Jak na tom teď jsem

Tento týden vám toho moc nenapíšu, neboť stupeň mého nevyspání odpovídá počtu rašících, bohužel stále ještě neprořízlých zubů… Každou noc kojím co dvě hodiny. Když si někomu postěžuju, vyslechnu si, že v tomhle věku by už neměl potřebovat v noci jíst/pít. No jo, ale co mám asi dělat? Když mu nic nedám, řve jak na lesy a vzbudí všechny okolo.

Z nouze jsem zakoupila krabici Nutrilonu – jako že večer začnu dávat mléko umělé s nadějí, že ho zasytí na delší dobu. Nedělala jsem si velké ambice – mám pocit, že Nutrilon mnoha dětem nechutná. K mému úžasu vypil celou lahvičku, ani jsem nemrkla, a spokojeně usnul… Ovšem počet nočních vzbuzení byl stejný. O hladu to tedy asi opravdu není.

Další den už mě navíc s lahvičkou poslal do háje – úplně ji odmítnul vzít do pusy. Následující den ho měl na starost Motýl, kterému nakonec radši usnul bez mléka, než aby pil to umělé. Mám pocit, že si ze mě dělá srandu, když první den to vypil…

Přes den jsem jak náměsíčná a velmi špatně mi to myslí.

Dnes jsem si například šla vybrat peníze do bankomatu. Strčila jsem dovnitř kartu, zadala PIN, zvolila požadovanou částku… a zatímco jsem čekala, až stroj moji žádost zpracuje, hleděla jsem vyděšeně do peněženky a vyděsila se, že mi tam chybí jedna platební karta! Prolétla mi před očima všechna místa, kde jsem ji mohla zapomenout… než ji na mě vyplivnul zpátky bankomat. Uf.

Tak takhle na tom teď jsem.

🙂

9 thoughts on “Jak na tom teď jsem

  1. Sedmi 30.9.2016 / 15:00

    Jojo, vykojeny mozek… Neboj bude líp 😉

  2. Eliška 30.9.2016 / 18:10

    Přežít, přežít, vypsat se z toho.. znám to. Příhodě s kartou naprosto rozumim.

  3. avespasseri 30.9.2016 / 18:19

    Bankomat – super :-)) To mi připomíná, že jsem dnes chodila po bytě a hledala jsem brýle. Klasika – měla jsem je na hlavě (ne na očích, zas takový alzheimer to nebyl :-))). A to nemám malé dítě. Někdy je člověk prostě zblbý, ale na to má plné právo :-))))

  4. Lucie 30.9.2016 / 19:11

    Já se po vyjítí z domu pravidelně vracím, že jsem zapomněla vypnout toaster, nechala otevřenou ledničku, nezamkla… vždycky je všechno ok. Akorát auto začínám často zapomínat zamykat, pPotože, když vytáhnu řvoucí dítě, do toho kabelu, kočárek a všechno smontuju dohromady a vyrazím, tak prostě nějak na to „cvak cvak“ zapomenu. A to prosím nekojím, jen mám umíněného jedno a půl leťáka a nervy v kýblu….

  5. Dasa 30.9.2016 / 20:26

    haha to se mi taky predevcirem stalo s tou kartou, supla jsem ji do bankomatu, natukala pin, kukla do penezenky a ejhle „smarja kde mam kartu, jak si ted vyberu penize!!! “ uz jsem zacla premyslet, kde jsem s ni platila naposledy a byla nevrla, az mi doslo ze se me bankomat pta kolik si chci vybrat….

  6. LadyBird 30.9.2016 / 21:53

    Myslím, že je to klasika, zažila jsem něco podobného… (http://skyscraper08.blogspot.cz/2016/02/mela-bych-se-poradne-vyspat.html) – to jen pro obveselení a že v tom nejste sama…😀
    Když Čmeldovi rostou zuby, taky mu není nejlíp, ponocuje a cpe se k nám do postele, ačkoliv jinak má rád své soukromí a rád se rozvaluje ve své postýlce (kterou máme hned u postele, ale to není prostě ono, nejlépe je mezi mámou a tátou). Naštěstí už jen pět zubů…😀
    Držte se!!!!🙂 Bude lépe!

  7. Jana 1.10.2016 / 07:25

    Přeji hodně sil.🙂 Mě dnes můj 10 měsíční syn nechal spát 4 hodiny v kuse. Což se už dlouho nestalo. A s bankomatem mám taky jednu příhodu. Když vyplivnul peníze, tak jsem je dala do peněženky a nahlas poděkovala. Lidi na mě koukali jak na blázná.😀

  8. Martina 2.10.2016 / 21:50

    Noční kojení co 2 hodiny nás taky postihlo, přestalo to až po odstavení od kojení…, ve 13 měsících. Ale pak jsme i tak běhali ohřívat mlíko…, to už jsem ale mohla nechat na partnerovi, haleluja! Obávám se, že je na to malý už tak zvyklý, že se jen tak nevzdá, pokud jste nablízku. Taky jsem zkoušela spát v jiné místnosti, že by mě třeba nevyčenichal, ale to někdy zafungovalo a někdy ne.
    Držte se, jednou to skončí a slunce vyjde🙂

  9. K 4.10.2016 / 15:20

    Já to mám stejne, 8 ms díte se tak 4 x za noc vzbudí a utiší se jen kojením. Jenže to je asi ten problém. Vzbudí se, řekne si co to? Co mám dělat? Prso, chci prso. A prso je mu hned dopřáno. Se starší to bylo uplne stejné, že by se neměla už budit a prdlačky. Pomohla až jedna rada: Mimčo v místnosti s tátou a máma jinde. Táta se ho bude snažit uspat, utišit a donese ho na kojení jen např. 2 krat místo 4 krat. Po kojení zase zpátky k tátovi. Po týdnu ho donese na kojení jen jednou. A po dvou můžete zase všichni spát pohromadě. Ted jde jen o to zda to tatík vydrží:-) Aby v noci neřvali oba.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s