Oddělené účty

Simi se v komentářích u minulého příspěvku podivila, že máme s manželem oddělené účty. Přijde mi to jako velmi zajímavé téma. Tak trochu tabu, ne? O takových věcech se většinou moc nebavíme ani s nejbližšími kamarádkami. A přitom je zajímavé zjistit, jak to kdo doma má🙂

Vím, že spousta manželských párů má společný účet, ze kterého se platí společné výdaje jako nájem nebo splátky za bydlení, elektřina, voda, telefon, nákupy potravin apod. Předpokládám, že platy obou manželů tedy chodí rovnou na ten společný  účet a každý k němu má přístup a platební kartu. Existuje taky verze, kdy manželé mají každý svůj účet a k tomu jeden společný, na který posílají každý měsíc svůj „příspěvek“ na vedení domácnosti.

My jsme se k tomuto řešení prostě ještě nedopracovali. Zůstali jsme v systému, který jsme nevědomky zavedli před svatbou. Tedy každý máme svůj vlastní účet a o společné výdaje se dělíme. Mou výhodou je, že můj manžel je zároveň můj zaměstnavatel, takže dobře ví, o kolik jeho plat převyšuje ten můj, a automaticky tedy bere na svá bedra ty největší výdaje. Splácí byt (a já mu přispívám), platí elektřinu, vodu, popelnice, pojištění, jesle a různé opravy. Já zase nakupuju potraviny, i když Motýl čas od času zajede na velký nákup (já dělám spíš takové menší doplňovací, ale zase mnohem častěji). Taky hradím čisticí prostředky, prací prášky apod. Je na mě přihlášená TV a internet. O nákup dětského oblečení a obuvi se taky většinou starám já – až na výjimky, viz minulý příspěvek. A taky většinou platím paní na úklid, ale když zrovna u sebe nemám hotovost, zaplatí ji Motýl a já mu to potom nevracím.

Větší výdaje zaznamenáváme do excelovské tabulky, kterou spravuju já. A ta nám pomáhá mít přehled o tom, zda jsou naše výdaje aspoň trochu v rovnováze.

Když to tak po sobě čtu, vypadá to jako celkem složitý systém. Ale nám to vyhovuje, složité nám to nepřipadá a nikdy jsme to nijak víc neřešili, ani se nedohadovali, kdo má co platit apod.

Ovšem blíží se změny… Dohodli jsme se, že si dopřeju „českou mateřskou“, i když lucemburský stát maminkám přispívá jen po dobu maximálně 11 měsíců. Pak už nedostanu ani euro. Můj drahý choť mě tedy bude během té doby živit, stejně jako ty naše dva hladové krky🙂 Už jsem mu říkala, že pro mě asi bude náročné za ním chodit s prosíkem, aby mi dal na nákup… Budu od něj dostávat kapesné? Nebo si taky založíme společný účet? I když v téhle fázi by bylo jednodušší, kdyby mi dal prostě kartu k tomu svému🙂 Zatím o tom spíš žertujeme, ale už jsme si oba uvědomili, že ten náš systém budeme muset upravit.

Tak mi napište, jak to doma máte vy! Ať se máme z čeho inspirovat!

23 thoughts on “Oddělené účty

  1. erdeco 26.5.2015 / 14:14

    Větší výdaje zaznamenáváme do excelovské tabulky, kterou spravuju já. A ta nám pomáhá mít přehled o tom, zda jsou naše výdaje aspoň trochu v rovnováze.

    Exelovou tabulku s výdaji jsme si tedy nikdy nevedli, moc nerozumím tomu, jaký to má přínos. A navíc, pokud je majetek v SJM, tak potom to asi opravdu postrádá smysl. Jinak účty jsme měli vždy také každý svůj.

  2. Nicole 26.5.2015 / 14:22

    U nás doma je vždy k dispozici určitá hotovost v trezoru, z té si beru peníze na všechny platby, které běžně zajišťuji. Peníze jsou ze společného podnikání, takže je užívám s rozumem, ale bez okolků. Z firemního účtu doplňujeme hotovost do trezoru, na můj osobní účet chodí jen rodičovský příspěvek a ten používám na jakékoli online platby.

