Běhání s kočárkem

Když jsem se před víc než rokem konečně vrátila ke běhání, brzy nato jsem zjistila, že jsem těhotná, což naprosto zabilo mou motivaci; věděla jsem, že nebudu dělat pokroky, a bez vidiny pokroků nemám důvod se snažit. Už tehdy jsem si ale umínila, že si pořídím speciální kočárek vhodný ke běhání a budu potom běhat i s miminkem. 

Nakonec jsem si vybrala kočárek Baby Jogger Summit X3. Už jeho cena je pro mě dostatečnou motivací k tomu, abych svůj běhací záměr zrealizovala. Ale i když téma běhání nechám stranou, z kočárku jsem nadšená. V zimě jsem velice ocenila korbičku, která miminko skvěle chránila i ve velmi sychravém počasí (i bez igelitu). Kočárek se snadno skládá, což mi usnadňuje naše časté přesuny autem. Do prostorného košíku dole se mi vejde nákup nebo celá sada hraček, které si Motýlek potřebuje brát na pískoviště (včetně velkého bagru a náklaďáku). Těšila jsem se tedy, až kočárek vyzkouším i při tom běhání. 

Než s běháním začnu, chtěla jsem nejdřív dokončit rehabilitace pánevního dna, které se tu předepisují všem maminkám po porodu. Našla jsem si skvělou „kinésithérapeutku“, která mi během našich deseti konzultací ukázala spoustu cviků na posílení nejen pánevního dna, ale také břišních a zádových svalů, a také mě trošku připravila na můj návrat k běhu. 

A jaký tedy byl ten můj včerejší první běh s kočárkem? Těžší než jsem čekala. Před rokem jsem byla překvapená, jak snadno se mi běží. To se tentokrát říct nedalo. Přece jen je běh s kočárkem trošku náročnější než běžet bez kočárku. Navíc po velmi dlouhé přestávce a po noci, během níž jsem možná nespala ani jednu jedinou hodinu v kuse. Uběhla jsem necelých 5 km po lehce zvlněném terénu, do největšího kopečka jsem musela jít, protože běžet prostě nešlo, a na zpáteční cestě mi zavolala kamarádka a já jsem hovor vděčně přijala, abych měla záminku opět na chvíli přejít do chůze. Jsem ráda, že v hodinkách, kterými jsem si vždycky měřila mj. srdeční rytmus, mi během té roční pauzy došla baterka. 

Dnes překvapivě cítím svá lýtka, stehna, zadek a paže (zřejmě z toho tlačení kočárku), z čehož mám radost, protože to znamená, že ačkoli můj výkon nebyl nijak obdivuhodný, nějaký efekt přece jen měl. Hodlám tedy pokračovat a pomalounku polehounku zvyšovat tempo a natahovat trasu. 

15 thoughts on “Běhání s kočárkem

  1. LE 17.3.2016 / 09:39

    máš můj obdiv! Jak můžeš běhat, když se nevyspíš?
    Ale jinak je to asi dobrý trénink na maraton – myslím, že se ti pak poběží velmi lehce, až ten kočárek mít nebudeš;-)

  2. le 17.3.2016 / 13:27

    Popravde – nezlobte se, ale jak to, že se stále nevyspite? Není na čase změnit nějakou rutinu?;) Podotýkám, že to nemyslím to zle, ale když něco nefunguje tak pořád zkoušet něco nového..u obou, ať muzeme číst optimističtější příspěvky;))

    • Lucie 17.3.2016 / 13:49

      Hm, my máme 11ti měsíční a trochu se vyspím teprve posledních pár týdnů! Nemyslím si tedy, že je cokoli v nepořádku. A navíc „pořád zkoušet něco nového“ miminko akorát rozhodí. Můj názor.🙂 Jinak super, že běháš! Já se rozhodla běhat bez kočárku v době, kdy hlídají babi, ale po prvním vyběhnutí jsem zjistila, že vlastně běhat neumím!😀 Takže jsem si domluvila seanci s běžeckým trenérem a moc se na to těším🙂

    • Vanilka 17.3.2016 / 19:55

      Nejsem si jistá, že váš komentář vztahuji na správné dítě… Pokud jde o to 4měsíční miminko, přijde mi celkem normální, že se ještě v noci budí na kojení. Co se týče našeho skoro 3letého syna, asi už to moc normální není, ale úplně neobvyklé také ne. Věřte, že už jsem vyzkoušela všechno možné, aby se v noci přestal budit… Neúspěšně. Pokud máte nějakou zázračnou radu, sem s ní! 😀

      • L E 17.3.2016 / 20:37

        Já bych Vám to moc přála!;) věřím, že to jde…tak už i mimi by se mohlo budit jen jednou, max dvakrát;) Pokud jste vyzkoušela všechno možné i nemožné (až po babské rady), tak pak už zbývá jedno jediné -hodit do pohody sebe, neboť spokojená a odpočatá matka rovná se spokojené dítě;)) Každopádně běhání a pokrokům zdar !;))

