější ježdění. Kdo ví, třeba už za pár měsíců 🙂

  3. Alinka 9.3.2017 / 22:01

    Urcite souhlasim s variantou bez kolecek, nase deti se tak naucily obe velice rychle. Pri prechodu na kolo jsme zaznamenali akorat dva problemy. Zaprve byli oba zvykli brzdit nohama po zemi. Coz ve vetsich rychlostech na kole rozhodne neni ideadlni. Zvlast Barunka byla docela strelec. Zadruhe (a to bylo zase vic u Matyase) dost dlouho mu trvalo nez pochopil slapani. Vubec nevedel, co svtema nohama delat. Nakonec stacilo pet minut na pujcenem kole s pridavnymi kolecky a behem pul hodiny jezdil i na tom normalnim svem. Ale rovnovahu zvladali oba okamzite.
    A k tem idealnim rodinam, nenech se mylit. Myslim, ze vsude jsou horsi a lepsi momenty. Navic mam pocit, ze cim vic od nejake chvile ocekavam/ocekavas, tim je to pak vetsi fiasko. A naopak kde „o nic nejde“, jsou nakonec nejhezci zazitky. Obycejne, vsedni, ale vlastne moc hezke. Tak co nejvic takovych ;).

  4. Jana 11.3.2017 / 16:30

    Když jsem četla tento příspěvek, jako bych četla o našem synovi. 😀 Chová se úplně stejně a já už jsem z toho kolikrát zralá na blázinec. Neustále fňuká a pořád má nějaký „problém“. I v příspěvku o školce jsem si říkala, že mám doma úplně to stejný. Ve školce je to super kluk a doma pravý opak. 😦 Doufám, že tohle období brzo skončí.
    Jinak první kolo jsme objednali přes internet. Brali jsme vel. 12 protože syn je prcek a začal jezdit už ve 2,5 letech. Předtím měl First bike, takže jezdil hned bez pomocných koleček.

    • Vanilka 12.3.2017 / 10:18

      Já taky doufám, že z toho vyroste. Teď už je to s ním cca rok opravdu někdy náročné. Ale u něj je to částečně i únavou. Asi by mu ještě prospělo trochu si zdřímnout po obědě. Jenže zaprvé na to v místním školkovén režimu už moc není prostor a zadruhé bych toho pak hořce litovala večer…

  5. Aw_MP (Lenka) 12.3.2017 / 10:09

    U nás to zas proběhlo tím stylem, že v obchodě si T. vybrala černé elegantní odražedlo (byly jí dva roky v té době) a v parku na něm pak nechtěla jezdit, protože by radši růžový a se šlapečkama. Teď už se docela rozjíždí na tom černém odražedle (téměř tři roky). Ale co se týče nakupování čehokoli, to miluje… 😀

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s