Skrz růžové brýle

Nechci to zakřiknout, ale poslední dobou si tu svou mateřskou začínám opravdu užívat. Paradoxně v době, kdy by mi měla oficiálně končit (lucemburská rodičovská) a já bych měla Kocourka strčit do jeslí. Což stále nemám v úmyslu🙂 Ale uteklo to tedy.

Ale k tomu užívání. Včera mi došlo, že s Motýlkem doma řešíme čím dál míň vyhrocených konfliktů. Méně křičím, jsem víc v klidu a Motýlek taky roste a zraje. Najednou nám domlouvání zase začíná fungovat. Snad máme to nejhorší období za sebou. Aspoň do puberty! 

A i s Kocourkem je to snadnější od té doby, co leze. Snáz se zabaví, i když zase musím dávat větší pozor. Neustále ho nacházím na hraně nějakého schůdku (jednou tedy i pod ním), kterých doma máme několik, s hlavou u nebezpečného rohu nebo s něčím nepřijatelným v ruce mířící do pusy. 

Kdyby mě v noci tak často nebudil, už bych skoro jásala. 

Minulý týden jsem byla poprvé od jeho narození v kině, i když film byl hrozný, jak jsem psala, ale pro mě to byl svátek. Dnes se chystám na večeři s kamarádkou a kromě nerušeného pokecu s ní se těším i na to, že se v klidu najím oběma rukama a dojdu si sama na toaletu :-) 

Tyhle malé radosti doplňuje i pěkné počasí (však bylo na čase), možnost být s dětmi venku a ráchání v bazénku na naší minizahradě. I když tam Kocourek dostal své první žihadlo od včely. 

Zkrátka se teď koukám na svět přes růžové brýle a doufám, že si je dlouho nebudu muset sundat. 

5 thoughts on “Skrz růžové brýle

  1. avespasseri 21.7.2016 / 13:00

    Taky mi přijde, že „utéct“ zpět do práce před druhým rokem (ale chápu, že někdy prostě není zbytí), znamená prožít jen to nejnáročnější období dítěte a už nemít možnost si opravdu užít, jaké to je být matkou. A já si opravdu myslím, že dětí nás potřebují.

  2. K 21.7.2016 / 20:11

    tak super, dodala jste mi sílu, mám to jako vy, první je 3,5 a druhé bude půl roku. Se starsi bojujem, vztekání, naschvály, utoky na malou, tak snad to přejde, jako u vás.

  3. Hanka K. 26.7.2016 / 09:24

    To jsem moc ráda, že se to lepší. Bylo mi líto, že první měsíce jste z toho byla taková „přejetá“. I u nás ale není vždy růžovo a jeden měsíc byl fakt krizovka, ale už se máme zas sluníčkově😀

  4. LE 26.7.2016 / 17:43

    To vám moc přeju! A dává mi to trochu naděje…😉
    A jen si to hezky užij!

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s