        Ad.Lucie – zkoušení nového je třeba, mimi se pořád rozvíjí a co včerajsem nefungovalo dneska může, samozřejmě s něžnou implementaci;))) Můj názor

  3. Sedmi 17.3.2016 / 13:37

    cha, to jsem si rikala taky, ale s obmenou na brusle, uz u prvni… mno obdivuju, ze jsi to dotahla, ja jsem skoncila u zameru😀😀

  4. Sissi 17.3.2016 / 13:49

    Teda, „povinná“ rehabilitace pánevního dna, to zní jako skvělá věc! Přeji hodně elánu na běhání! Mě i obyčejné procházky s kočárkem začaly víc bavit od té doby, co mi Endomondo počítá výkon🙂

  5. Hanka K. 17.3.2016 / 17:14

    Ty rehabilitace – to je dobrý nápad, alespoň to donutí maminy něco dělat… Já jsem rodila před třemi týdny a k ničemu jsem se ještě nedokopala, i když mě ta povolená záda dost bolí:/

    • jolana88 17.3.2016 / 22:23

      Nezlobte se, ale pokud rodičky – a ženy vůbec – nebudou mít zájem samy, žádný „předpis“ jim nepomůže. Co vím, cvičení nabízí většina nemocnic, akorát zájemkyně nejsou… Když jsem začala (naposledy už „v letech“😉 ) cvičit den po porodu – koukaly na mě ostatní jako na blázna. Protože „zasloužený odpočinek, těžký výkon, nárok na odpočinek….“. Potkávám jich dost – potíže jim přibyly.

      • Martina 19.3.2016 / 06:31

        Je to hodne o vnitrni motivaci. Mam par tydnu do porodu a snazim se porad chodit a hybat. Kolegyne me naopak presvedcuji, ze mam porad odpocivat.
        Na maly kopecek lezu dlouho, jsem moc zadychana… ale jak by to dopadlo, kdybych se omezila jen na to zajit do obchodu a pak byt doma?

        Psychicky me nabiji, ze jsem premluvila svoji lenost. Doufam, ze i po porodu se brzo vyklepu na kratke prochazky.

        Martina

      • jolana88 19.3.2016 / 14:18

        🙂 Gratuluji. Zastávám názor, že těhotenství neznamená trvalou invaliditu, tudíž pokud jsou oba zdrávi, opravdu nevidím důvod, proč by žena měla hodit nohy na stůl a letmo dýchat. Věřte, že tělo Vám úsilí a snahu vrátí🙂

      • Martina 19.3.2016 / 18:32

        Nohy na stůl bych chtěla🙂 To už teď fakt nedám.

        Jinak, Vanilko, držím Vám palce. My jsme si pořídili taky terénní kočár a doufám, že kromě procházek po okolních kopcích se budu schopna vyspat natolik, abych před dopoledne vyrazila na jinak beznadějně přeplněnou cyklostezku na bruslích.

  6. Hanka K. 22.3.2016 / 08:47

    Tak já samozřejmě nehážu nohy na stůl, už dva dny po návratu z porodnice jsme byli na procházce a každý den chodím ven minimálně jednou, někdy i dvakrát a rozhodně si nejdu sednout na lavičku do parku. Ale myslím, že se šikne i nějaké to odborné vedení. Internet je plný videí o kardiu, józe, bodystilingu a já nevím co ještě, ale cvičení po porodu? A i kdyby se něco našlo, člověk nemůže věřit všemu co tu vidí, protože ten kdo radí být odborník nemusí. Takže v tomto smyslu si myslím, že rehabilitace jsou fajn, poradí ženě jak na to. A pokud jsou „povinné“ asi to dokope víc maminek něco dělat a pak je to třeba začne bavit a naplňovat, než když se k tomu musí dotlačit samy, hold ne všechny mámy v sobě najdou vnitřní motivaci (která by samozřejmě měla být zásadní), je stále spousta lidí, kteří potřebují motivaci zvenčí (myslím si že je to principy výchovy, které se u nás používají a hlavně dříve používaly). Můj názor😉

    • Vanilka 22.3.2016 / 20:20

      Naprosto souhlasím, odborné vedení se hodí, zrovna u toho pánevního dna lze špatným cvičením napáchat velké škody. A motivace… Já byla právě ráda, že jednou dvakrát týdně někam docházím a „cvičím“. Doma na to jaksi nikdy není ta pravá chvíle. Jinak v Luxu ty rehabilitace nejsou povinné, ale prostě každá žena dostane od svého gynekologa po porodu předpis na 8-10 rehabilitací, které hradí pojišťovna, a jak s tím předpisem naloží, to už je na ní.
      A ještě bych ráda řekla, že vlastně nejde o to doma dělat nějaké konkrétní cviky. Mně ta moje „rehabilitační pracovnice“ ukázala, jak zapojit ty správné svaly, když třeba zvedám miminko, když ho nakládám do auta v šedačce, když rozkládám kočárek, když jdu po schodech s košem prádla apod. Stačí na to myslet.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s