  3. Calad 26.5.2015 / 15:01

    Rozhodne mas pravdu ze je tohle tema trochu tabu.
    U nas to fungovalo dost podobne jako u vas. Ten kdo mel penize tak platil. Ale takhle to fungovalo nez jsme se vzali. Po svatbe jsme jeste chvili jeli na tenhle system ale pak se stala manzelovi nehoda a byl doma rok na nemocenske. Takze veskere vydaje jsem musela chte nechte spravovat ja. S refinancovanim hypoteky jsme zavedli jeden ucet (ted na na muze) a z toho se vse plati. A protoze ja mam jeste vedlejsi prijem, tak ty penize jdou na muj ucet, ktery pouzivame jako „sporici“ tudiz pokud to jde tak na nej nesahame a porad tam chodi cast nasich penez. Jinak o vydaje a platby rodiny se stara manzel. Ja dostavam hotovost a nebo kdyz jdu nakoupit tak to beru kartou z manzelova uctu.
    Vycerpavajici odpoved😀

  4. clara 26.5.2015 / 16:06

    Mame ucty oddelene. Ja byla taky dlouho na materske, ale podobne jako v Lucembursku jsem mela rodicovsky prispevek jen vzdy do prvnich narozenin ditete, u druheho navic jen ten minimalni, protoze jsem mezi detma nepracovala. Manzel mi posilal mesicne fixni castku na ucet, ale to bylo vicemene jen me kapesne, temer vse platil on. Ja jen nejake male nakupy behem tydne nebo vyjimecne obleceni pro decka a sebe. Vicemene to takhle zustalo i ted, kdyz pracuju, takze – abychom byli aspon trochu v rovnovaze – platim dovolene a jine necekane vydaje /opravy domu, novou pracu atd./. Manzel je osvc, tkze nema pevny prijem, tak obcas zhruba propoctu, kolik jsme za co utratili.

  5. Jitka 26.5.2015 / 19:23

    Jeden můj, jeden manželův, jeden společný (s dvěma kartami) a jeden společný spořící. (Jj, banky z nás asi mají radost🙂 ). Každému chodí výplata/rodičovská na svůj účet a z těchto účtů posíláme každý maximum na společný účet. Na svých účtech si necháváme jen nějaké peníze pro radost, pro sebe, na svoje platby (např. abych si mohla někdy koupit kytku do zahrady a předplatné časopisu a nemusela řešit, jestli to zrovna chceme/můžeme platit ze společných peněz). Ze společného účtu se platí nájem, hypotéka, jídlo, pojištění, důležité platby apod., o kterých rozhodujeme společně. Co ze společného účtu každý měsíc ušetříme, míří do rezervy na společný „spořicí“ účet, ze kterého se platila dříve např. dovolená, auto, svatba apod.

  6. Sedmi 26.5.2015 / 19:29

    My máme jenom jeden účet, neradi živime banky… Btw S dětmi budeš nejspíš dost v mínusu, pokud budeš platit to,co píšeš… Sama jsi zjistila, jak je to s botičkami a bude jen hůř…

  7. Quanti 26.5.2015 / 20:25

    Už hodně dávno, asi půl roku po svatbě, jestli se pamatuju, jsme zavedli společný účet. V různých obdobích našeho života jsme vydělávali různě, před L. státnicemi jsem živila chvíli i já jeho, různé přeposlání kapesného mi vždycky přišlo takové nedůstojné. Tabulku vedeme, abychom měli přehled, za co jak moc utratíme a mohli s tím výhledem plánovat (jak se změní bilance na mateřské, jak třeba s nějakou půjčkou, jsem ráda, že to máme a každý měsíc vidíme), na všech větších výdajích se spolu domlouváme. Nemusí to vyhovovat každému, ale já jsem spokojená.

  8. Linda 26.5.2015 / 21:00

    Máme každý svůj. Nikdy jsme neuvažovali a neuvažujeme o společném. Teď, když jsem na mateřské, mi manžel každý měsíc posílá určitou peněžní částku na účet.

  9. kusanec | baby blog 26.5.2015 / 22:02

    Máme to jako Lucie. Každý máme vlastní účet a o společném jsme nikdy neuvažovali. Přijde mi to jako zásah do soukromí.

    Vždycky když přišla v našich finančních poměrech v souvislosti s Erwínem nějaká změna, vyčíslili jsme rozdíl mezi tím, co vydělám/dostanu na příspěvcích a co potřebuji ke všem platbám a nákupům, aby mi ještě něco zbylo pro vlastní potěchu a Typoška mi ten rozdíl každý měsíc posílá na účet. Tenhle přístup samozřejmě nefunguje u všech. Musíte najít takový způsob, s kterým budete spokojení a zabráníte možným konfliktům. Myslím si, že je lepší pravidelná a stejná částka, na které se společně domluvíte. Třeba by ti mohl posílat po skončení příspěvků od státu stejnou částku – pokud je to reálné. Nevím, jak (ne)štědře v Lucembursku ty příspěvky vypadají. Přeju hodně štěstí!

  10. Oh My Beautiful Life 26.5.2015 / 22:58

    Máme to hodně podobně jako vy, jen bez té excelovské tabulky. Dva účty, něco platí on, něco já, o běžné výdaje se zhruba dělíme a velké částky platí on.

