Vysilující pondělky

Naše pondělky jsou náročnější než ostatní dny v týdnu.

Budík mi zvoní v 6:40. Nikdy jsem nebyla ranní ptáče, ale už to mám spočítané na minutu. Musím vstát. Využít toho, že ostatní ještě spí. Obléknu se a namaluju, pak sejdu dolů do kuchyně. Uvařím sobě kávu, Motýlovi konev čaje a začnu Motýlkovi připravovat svačinu do školky. V lucemburských školkách děti svačinu nedostávají, musejí si ji nosit z domova. Mezitím polykám svou snídani – obvykle nějaké müsli s jogurtem nebo něco takového. Pak se postupně probouzí zbytek rodiny. Pomazlit, opusinkovat, obléknout, nakrmit, vyčistit zuby. V osm přichází paní na hlídání a já jí předávám Kocourka. V zápětí odcházíme s Motýlkem do školky, odkud pak přebíhám na svůj tříhodinový (!) kurz lucemburštiny. Ten začíná v 8:30. Po jeho skončení běžím zpátky do školky, vyzvedávám Motýlka, jedeme domů. Převezmu si Kocourka. Ohřívám oběd, který jsem si musela připravit o víkendu. Na vaření není čas. V jednu uspávám Kocourka. Pak jdu umýt jídelní stůl a podlahu pod ním (obzvlášť pod Kocourkem), poklidit kuchyň, zapnout myčku a většinou i pračku.

Když je pak ve dvě Motýlek zpátky ve školce a Kocourek si dává dvacet (teda spíš sto dvacet), jsem ráda, že si můžu na chvilku sednout a užít si svou chvilku pro sebe. Vychutnat si kávu a něco sladkého.

mycoffee

Konkrétně toto pondělí se cítím ještě celkem odpočatá. Měli jsme velmi líný víkend. V sobotu jsme výjimečně vůbec nevytáhli paty z domu. Venku pršelo a foukal silný vítr, kapky se tříštily o skla oken, tak se nám nikam nechtělo. Byly u nás holky a krásně si hrály s Motýlkem tak, že jsme o nich skoro nevěděli. A tak jsme s Motýlem vařili.

Motýlova maminka si před pár týdny zlomila krček, je v nemocnici a zřejmě tam ještě pár měsíců zůstane… Všichni si ale dělají starosti o tatínka 🙂 Co bude celou tu dobu jíst? Motýl má v plánu za ním přístí víkend zajet (a navštívit samozřejmě maminku v nemocnici) a naplnit mu mrazák. Uvařil několik litrů boloňské omáčky a gulášové polévky (recept od mojí maminky). Já pro změnu vytvářela zásoby pro mě a pro kluky na příští týden: kuřecí maso na žampionech, hovězí polévku, hovězí pečeni a bábovku.

Jak jste strávili víkend vy? A jak snášíte pondělky?

Reklamy

21 thoughts on “Vysilující pondělky

  1. avespasseri 6.2.2017 / 14:53

    Nemám ráda hektické dny, pondělí je naštěstí Ok. V pondělí učím postarší paní, se kterou si velmi rozumím – vždycky jsou to příjemné téměř 2 hodiny. Včetně výletu za Brno.
    Víkend jsme strávili sportovně – zimním trojbojem. Pátek sjezdovky (byly pololetní prázdniny), v sobotu běžky (dcera poprvé a šlo jí to moc dobře, to spíš já jsem už z formy…), v neděli brusle. Dnes sotva lezu :-))) A ještě jednu věc – vždy mě překvapuje, kolik lidí vaří ve velkém a zamražuje do budoucna. Já jsem si na to ještě nezvykla a nikdy nezvyknu. Miluju čerstvé jídlo a mražené jím jen pár mňamek jako jsou šišky s mákem, švestkové knedlíky, které zamražuju sama a tak :-)))

    • Pavla 6.2.2017 / 15:30

      Taky jsem si myslela, ze je to divne. Jenomze vracet se domu denne po sedme hodine Vas nauci…pokud nemate chut v hladovem deliriu 5x tydne pripravovat chleba s necim 😦 Takze tak na dva az tri dny mam taky namrazeno.

