Rušení rituálů

V různých „návodech na miminko“ jsem četla, že je důležité zavést rituály. Nedělalo mi to potíže, jsem rituálová specialistka a mám rutinu svým způsobem ráda. V moudrých knihách se však nepíše, jak se později těch rituálů zbavit.

Jednou při večeři mě Motýlek překvapil, že se suverénně napil z mojí skleničky. Pár dní na to zase „vypil“ polévku z mističky. Myslela jsem, že by třeba uvítal pít i mlíčko z hrnečku. Jedno sobotní ráno jsem mu tedy mlíko ohřála a místo do lahve s dudlíkem mu naservírovala opravdovou snídani pro velké kluky: chleba s marmeládou a hrneček mlíka. On se ale začal vztekat, mlíka se ani nedotknul a uklidnil se až poté, co jsem mu mlíko přelila zase zpátky do lahvičky.

Další úkaz, kterým mě Motýlek překvapil, byly naše pěší výlety. Začalo se čím dál častěji stávat, že jsem ho odpoledne dovezla v kočárku z jesliček domů a on mi pak z garáže, kde kočárek parkujeme, ještě utekl ven. S vyhlídkou spatření pár bagrů je schopen absolvovat poměrně dlouhý okruh naším městečkem. Řekla jsem si, že pokud se mu chození tak líbí, mohli bychom naši procházku zahájit už v jeslích. Jendou odpoledne jsem tam tedy pro něj vyrazila bez kočárku. Jenže on z jeslí vůbec ťapat nechtěl. Neustále se zastavoval a pak nasadil svou gumovou strategii, o které už jsem psala. Musela jsem ho tedy domů odnést. A když se mi ho před domem konečně podařilo postavit na nohy, zase mi utekl na svoje tradiční kolečko.

Další negativní zkušenost se týkala přebalovacího pultu. Motýlek už je velký kluk a na ten přebalovák už se skoro nevejde. Kromě toho nám v koupelně zabírá místo. Řekla jsem si, že je čas, aby si zvyknul na oblékání ve stoje nebo v sedě na zemi. Pár dnů to fungovalo. Ale pak se to změnilo v noční můru, obzvlášť po večerním koupání. Motýlek vůbec nespolupracoval, neustále odbíhal pro hračky, schovával se pod sušák na prádlo a mně tekly nervy. Tak jsem ho jednou celá vzteklá popadla a posadila zpátky na přebalovací pult. A od té doby je oblékání a přebalování zase úplně v pohodě.

Jakmile se všechno vrátí do starých kolejí, obnoví se nám naše domácí idylka. Některé zvyky ale nemůžou trvat věčně. Jak poznám, že je ten pravý čas něco změnit?

Možná mi to Motýlek dá vědět sám. Jako jsem si například dlouhou dobu lámala hlavu, jak do něj ráno před odchodem do jesliček nacpat snídani. Většinou si vypil mlíko (z lahvičky…) a pak už nic nechtěl. Až jednoho dne měl tak hrozný hlad, že si čekání, než se mlíko ohřeje, zkrátil slupnutím kusu bábovky, kterou uviděl na lince. Od té doby se každé ráno nejdřív nají (sedí u svého stolečku, který jsem mu dala do kuchyně, aby si u něj mohl třeba kreslit, když vařím, soustředěně přežvykuje a ani nedutá) a pak snídani zapije mlíkem.

Asi to budu muset nechat na něm.

6 thoughts on “Rušení rituálů

  1. avespasseri 18.3.2015 / 16:35

    Mně se osvědčilo nechat to na ní🙂 I když myslím, že tam, kde není zbytí, tam nakonec dítě ke změně dotlačíme. Nebo to tak nějak vycítí. Kdysi mi kdosi vyčítal, že netrénuju malou na nočník… že prý bude ve školce chudák… asi jsme se s dcerou nějak neverbálně domluvily, že já ji nebudu buzerovat a ona se to naučí, až bude třeba :-))

  2. kusanec | baby blog 18.3.2015 / 17:49

    Jak píšeš na začátku, jsi rituálová specialistka a on je prostě po tobě!🙂 Erwín se taky na něčem seká. Třeba ráno je zvyklý být s Typoškou. Když přijdu do obýváku/kuchyně dřív, než považuje za vhodné, ukáže na mě v lepším případě výhrůžně prstem a nakáže: „Mámo, spát!“ nebo mě rovnou strká pryč. Někdy mě to trochu mrzí, ale je to prostě jen jeho ranní rutina…

    • Vanilka 18.3.2015 / 20:23

      No tak taková ranní rutina by se mi celkem líbila🙂

  3. Alinka 18.3.2015 / 21:04

    Hlavne klid, on si fakt rekne. Parkrat se zasekne, tak mu klidne ritual vrat (pokud je to mozne) a zkus to za dva mesice znovu.
    Barborka pila vzdycky mlicko pred spanim a jeste pulku lahvicky v prubehu noci. Jelikoz me to nocni delani mlika dost otravovalo, chtela jsem to zrusit. Zkusila jsem to dvakrat, poprve strasny rev, takze jsem vydrzela dve noci a pak mi prislo zbytecne nas vsechny trapit. Podruhe sice bez revu, ale zacala se budit v pet a uz nechtela spat. Coz jsem vyhodnotila jako neunosne a flasku ji opet vratila, nacez spokojene usnula a spala do osmi.
    Taky jsem si rikala, jak se toho zbavime. O dva mesice pozdejc jsem to zase zkusila s tim, ze jsem vecer navrhla, ze uz je proste velka holcicka a tak uz neni potreba, aby v noci pila mlicko. Tak jo, rekla mi na to. A v noci se ani neozvala a spala skoro do pul osme. A uz je to 14 dni🙂. Proste pokud to jde, nechat to fakt na nich, oni z toho sami vyrostou.
    A teda pred spanim pije z lahvicky furt a ac jindy pije normalne z hrnku, tady si lahev zatim vzit nenecha. Tak at. Do puberty ji urcite nekde pohodi😉.

  4. Simísek 30.3.2015 / 19:00

    Ono to příjde samo. Naše tříleťačka, má vše jak podle lajny něco uděláme jinak a je zle, ale pak to příjde samo a bez problému… potřebují svůj čas a nic neuspěchat. Potvrdilo se mi to s kojením, usínáním… oni si v ten správný čas sami řeknou, že teď už to bude jinak.
    Mlíko z lahvičky ráno a večer pije doteď. Přes den kakao, mlíko cokoliv z hrnku, ale ráno a večer jedině lahvička, samozřejmě tedy s pítkem, ale jinak klasika miminkovská.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s