Po 13 měsících venku

Vlastně už si přesně nepamatuju, kdy jsem byla naposled „venku“, tedy bez dítěte, možná i bez manžela, ve večerních hodinách. Koncem února 2013 jsem nastoupila na mateřskou a měla před sebou celé dva měsíce plánovaného „užívání si“. Chystala jsem se s kamarádkami do kina, ale nakonec jsem do něj nešla, protože mě doktor náhle upoutal na lůžko – nejdřív nemocniční a potom domácí. Pořádně mě to vyděsilo a byla jsem tedy velmi poslušná.

Po narození Motýlka jsem dlouho potřebu chodit někam „ven“ nepociťovala. Mateřské pudy, které se ve mně najednou objevily, byly velmi silné. A stejně jsem se ani moc vzdálit nemohla, dokud jsem kojila… bylo to komplikované. Až teď jsem se k tomu dopracovala. A dostala jsem báječnou příležitost: vernisáž výstavy jedné české a v Lucembursku velmi uznávané umělkyně, následovaná drinkem s kamarádkou (matkou rok a půl staré holčičky – alias Matky na tahu – viz níže) v jednom baru, do kterého jsem párkrát zavítala ve svých lucemburských začátcích. Tedy nostalgický návrat sedm let zpátky!

Ten večer jsem si báječně užila a litovala jsem, že tak rychle utekl. Kupodivu jsem ani neměla čas být nervózní z toho, co se děje doma.

Doma se samozřejmě nedělo nic neobvyklého. Motýl se o Motýlka příkladně postaral a už pár minut před osmou mi poslal SMSku, že Motýlek spí. Přiznám se, že mě vnitřně popíchla ostrá špička žárlivosti. Mně se Motýlka málokdy podaří uložit už před osmou. A dávám to za vinu Motýlovi, který se obvykle vrací z práce moc pozdě a Motýlka mi těsně před spaním příliš rozdovádí. Jinak jsem ale byla ráda, že včera všechno proběhlo bez komplikací… Dokud jsem se nevrátila domů! Jakmile jsem spokojená a mírně ovíněná padla do postele, Motýlek začal plakat. Šla jsem ho utěšit a stejně jako všechny noci v poseldní době velmi rychle zase usnul, ovšem pevně svíraje můj prst. Takhle u něj každou noc, obvykle kolem čtvrté hodiny ranní, musím chvíli stát, než znovu pořádně zabere, a pak z jeho sevření svou ruku opatrně vymanit. Velmi často ho to probudí, začne brečet, čapne mou rukou zpátky a zase spokojeně usne. Já moc spokojená nejsem, neboť stojím zkroucená nad postýlkou, je mi zima, bolí mě záda a toužím si zalézt zpátky do své vyhřáté postele. Občas (nebo spíš často) to skončí tak, že si Motýlka do postele vezmu s sebou a pak společně usneme držíce se za ruce. Specialisté na spánkové návyky dětí by mě nejspíš ukamenovali.

Všimněte si, prosím, že jsem v dnešním příspěvku hned dvakrát použila přechodník. Zajímalo by mě, zda správně. Obvykle se tomuto gramatickému útvaru raději vyhýbám.

Reklamy

12 thoughts on “Po 13 měsících venku

  1. Calad 12.3.2014 / 10:54

    Tu zarlivost znam a pocituji ji velmi casto. Treba minuly tyden byl manzel s ditkem doma a ja v praci. A ty jeho smsky o tom jak se v klidu najedl prospal skoro az do dvanacti me strasne rozhodi. Napred zarlim a pak premyslim co delam blbe… 😀
    Ale pokazde kdyz jsem prisla domu, tak se me prcek prihnal a pevne me obejmul a drzel i par minut a to smazalo vsechny moje pochyby, ze delam neco spatne. 🙂

  2. Quanti 12.3.2014 / 11:21

    Přechodníky máš dobře, ale když už jsme teda v té korektuře, „mě popíchla“, ne mně 🙂

    • Vanilka 12.3.2014 / 16:01

      Opraveno, díky! A přitom zrovna s „mně X mě“ (jako „tobě X tě“) jsem nikdy problém neměla…

      • avespasseri 12.3.2014 / 17:46

        To je klasika… já zásadně dělám chyby tam, kde je nečekám a kde obvykle problém nemám :-)))

  3. avespasseri 12.3.2014 / 12:28

    Hmm… ta poprvé by si měl člověk asi pamatovat… to jsou často ty chvíle, kdy si to člověk užívá naplno. S tím správným vděkem… nebo hrůzou .-)
    K tomu je projekt 100 dní určitě super.
    Já si totiž tohle své „poprvé“ totiž nepamatuju (tedy přesně kdy a kde)… zato si pamatuju ten pocit… a ten byl úžasný 🙂

  4. Sedmi 12.3.2014 / 13:06

    jo jo, matky na tahu a pak nemáš šanci dospat… klasika… btw tak netrap sebe ani Motýlka a nech ho v posteli. Proč by sis nemohla užit alespoň v noci tulení a tak, když už přes den to nejde?

  5. Sedmi 12.3.2014 / 13:06

    ej, vypadlo mi =v posteli u sebe=
    ale tusim, ze tam u vas se to asi moc nenosi co…

    • Vanilka 12.3.2014 / 16:11

      To já nevím, jestli se to nosí nebo ne. Motýl už se s tím celkem smířil. Na samém začátku sice trousil poznámky, že s námi Motýlek bude spát až do osmnácti, ale už ho to přešlo. Akorát se náš Motýlek klasicky v posteli pěkně roztahuje. Na to, jak je mrňavý, zabere místa dost. A Motýl pak spí „se zadkem ve vzduchu“ nebo schoulený v klubíčku v nohou postele. Já si to tulení samozřejmě užívám. Určitě na něj budu ráda vzpomínat, až Motýlkovi bude třeba třináct a bude se za mě stydět a otírat si tvář, když mu na ni vlepím pusu 😉

      • avespasseri 12.3.2014 / 17:47

        No, ono závisí kteří specialisté… někteří by kamenovali, jiní by tě vynášeli do nebes, že jsi ta nejlepší máma :-)))

      • ZuzkaC 12.3.2014 / 18:54

        Klid. Do osmnácti to nebude. A spokojená a aspoň trochu vyspaná máma jemnohem důležitěšjí než teorie specialistů na spánkové návyky. A ve třinácti se možná bude stydět, ale ve dvaceti za mámou pro tu pusu zase přijde, a ještě rád. Osobní zkušenost – oba už mám přes 20.

  6. S. 13.3.2014 / 21:26

    Moje princeznička se budí takto každou noc někdy mezi 1. a 4. ranní. A pokaždé ji k sobě (tedy k nám) bez výčitek beru 🙂 S.

  7. Alinka 15.3.2014 / 11:55

    Vanilko, Baruska taky usina ve sve postylce – uplne v lidu sama a nikoho k tomu nepotrebuje – a naopak nekdy po polnoci si zaknoura a prendame ji k nam. A vyspime se tak krasne az do rana vsichni. Matyasek naopak s nami nikdy spat nechtel, protoze ho to rusilo a ani ted k nam v noci nechodi. Obcas si zavola, a ysme prisli k nemu. Manzel u nej chvilicku posedi, nez usne. Ja jsem i na tu chvilicku lina, takze si proste vlezu rovnou k nemu do postele (ma uz velkou) a spime spolu.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s