      • avespasseri 6.2.2017 / 15:34

        No jo, když u mě je zatím ta averze k mraženému a nečerstvému natolik silná, že přebije i chleba s něčím nebo nějaké zaplácnutí žaludku něčím nezdravým :-(( Když on takový chleba s něčím či něco sladkého stále chutná líp 🙂 Ale já na to přijdu, čím se živit. Ono to ale fakt není dvakrát lehké, já se večer často vracívám domů i po osmé 😦 Ale zase mívám často možnost si doma uvařit oběd…

    • Erika 6.2.2017 / 15:47

      Vo Francuzsku je velky marak nutnost. Obchodne centra su daleko, na nakup chodim raz tyzdne a kupujem preto vela mrazenej zeleniny na varenie. Cerstvu zeleninu z trhu mam akurat tak v sobotu rano, ale casto nestiham na ten trh vy
      behnut, kedze vo Fr. robime od rana do vecera a v sobotu dohaname zameskane.
      V stredu sa budim o siestej rano a varim obed, kedze v stredu sa v skokskych jedalnach nevari ( uz to neriesim, zvykla som si) a poobede druhe kolo: vecera na stvrtok. Stvrtok mam dlhy den a vecer som taka ustata, ze si nevladzem ani natriet chlieb s maslom. Takze ohrieva a serviruje na varenie lavoruky ale inak domaci majster manzel.

      • Erika 6.2.2017 / 15:48

        v prvej vete malo byt spravne MRAZAK

      • avespasseri 6.2.2017 / 16:01

        A přitom se o Francouzích říká, jací jsou to gurmáni. Francouzům nevadí, že jsou v podstatě odkázáni na mražené polotovary, ať již vlastní přípravou či ne? Ale ono se v zásadě nepovažuje mražené jídlo za špatné…

      • Vanilka 6.2.2017 / 17:44

        Tak to já mám asi velké štěstí. Nedaleko od domu máme řeznictví a také 7 dní v týdnu otevřené pekařství, kde jdou k dostání i mléčné výrobky, šunka atd. Do supermarketu můžu dojít pěšky a do dalších dvou to mám 10 minut autem. Tedy my jíme především čerstvá jídla. V mrázáku jich mám jen pár v záloze pro dny, kdy nestíhám vařit. Ale snažím se vařit na víc dnů dopředu tak, abych nemusela vařit úplně každý den. Pak jíme např. ve středu totéž co v pondělí, ve čtvrtek totéž co v úterý apod.

  2. Denisa 6.2.2017 / 15:06

    Pekne odpoledne vsem, zaujalo me to poledni vyzvedavani ze skolky a obed doma..lokalni nutnost? 🙂

    • Vanilka 6.2.2017 / 15:12

      Ano. Děti pracujících rodičů chodí na obědy do „družiny“. Já nejsem pracující rodič, tak si musím Motýlka brát na oběd domů.

      • Erika 6.2.2017 / 15:49

        Vo Fr to zavisi od konkretnej radnice. V Grenobli, kde pracujem, prijimame do jedalne a druziny aj deti nepracujucich rodicov.

      • Denisa 6.2.2017 / 23:15

        Nemam slov, velice prekvapive. Proc si nemuzete obed priplatit? V opacnem pripade mi to prijde jako kastovani odmalicka.

      • Vanilka 7.2.2017 / 14:12

        Ono to má své nevýhody, ale i kladné stránky. Upřímně nevím, jak dobře se 3leté dítě nají samo v kantýně. Od jiných maminek jsem slyšela, že si tam děti vybírají jídlo samy a pak často blbnou a vlastně se nenají a odpoledne mají hlad. Můj Motýlek má někdy potíže se soustředit na obsah talíře i doma. A je to zatím docela drobek, takže jsem ráda, že na něj doma můžu dohlížet 😀

      • Erika 12.2.2017 / 19:40

        Mila Vanilka,
        pracovala som najprv v Halte garderie s malickymi detmi a teraz v skolke. Moja skusenost je taka, ze deti sa najedli vzdy velmi dobre. Velmi rychlo sa podla vzoru ostatnych deti naucili vsetko ochutnat a najest sa toho, co im chuti. Spolu s kolegynami bdieme nad tym, aby sa vsetky deti dobre najedli. Ak sa predsa len najde dieta, ktoremu naozaj v kantine nechuti, tak to vzdy signalizujeme rodicom, aby zvazili, ci dieta zoastane v kantine a ako budeme dalej postupovat.

