Žárlím

Motýlek si velmi oblíbil slovo „táta“. Dokonce ho i skloňuje a volá na něj „Táto!“

„Táta“ nebo „táto“ slyším tak stokrát denně. I v noci.

Většinu nocí se přesouvá ze svojí postýlky do naší. Když se v ní po tmě uvelebuje, často si ověří, jestli tam táta je. Tázavě zvolá: „Táto?“ Ten mu rozespale odpoví: „Jsem tady. Spi.“ A Motýlek to spokojeně zalomí.

Ráno tahá z postele . ho převlékám z pyžámka, mu jdu ohřát mlíčko. Pak ale začne volat: „Tátóóó! Tááátóóóó!“ A ten mu pak přijde to mlíčko dát, zatímco já se jdu umýt a převléknout.

Když ho odpoledne vyzvedávám z jeslí, vrhá se mi kolem krku, ale „mámo“ nevolá.

V podvečer se začne ptát po tátovi. Vysvětluju, že je ještě v práci.

Když třeba v koupelně na sušáku visí Motýlova košile, Motýlek na ni hned ukazuje a hrdě říká: „Táta!“ Ano, tátova košile.

Když se pak Motýl večer vrátí domů, Motýlek se k němu žene jako vítr, nahlas se směje a volá: „Táto! Táto!“

A já žárlím. Chtěla bych, aby říkal taky „máma“ a „mámo“. Toho „tátu“ jsem ho navíc naučila já, protože i když se s Motýlem bavíme francouzsky, oslovuju ho před Motýlkem „táto“.

Když se Motýlka zeptáme, kde je máma, ukáže na mě. Takže ví, kdo jsem. Ale nepřivolává mě roztomilým zvoláním, nýbrž řevem a brekotem.

Ach jo.

Advertisements

10 thoughts on “Žárlím

  1. avespasseri 13.11.2014 / 16:36

    Tak teď už jen chce, aby Motýl učil Motýlka volat mámo, mámo :-))

  2. Věra 13.11.2014 / 16:43

    To nic neznámená., hláska „m“ se dětem špatně vyslovuje, je hodně těžká, proto říkají dřív „táta“ nebo „bába“, každý dělá nerad něco, co mu moc nejde a nemá to dostatečně efektní výsledek 🙂

  3. jane 13.11.2014 / 17:15

    Muzu se zeptat jestli na motylka mluvite jen francouzsky nebo i cesky? 🙂

  4. K. 13.11.2014 / 20:19

    „Na tatínka se stojí fronty“ prohlásila švagrová, když byla přítomna příchodu našeho tatínka a šíleně pobíhajícího synka, který pronásledoval každý jeho krok…
    🙂

      • avespasseri 19.11.2014 / 10:34

        Kdysi jsem ho viděla… je to dojemné jak blázen… a moc hezké :-)))

  5. Alinka 13.11.2014 / 21:25

    Vanilko, to je asi vsude stejne. Zaprve „tata“ se jim vyslovuje jednoduseji (obe moje deti umely pojmenovaty vsechny cleny rodiny vcetne tet driv, nez zacaly rikat „mama“). Zadruhe u nas se stridaji mama a tata obdobi. Treba ted zrovna ma Barborka to maminkovske a je to uprimne receno obcas dost otrava,protoze vsechno musi mama – utirat nos, oblikat, utesovat v noci, stavet lego, krmit, cist knizku, atd. Mama se nesmi hnout ani na krok jinak nasleduje hystericky rev. Casem to zase plynule prejde do tata obdobi, kdy to bude obracene.
    Takze nezoufej ;). Mamka mi vzdycky rika,ze je nejdulezitejsi koho dite vola,kdyz ho neco boli. Ty nase bez vahani rvou „mamiiiiiii“. A Motylek bude taky,neboj ;).

  6. Calad 14.11.2014 / 11:20

    U nás doma je taky táta bohem. Já jsem ta co se stará a táta je ten se kterým si hraje a dovádí.
    Ale už se po mě občas i ptá, nebo když se něčeho bojí. A ráno, když spí u táty, tak se ptá taky kde jsem. Takže stačí asi počkat, ono to přijde 😉

  7. Sedmi 14.11.2014 / 15:09

    U nás je to naopak…. 150x za den maaaaamiiiiii….

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s