  11. jolana88 27.5.2015 / 08:53

    máme dva. Jeden společný, dvě karty – a jeden „spořící“. Na společný nám chodí příjmy – veškeré – oba vidíme kdo co; jako zásah do soukromí to nevnímám. Na druhý posílám měsíčně něco málo – aby bylo na nečekané výdaje atp.

  12. Lucie 27.5.2015 / 10:16

    Máme jeden účet, nechali jsme si manželův a ten můj jsme těsně před svatbou zrušili. Výhodou je, že neřešíme z čeho co zaplatíme, aby to bylo fér, a neplatíme tolik poplatků. O výdajích máme přehled oba, stejně tak o zůstatku. K účtu máme dvě karty. Vyhovuje nám to 100%

  13. Lucie. 27.5.2015 / 11:07

    S partnerem nejsme svoji, ani nemáme děti, ale žijeme spolu už přes sedm let. Každý máme svůj účet a společné výdaje platíme vždy přibližně na půl. Osobní výdaje, ať už třeba za auto, či radosti, si platíme každý sám. O změně neuvažujeme, možná až někdy s případným dítětem.

  14. jita2 27.5.2015 / 21:22

    Jsme manzele, mame dve male deti, jsem na mateřské. Mame jako hlavní účet manželovo, ke kterému mame oba kartu a přístup pres internetové bankovnictví. Z toho platime vse. Co chodí me (výplata, ted rodič. příspěvek) mam na sporicim uctu a kdyz na tom hlavním dochází peníze, snažíme se vydržet do další výplaty, ale když to nejde, dodam peníze ze „svého“ sporiciho. A naopak kdyz někdy dostane manžel vetsi výplatu nez je obvykle, to co je „navíc“ posleme na spoření, abychom to hned nerozhazeli. To ze se kazdy měsíc blizime na hlavním uctu k nule je totiž psychologicky impulz k tomu, abysme prestali utracet za blbosti🙂

  15. K 27.5.2015 / 21:22

    Když jsme neměli děti, tak jsme žili půl napůl bez ohledu kolik kdo vydělá. Nejsme manželé. Nyní děti máme a větší investice stále vedeme půl na půl – byt, nábytek, auto. Ale větší nákupy, plíny, dovolené, dětské jídlo, platí tatínek. Ale dojíždí mi rodičovská a od příštího měsíce budu bez podpory státu, jen s malým přivýdělkem od svého zaměstnavatele, tak uvidíme jak si budu říkal o korunky a jak je tatínek bude dávat.
    Starší generace tohle nechápou, ale nejsme svoji, nědědili bychom po sobě, dědic je naše dítě a rodiče a sourozenci.

  16. Alinka 27.5.2015 / 23:16

    Oddelene ucty. Nikdy jsme neuvazovali o spolecnem. Platime tak nejak intuitivne. Nez jsem sla na materskou, platili jsme plus minus napul (prijmy jsme meli podobne). Ale teda vest na to tabulku by me nenapadlo.
    Kdyz jsem zustala doma, nechal mi manzel udelat kartu k jeho uctu. Ale pouzila jsem ji asi dvakrat, takze kdyz ji vyprsela platnost, uz jsme ji neobnovovali. Ted ja platim vsechno, co se tyka deti (krom skolneho), obcas nejaky ten nakup a vsechno, co se tyka chalupy (kterou jsem zdedila, takze neni v sjm). K tomu veci pro sebe (obleceni, kosmetiku, radosti:)). Manzel plati zbytek. Kdyz mam nejake vetsi vydani mimo, vetsinou mi to proplati.
    Nicmene nikdy jsme to nejak zasadne neresili, tenhle system se ustanovil tak nejak sam od sebe a funguje. Az se vtatim do prace, sam od sebe se zase prenastavi.

  17. Vivien 28.5.2015 / 09:47

    Nejsme manželé, ale žijeme spolu deset let. Máme každý svůj účet, na který nám chodí naše příjmy a ze kterých si hradíme svou osobní spotřebu. Kromě toho máme společný účet se dvěma platebními kartami, na který každý posíláme polovinu všech nákladů na bydlení (tj. vč. pojištění a pod.) a smluvenou částku na nákupy – jídlo, úklid, společné aktivity. Když nastane potřeba koupit něco velkého, obvykle se o to podělíme rovným dílem (pračka atd.). Účty máme bez poplatků, takže nám je jedno, že jich máme více, a díky nastavenému položkovému třídění na společném účtu máme dobrý přehled, za co jsme utráceli. Přijde nám tenhle systém přehledný a spravedlivý.

