Jak nás život mění

V sobotu odpoledne jsem byla objednaná ke kadeřnici. Pokaždé, když mám teď příležitost vyrazit někam sama, tedy bez manžela a bez dítěte, užívám si tu dočasnou volnost a svobodu.

Kadeřnický salón, kam chodím tak dvakrát ročně, se nachází v centru Lucemburku. Měla jsem předtím trochu času, tak jsem si ještě skočila vybrat peníze do bankomatu a mrkla do pár výloh. Svižnou chůzí jsem procházela kolem kaváren, na jejichž zahrádkách i v deštivém počasí seděli mladí lidé, choulili se u takových těch venkovních ohřívačů, usrkávali ze svých hrnků a povídali si.  Taková sobotní pohoda, kterou už jsem v téhle formě dlouho nezažila. Přitom před pár lety pro mě byla procházka městem a posezení u kávy něčím tak běžným! V tu chvíli se mi trochu zastesklo po městkém životě. A napadlo mě, jak moc jsem se změnila oproti tomu, kým jsem byla dřív a kým jsem být chtěla. Tím nechci říct, že bych se svým životem byla nespokojená. Změnila jsem se já i moje priority. Naštěstí!

Abych si ty svoje úvahy o mé vlastní proměně potvrdila, jediný obchod, do kterého jsem vlezla, byly… domácí potřeby! To je druh obchodů, do kterých jsem dřív nechodila a ani jsem nechápala, kdo do nich chodí a proč! Odnesla jsem si velikonoční ubrousky a silikonovou formu na muffiny.

Pozitivní na celé věci je, že jsem si pak báječně užila tu chvíli strávenou u kadeřnice. A skoro mě mrzelo, že to netrvalo déle. Zrovna stříhání (nebo barvení či dokonce nekonečně zdlouhavé melíry!) jsem si nikdy užít nedokázala, protože jsem vždycky měla tolik lepších věcí na práci než sezení u zrcadla v nějakém salónu. Teď mi to přišlo jako skvělý odpočinek.

hairdresser

 

5 thoughts on “Jak nás život mění

  1. Sedmi 31.3.2015 / 21:57

    Taky jsem dneska měla opušťák, na cvičení🙂

  2. K 1.4.2015 / 08:36

    No já když už mám chvilku, zaběhnu jen do dětských obchodů, popř. do DM aby koupila něco dítěti….jen tak zajít do obchodu a koukat se co by se líbilo mě? Tak to už od porodu neeeeeee.

  3. Celaskon 1.4.2015 / 08:53

    U kadeřníka jsem byla po 10 měsících (!) minulou neděli, juniora hlídal muž. Váš článek mi mluví z duše!

  4. Quanti 1.4.2015 / 13:42

    Hmm, já se těším, až budou děti větší a tak za tři čtyři roky se půjdem kavárensky povalovat všichni čtyři :))

  5. jita2 1.4.2015 / 21:17

    Taky jsem zaukolovala svou kamarádku kadeřnici,at mi koupi preliv a po velikonocich si taky musím urvat tu krásnou chvíli klidu🙂

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s