Pracovat méně

Dnes naposledy pracuju na 100 %!

S květnem konečně přichází můj vytoužený a těžce vybojovaný částečný úvazek.

Toto téma jsme s Motýlem řešili doma i v práci už zhruba od loňského července, kdy jsem za sebou sice ještě neměla ani polovinu své mateřské/rodičovské, ale návrat do práce už mě v té době začal dost děsit. Motýl to zpočátku vůbec nechápal. A já vcelku chápu, že nechápal. Zaprvé jsem mu vždycky tvrdila, že český zvyk zůstávat s dítětem tři roky doma mi přijde přehnaný a že já se do práce určitě brzo vrátím. Netušila jsem, že se mi hodnoty už během těhotenství úplně převrátí a že po narození Motýlka se mi při pomyšlení na dětské jesle bude dělat mdlo. A zadruhé mi pořád opakoval, že „takhle to tady přeci dělají všichni“, tedy že se ženy vracejí do práce a děti jdou do jeslí zhruba v 9 měsících věku, leckdy i dříve. Má pravdu. I když už  taky vím, že se ty místní matky do práce tak brzy nevracejí bez výhrad. Mnohé z nich zůstanou pár let doma, pokud jim to manžel a domácí rozpočet dovolí. Jiným se v práci podaří vyjednat zkrácený úvazek.

Motýl doufal, že až se v lednu do práce vrátím, rychle si na nový režim zvyknu a bude mi vyhovovat. Já ale od začátku věděla, že to takhle nechci. Akceptovala jsem naši dohodu, že to aspoň zkusíme a že nějaký čas budu pracovat na plný úvazek jako dřív. Ale jak jsem tušila, vadilo mi na tom spousta věcí:

1. Že moje roční dítě tráví od pondělí do pátku celý den v jeslích a náš kontakt se omezuje na večeře-koupání-spinkání.

2. Že po probdělých nocích musím ráno vstát a celý den v práci se tvářit „normálně“.

3. Že se to prostě nedá stíhat – pracovat osm hodin denně (a soustředit se!), připočítat k tomu 1 hodinu dojíždění, starat se o domácnost (i s pomocí paní na úklid) a cítit se – aspoň trochu – jako „dobrá máma“. O času pro sebe ani nemluvím – ten se mi teď omezil na dobu strávenou ve sprše.

Žádala jsem v práci o 80% úvazek, se kterým bych ve tři odpoledne mohla chodit domů. Motýl zůstal dlouho neoblobný, protože dosud nikomu u nás v práci částečný úvazek nedopřál a začít s výjimkami u vlastní ženy trochu zavání protekcí. Nepřímo mi poradil, že pokud mi na tom opravdu tolik záleží, mám si začít hledat práci jinde.

A já si ji nakonec našla. Zajímavou pozici na půl úvazku. Ovšem ne zcela bez určitých negativ, kvůli kterým jsem přece jen váhala. Těsně před plánovaným podpisem smlouvy jsem doma jen tak nadhodila: „Tak co, pořád mi ten 80% úvazek nechceš dát?“ Vůbec jsem nečekala, že by Motýl najednou mohl říct: „No tak dobře.“ Ještě ten samý týden to pro jistotu probral s dozorčí radou a svými šéfy a všichni se usnesli na tom, že bude lepší si mě nechat na částečný úvazek, než o mě úplně přijít. To samozřejmě zahřálo moje ego u srdce. Na druhou stranu jsem se už stihla namlsat myšlenkou na ten poloviční úvazek, se kterým bych se mohla Motýlkovi věnovat každý den celé odpoledne.

Rozhodování to bylo těžké a stálo mě zadní nárazník u auta. Když jsem totiž ze zaparkovaného auta volala do té nové práce, že k nim nakonec nepůjdu, byla jsem z toho potom tak rozrušená, že jsem lehce nacouvala do auta, které bylo zaparkované 3 metry za mnou… Ano, v rámci domácí pohody a životních jistot jsem se nakonec rozhodla zůstat. Přece jen jsem měla jisté obavy, že by se mi ta nová práce nelíbila, a taky existovalo riziko, že bych se neosvědčila a skončila nezaměstnané (a doma bych musela poslouchat hlášky jako: „Máš, co jsi chtěla!“). To se mi riskovat nechtělo.

Ten 80% úvazek mi připadá jako dobrý kompromis. Snad z něj nebudu zklamaná. A snad s těmi několika hodinami volna denně budu umět správně naložit. Zatím si představuju, že budeme s Motýlkem chodit na procházky a na hřiště, setkávat se s jinými maminkami a jejich dětmi, nebo doma něco společně tvořit, hrát si a občas taky něco upéct.

Advertisements

13 thoughts on “Pracovat méně

  1. avespasseri 30.4.2014 / 14:14

    Super, super… tak ať se daří! 🙂 Někdy to chce jen čas, že?