  18. avespasseri 28.5.2015 / 09:49

    My máme taky dva účty. Ale bereme to tak, že ty peníze jsou v zásadě společné. Vzhledem k tomu, že manžel vydělává, vydělával a vždy vydělávat bude (tedy jedině že bych se stal nějaký zázrak, což nevylučuju :-)) výrazně víc než já, z jeho účtu jdou všechny náklady na byt apod. Já si platím své zdravotní a penzijní a menší položky (dceřiny obědy, nákupy) a veškeré svoje osobní potřeby. Když jsem byla na mateřské, nebo firma, ve které jsem pracovala, zkrachla a já na tom byla finančně prachbídně, nechával mi vždycky nějaké peníze a já jsem s nimi mohla nakládat dle potřeby. Když bylo potřeba, čerpaly se krátkodobě peníze i z mého účtu a pak mi je tam po výplatě zase vracel. Abych mu nemusela říkat o peníze na knížky, jídlo, zubaře, čchi-kungový kurz apod.🙂

  19. Martina 28.5.2015 / 13:03

    Máme každý vlastní účet a jeden společný (a k němu dvě karty). Na něj posíláme pravidelně stanovenou částku, jde z něj jídlo, bydlení. (Bankám ani v jednom případě nic neplatíme, má naše peníze, proto jsme si vybrali takové banky, které si za vedení nic neúčtují a vyhovuje nám to).
    Muž vydělává (jak asi tušíte) víc, a tak platí výdaje za auto (které bylo jeho už když jsme se seznámili a já mu jeho koníček neberu), navíc pojištění bytu.
    Až budou děti, budeme se muset domluvit na „plnění“ společného účtu jinak. Jak se znám, neřekla bych si o peníze, takže asi veškeré náklady pro rodinu půjdou ze společného a ten můj mi zůstane jen jako symbolická připomínka toho, že jsem měla kdysi svoji nezávislost.

    M.

  20. sonik 29.5.2015 / 01:55

    Je to jednoduchy ja mam svuj ucet on nekolik svych. Na muj ucet mi chodi a odchazi me platby (telefon net stipko…) A co mi posila on mesicne. Z toho platim jidli a veci do domácnosti lus tento ucet a kartu pouzivane i na dovcach pri plattbach hotelu apod.

    Ale fakticky- do rozpoctu neprispivam nijak (studentka, zahahujici materskou brzy) a naopak z nej beru vse co musim (jidlo potreby…) a taky ted na nakupy pro mimi a samo i pro sebe kdyz chci naky obleceni boty apod ake neprehanim to, to vubec, ucty nam nebelim🙂 ale take se neptam,pokud se nejedna o super drahou vec, takze pokud chci si koupit boty klasika dejme tomu okolo tisice,proste si je koupim.

  21. simi 10.6.2015 / 15:11

    Milá Vanilko, i u nás se hospodaření s penězi různě přelévalo, dlouho jsem byla doma s dětmi a vydělávala minimálně- z toho vznikl vlastně náš „společný“ účet- kam před lety výhradně přispíval můj muž…když jsem začala chodit do práce vadilo mi, že mu dárky vlastně kupuju z jeho peněz, i když mi tam chodil rodičovský příspěvek a tudíž část byla i moje, ale bylo mi to divné, proto jsem si zřídala účet, kam chodí moje výplata, ale já nevybírám, je to účet šetřící…tedy kupuju z něj dárky a občas nějaké radosti pro sebe či děti..Když se hotovost na společném účtu smrskává, nebo když plánujeme něco velkého- třeba dovolenou- jde to z mého účtu..\Moje sestra žila se svým mužem dlouho jako svobodná, děti měli pozdě, a těm oddělené účty zůstaly dodnes, má ale k jeho účtu kartu, občas mu ji- jak říká- luftuje….. Mně osobně by bylo nepříjemné říkal si manželovi o peníze nebo o kartu, považovala jsem za důležité, že mám přístup i k jeho penězům, a že mi v tom důvěřuje…

  22. Eli 19.6.2015 / 14:29

    Zajímavá otázka a komentáře🙂 My jsme zatím svobodní a bezdětní, takže účty máme oddělené. Přítel splácí svůj byt a já platím své auto. Náklady na bydlení platíme napůl, dovolené také, jídlo se snažíme také napůl, aby to bylo spravedlivé. Naftu také napůl, jezdíme autem oba. Vedu si o tom záznamy. Zbytek každý za sebe a pokud je nějaký větší nebo nečekaný výdaj u bytu nebo u auta, tak se občas dohodneme a vzájemně si přispějeme na nějakou tu opravu apod. Vyděláváme zatím skoro stejné částky, občas má vyšší přítel, ale vzhledem k jeho budoucímu kariérnímu postupu bude asi jednou stejně vydělávat citelně víc než já, takže až budou děti, asi společný účet budeme muset zařídit, neumím si představit, jak bych to vše poplatila jen z mateřské a rodičovské..zatim jsme o tom mluvili jen povrchně, ale je to hlavně on, kdo dítě chce, takže s tím tak nějak počítá🙂

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s