      • Vanilka 12.2.2017 / 20:02

        To odpovídá tomu, co jsem četla v knížce Francouzské děti jedí všechno. Je pravda, že přítomnost ostatních dětí, které „dobře“ jedí, může být pro dítě i motivací.

  3. Ella 7.2.2017 / 07:33

    Tak si říkám,ze je možná výhoda,ze se Eliška už několik týdnů budí sam v 05:00 ráno. Ale on nebyl nikdy velký spáč,na rozdíl ode mne. Hektictejsi jsou pro me rána,kdy jde do Lesní skolky a musím mu uvařit jídlo s sebou a ja zaroven jedu na osmou do skoly. Nemame mikrovlnku a s tím co v poslední dobou Elik ji,je snazší uvařit rýží a vajíčka/palacinky čerstvé ráno.
    Na mrazak jsem si taky nezvyklá. Sem tam mám tendenci do něj odložit bolonskou omáčkou, polévku atd. Ale nakonec se pristihnu,ze to po roce vyhazuji. Jediný co v něm skladují jsou mražené lesní borůvky, hrášek a občas čistý vývar. Nikdy si.l nevzpomenu vyndat jídlo včas aby rozmrzlo.

    • Viky 7.2.2017 / 22:34

      Mražené jídlo můžete v pohodě a rychle rozmrazit na sporáku v kastrůlku. Čerstvě uvařené je samozřejmě nej, ale spousta jídel jako právě boloňská omáčka jsou i po rozmražení výborné. Jen to chce je spotřebovat zhruba do měsíce max. dvou od zmražení.

  4. Sedmi 8.2.2017 / 14:10

    A to se ti vyplati jezdit jeste jednou tam a zpatky? a ja taky moc nemrazim neb nemame mikrovlnku a navic mam radsi cerstve…

    • Vanilka 8.2.2017 / 15:05

      No my to máme kousíček. Takže ano, vyplatí. Odvézt ho tam autem a vrátit se domů trvá 10 minut. A Kocourek pak spí, takže mám minimálně hodinu čistého času pro sebe 🙂
      Já nerozmrazuju v mikrovlnce. Jídla plánuju dopředu, takže třeba oběd na další den vyndám z mrazáku večer předtím. Nechám v ledničce, kde se to rozmrazí a pak ohřívám na sporáku. Osobně nevidím rozdíl v chuti. V obsahu vitamínů to je asi jiné. Ale jak jsem psala, rozmrazené jídlo jíme tak jednou do týdne, zbytek času vařím, ale snažím se dělat větší porce, aby zbylo třeba i na pozítří. Odmítám vařit teplé jídlo 2x denně každý den (až na výjimky máme i teplé večeře).
      V článku jsem psala spíš o tom, že Motýl vařil a mrazil pro svého tatínka, který moc vařit neumí a jeho žena je teď v nemocnici…

      • Sedmi 8.2.2017 / 17:54

        aha, tak to chapu, hodina casu pro sebe by mi asi taky stala za to 🙂

  5. Michaela 9.2.2017 / 08:12

    Moc ráda čtu članky o tom jak to chodí jinde ve světě. Obzvláště, když je píše češka a může srovnávat….malinko vám závidím, potom zase ne a pak zas ano 🙂 Asi to není jednoduché, zit v cizině, ale přitom zajímavé.

    • Vanilka 9.2.2017 / 20:04

      Tak tak. Život v zahraničí má své výhody i nevýhody. 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s