  2. Alizia 30.4.2014 / 17:39

    To je skvele, je dobre, ze sis stala za svym! At se ti novy rezim libi 🙂

  3. clara 30.4.2014 / 19:34

    To je uzasny! Castecny uvazek je podle meho idealni reseni pro matky malych deti, tak at se dari!

  4. kusanec | baby blog 30.4.2014 / 20:01

    To je super!!! Z blogu bylo posledni dobou citit, ze ti ta soucasna situace vubec nevyhovovala. Je skvele, ze jste se dohodli! Ja v pondeli zacala pracovat dva dny v tydnu a myslim si, ze nam to odlouceni s Erwinem jenom prospeje. Oba nacerpame nove podnety a zbytek tydne si spolu paradne uzijem.

  5. Sedmi 30.4.2014 / 20:02

    to je skvělá zpráva 🙂 tak ať se daří 🙂

  6. Calad 2.5.2014 / 09:07

    Úžasná zpráva, přeji ať s Motýlkem zažijete kupu dobrodružství!
    A gratuluji k téhle výhře 🙂

  7. zuzu 14.5.2014 / 14:14

    Myslim, ze oproti ceskym matkam mate jednu obrovskou vyhodu, mate praci na castecny uvazek. Ta se tady v cesku moc nenosi a je sakra problem takovou praci sehnat, temer nemozne 😦

    • Martina 20.5.2014 / 16:07

      Zuzu,

      vy tento blog asi moc ne sledujete, že?
      Četla jste tento článek? Aspoň první věty? Vanilka píše, že snahu o částečný úvazek řeší od poloviny července 2013 a teprve v květnu 2014 si 80% úvazek vybojovala. Tj. mít pro ni práci na částečný úvazek bylo také takřka nemožné.

      80 % je oproti 100 % příjemná změna, byť to s tím dojížděním znamená to, co pro spoustu českých žen práce na plný (v továrnách se často pracuje 6-14,30, středoškolačky zase mají často v kanclu práci do 16:00).

      Vanilko, blahopřeju (že Vás někdo ocenil a nechtěl ztratit skvělého zaměstnance).

      M.

      • Vanilka 21.5.2014 / 10:56

        Martino, přesně jak píšete, je to příjemná změna, ale některé české kamarádky si ťukají na čelo, když jim píšu, že mám ZKRÁCENÝ úvazek s pracovní dobou od 8 do 15 hodin. Nechápou, v čem je zkrácený 🙂 Já už v Luxu pracuju 7 let a přijde mi zcela běžné, že se domů z práce obvykle chodí až kolem 18 hodin a často i později. Zapomínám, že v ČR se chodí domů dřív. V ČR totiž není tak rozšířená kultura polední pauzy a taky se tam asi ráno dřív začíná.

  8. daknedz 15.6.2016 / 17:02

    Vanilko, jak se Vam prace na 80% osvedcila ? Ja jsem v Belgii a loni, po navratu z materske jsem pracovala taky na 80% cely prvni pulrok. Predstavu jsem mela peknou: jedno odpoledne s malou doma, nebo venku v parku nebo na plavani, proste jen my dve a jedno odpoledne v tydnu jen pro mne – bazen, kadernik, masaz, doktori, nakupy, co clovek pres tyden jinak nestihne a v nedeli nemuze, protoze je tu vsechno zavrene…nebo jen proste trochu casu na sebe. Ovsem eality byla trochu jina: Po pul roce jsem se vratila na 100% protoze jsem si spocitala, ze jsem ve finale delala 100% prace za mene casu (a mene penez) a porad jsem mela pocit ze se musim v praci neustale omlouvat, ze na tohle jednani nemuzu a na tamto take ne a ne, ve stredu se mi to nehodi – mam volne odpoledne, takze jsem se citila spatne vuci kolegum… Navic male se v jeslich libilo a krasne tam spala, takze stejne pred ctrvtou (odpoledni svacina) nechtela nikam jit… Ted to resim tak, ze kdyz vyzvedavam ja, tak proste stahnu poledni pauzu na minimum a jdu z prace v pet a ve dny kdy vyzvedava tatinek, tak delam ty veci pro sebe pres poledne…

    • Vanilka 20.6.2016 / 22:10

      Jistě, pracovat na 80 procent znamená pracovat na 100 procent za menší plat. Taky jsem se z kanceláře snažila vytratit nenápadně, protože mi to vůči kolegům bylo hloupé. A samozřejmě když mi odpoledne, když jsem byla se synem, zvonil telefon, zvedla jsem ho. A když to bylo nutné, i zapnula počítač. Ale pořád to pro mě bylo lepší, než nechávat syna každý den v jeslích až do večera.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s