Znovunalezená rovnováha

Po necelém týdnu stráveném doma jsem už nemohla dále ignorovat Motýlovo naléhání, abychom co nejdřív ještě někam vypadli. Odjeli jsme k jeho rodičům, které každé léto tráví „na chatě“ v Alsasku, na úpatí Vogéz. Nechtělo se mi tam. Byla jsem unavená, vyčerpaná po našich pseudo-prázdninách a bez nálady. Vůbec by mě nenapadlo, že se mi o pět dní později odtamtud nebude chtít jet.

Musím ale uznat, že měl Motýl pravdu a že jsem tam konečně zvládla nabrat trochu ztracených sil. Všichni tři jsme tam vyspávali do devíti, pak na nás čekala připravená snídaně. Nemusela jsem se starat o nákup potravin, o to, co bude k obědu, nemusela jsem vařit, prát ani uklízet. Jen jsem si hrála s Motýlkem a ten se čas od času zabavil sám, občas si hezky hrál i s babičkou a někdy se kamsi vytratil a já netušila, kde je… a nepátrala jsem po tom. Jen jsem doufala, že někdo jiný o něm ví a že nikam nespadne. Pár nástrah kolem chaty přece jenom je. 

Chata je rozdělená na dvě části, jednu obývají Motýlovi rodiče a tu druhou tchánova sestra, která nemá děti ani vnoučata, ale malé děti zbožňuje. Občas nalákala Motýlka k sobě domů a já tuším, že ho tam vykrmovala sušenkami plnými palmového oleje, cukru a nekvalitní čokolády. Ale za trochu klidu jsem dokázala slevit snad ze všech svých pravidel a zásad, včetně pravidelné a zdravé stravy, režimu či hodiny ukládání k spánku. 

Jeden den se konala větší oslava tchýniných narozenin. Je jí 86 let! Trochu jsem se styděla, že ji nechávám, aby se o nás tak starala a víc jí nepomáhám. Ale ona vypadá momentálně v daleko lepší formě než já! 

Také jsme se vydali do takového malého lesního parku s dravými ptáky. Motýlek valil oči při představení s orly, supy a různými sovami. Ptáky má všeobecně rád, byl nadšený. Škoda že nás odtamtud pak vyhnal déšť.

Poslední den jsem o Motýlkovi nevěděla celé odpoledne a nakonec zjistila, že pomáhá tátovi shrabat posekanou louku a odnášet suchou trávu za plot.

Celkově je čím dál samostatnější a se spoustou situací si dokáže poradit sám, což pak hrdě zdůrazňuje. Chodí sám po schodech nahoru i dolů. Po příjezdu domů jsem ho nechala s tátou dole v garáži a vynesla pár lehčích tašek k nám do druhého patra. Začala jsem vybalovat a najednou za dveřmi někdo zvoní. Otevřu a stojí tam rozesmátý Motýlek. Motýl nikde. „Sám, mámo, sám!“ hlasí pyšně. Tak jsem zvědavá, jak bude po těch schodech chodit sám, až do toho druhého patra povleču Maxi Cosi s miminkem. 

Prázdniny tedy pomalu končí. Motýl půjde v pondělí do práce a mně je ho líto, vůbec by se mi nechtělo. Jsem ráda, že mi to tak pěkně vyšlo a že mi na dovolenou navazuje mateřská. Jen mě začíná zachvacovat panika, jak toho neustále energií nabitého Motýlka každý den zaměstnám. Po obědě už spí jen občas a s tím asi budu mít ten největší problém, protože já siestu teď vážně potřebuju! 

Ale věřím, že to spolu do porodu nějak zvládneme. A po něm taky budeme muset.

9 thoughts on “Znovunalezená rovnováha

  1. Lamka 28.8.2015 / 14:12

    Tak vy jste styděla jen trochu?😡

    • Vanilka 28.8.2015 / 14:18

      No on to Motýl naštěstí kompenzoval posekanou loukou, naštípaným dřívím na zimu apod. a já taky občas naložila a vyklidila myčku, pověsila prádlo atd. Nenechala jsem se obskakovat 24 hodin denně, takže v oné větě je slovo „trochu“ snad na místě.

      • Martina 28.8.2015 / 15:51

        Věřím, že jste udělala vše, co šlo. Při představě sedmiměsíčního bříška je idea nadšené snachy, která svoji tchyni (byť ve velmi pokročilém věku) opečovává, velmi nereálná.
        Však Motýl se choval jako správný syn.
        Překvapilo mne, že je Vaše tchyně v takovém věku (to znamená, že Motýl taky nebyl žádné brzké dítě). Na druhou stranu to vysvětluje mnohé její názory na kojení apod. Rozdíl dvou generací je někdy řádně znát.

        Přeji sílu a klidné poslední měsíce.
        Martina

      • LE 29.8.2015 / 15:26

        Jedna z mých devadesátiletých babiček je také prostě nezmar – když přijedu na návštěvu, má uvařeno, napečeno… a to už se kvůli úrazu pohybuje většinu času na vozíku. On někdo v sobě ten životní elán má až nadosmrti. A vím, že jí to dělá radost, že nás může pohostit. Věřím, že tchyně to má také tak, když přijede rodina a její nejmladší vnouče…

  2. LE 28.8.2015 / 15:08

    to je super, že dovolená nakonec vyšla! a hlavně, že jste si ji všichni užili! Tak ať to vše plyne hezky dál😉 a najdeš i s energií nabitým Motýlkem chvíle klidu.

  3. Sedmi 28.8.2015 / 19:15

    Jo, to je super nemuset se o nic starat… Btw opravdu zkus ještě zvážit, jestli by nestalo za to dat motýlka do školky na dopoledne každý den, on by se unavil a vyřádil a ty zase nacerpala sílu po noci…

    • kusanec | baby blog 29.8.2015 / 22:10

      Z nasi dovolene v Krkonosich mam stejny pocit. Bylo super nic nemuset a moct si to s Erwinem poradne uzit… Taky me pri cteni clanku zaujala ta skolka. Urcite jsi zvazoval vsechna pro a proti, tak nechci znit jako radilek, ale za sebe se pridavam k Sedmi. V listopadu odchazim na materskou a rozhodne to neznamena, ze Erwin prestane do skolky chodit. Bude fajn mit tech poslednich par tydnu pred porodem klid se na mimi pripravit a treba to u nas doma i trochu vylepsit. Kdyz pak budu s Erwinem, tak budu v klidu a budu mit cas se mu naplno venovat, aniz bych se stresovala s tim, co vsechno nestiham. Zalezi samozrejme i na tve skolce. Ta nase je opravdu skvela a oba jsme s Typoskou radi, ze tam Erwin chodi. Kazdopadne hodne zdaru do poprazdninovych dni!!!

      • K 30.8.2015 / 18:14

        a prozradíte jaká konkrétně školka to je?

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s