Motýlek chodí do jeslí II

Taky jsem tenhle příspěvek mohla nazvat „Motýlek NECHODÍ do jeslí“, neboť už je druhý týden doma.

Jak jsem psala předminule, jeho druhý týden v jeslích proběhl lépe než ten první a na jeho konci už jsem měla daleko lepší pocit. Čáru přes rozpočet mi udělala horečka, která u Motýlka pak o víkendu stoupla a vyšplhala se až ke čtyřicítce. V pondělí jsem tedy nešla do práce, abych s ním mohla jít k dětské doktorce. Mezitím jsem onemocněla i já a bylo mi tak zle, že jsem v úterý musela odvolat Motýla z kanceláře, protože jsem se sotva držela na nohou. Samozřejmě se mi Motýla podařilo nakazit, a tak jsme koncem týdne byli doma všichni tři. Motýlek byl z nás asi nejčipernější a to i přesto, že se jeho teplota stále pohybovala nad hranicí „zdravosti“. V sobotu nás přijela vysvobodit česká babička. Bude se mi o Motýlka celý týden starat, aby nemusel zpátky do jeslí nedoléčený, protože by tam určitě hned zase něco chytil.

Mezitím se mi naše současná situace zase stihla několikrát převrátit v hlavě. Dostala jsem se do stavu vysokého naštvání na celý lucemburský systém. Takže abych to shrnula:

Děti se tu dávají do jeslí obvykle v 9 měsících, leckdy i dříve. Je všeobecně známo, že jakmile začne dítě chodit do jeslí, brzy nato onemocní. Aby taky ne: v tak nízkém věku ještě nemůže mít vybudovanou pořádnou imunitu. I naše dětská doktorka mi několik měsíců předem kladla na srdce, ať se na to psychicky připravím.

Dětská imunita nemůže být posilována ani kojením, protože skloubit kojení s chozením do jeslí a do práce prostě nejde. Věřte, že jsem si moc přála to zkusit, ale pomalu to vzdávám a smiřuji se s tím, že můj syn bude nadále cumlat lahev. Na tohle téma bych mohla sepsat celý další příspěvek.

Ze zákona má každý rodič v Lucembursku nárok na dva dny volna ročně pro případ, že je dítě nemocné. DVA dny!!! V zemi, kde žije velký počet „expats“, tedy lidí, jejichž rodiny (babičky, tetičky apod.) žijí daleko a nemůžou vždycky v případě potřeby hned přijet nemocné dítě pohlídat. Jesle odmítají děti s teplotou – to je jediné kritérium, podle kterého se posuzuje, zda dítě je či není nemocné. Takže rodiče stráví dva dny srážením teploty a potom strčí dítě nadopované paracetamolem zpátky do jeslí. Výsledek: nemocné jsou tam všechny děti, protože si své nemoci vzájemně předávají a žádné z nich nemá možnost se doma pořádně doléčit, když se jejich rodiče musejí po dvou dnech vrátit do práce. A podle zákona si dítě ani nemůže dovolit být nemocné víckrát ročně! Je to tedy začarovaný kruh.

Samozřejmě si rodiče můžou vzít dovolenou, aby mohli zůstat s nemocným dítětem doma. Ale ne ve všech firmách je možné si vybírat dovolenou podle vlastní vůle.

A také je možné si dítě nechat pohlídat profesionální ošetřovatelkou. Vyjde to na 100 euro za den a přednost mají svobodné matky. Kromě tarifu mě na tom odrazuje i myšlenka, že bych měla svoje dítě svěřit někomu cizímu, když je zrovna nemocné a tedy oslabené.

Jsem tak navztekaná, že mám chuť napsat dopis na lucemburské Ministerstvo zdravotnictví nebo na Ministerstvo rodiny, abych poukázala na to, jak taky může vypadat rodičovství v praxi.

Omlouvám se, že si asi protiřečím s vlastními příspěvky z minulosti a že jsem teď celkově taková negativní. Lucembursko určitě JE ideální zemi pro vychovávání dětí. Je tu relativně bezpečno, zdravé ovzduší, vysoká životní úroveň, multikulturní prostředí a kontakt s několika jazyky najednou. Ale začátky jsou těžké. Přijde mi, že lucemburská a francouzská kultura bere na děti ohledy až od jistého věku. Ale malá miminka se musí přizpůsobit systému. A to mi přijde padlé na hlavu.

Advertisements

21 thoughts on “Motýlek chodí do jeslí II

  1. blogerkka 3.2.2014 / 17:00

    Já prostě jenom soucítím a držím palce. Asi nepomůže ani to, že si člověk může od dítěte tzv. oddychnout a o to víc se na něj těšit, jak si to naivně představuju já, permanentně upíchnutá doma s miminkem v čr?

    • Vanilka 7.2.2014 / 12:03

      Uznávám, že si teď ty 2 hodiny denně, které s Motýlkem přes týden trávím, daleko víc užívám a věnuji se mu naplno. Když jsem s ním byla doma, pořád jsem měla něco jiného na práci a byly dny, které utekly, aniž bychom si spolu pořádně pohráli.

  2. Barb 3.2.2014 / 18:33

    Děti zatím nemám, každopádně s tebou soucítím a držím pěsti, ať to všechno zvládneš. Je to fakt hrůza, tohle brzké chození dětí do jeslí je – aspoň ze zdravotního hlediska – fakt extrém. 😦

  3. erika 3.2.2014 / 18:53

    Mila Vanilka,
    vidim, ze potrebujes trosku povzbudit, tak Ti napisem, ze ono si to dieta raz tu imunitu vybudovat musi. Fr. a luxemburske deti si ju vybuduju uz v jasliach. My v skolke mame uz len minimalne absencie.
    Ked si zajdes na cesko-slovensky internet, tak sa tam docitas zase burlivu debatu o tom, ako su deti v SKOLKACH chore a o detoch, ktore sa vracaju do kolektivu nedoliecene…
    Keby sme zrusili jasle a skolky, tak by sa cely ten imunitny cirkus preniesol do prvaku na zakladnej skole.
    Hlavu hore, bude lepsie!
    Keby sa Ti syncek dostal do stavu, ze jedna choroba za druhou, ako sa to stalo tomu mojmu pred rokmi, tak vedz, ze existuju lieky na posilnenie imunity. Nam predpisala nasa pediatricka RIBOMUNYL a zabral zazracne.

    • ZuzkaC 3.2.2014 / 22:09

      Můžu potvrdit, starší syn chodil do jeslí, mladší až do školky-a průběh byl stejný,jen časově posunutý. Jen u těch úplně malinkých dětí to prostě máma hůř snáší.

      • Vanilka 7.2.2014 / 12:04

        Já vím, že si tím musí každé dítě projít. Ale přesně jak píše ZuzkaC, asi bych to snášela lépe, kdyby už byl Motýlek trochu starší a nepůsobil tak bezbranně.

  4. Alizia 3.2.2014 / 20:10

    To co popisujes, mi prijde jako sci-fi, ale asi tento system ma sve koreny a z nejakeho duvodu se to takto nastolilo. My v Cechach zase mame opacny extrem, kdy je problem dostat dite do skolky i ve 3 letech. Vsechno ma sve mouchy. Kazdopadne drzim pesti at to ustojite, v lete to urcite bude lepsi 🙂

  5. kocicenka 3.2.2014 / 20:46

    Vanilko, drzim moc pesti, neboj, bude lip. Jen vydrzet. Preji hodne sil a zdravi!

  6. avespasseri 3.2.2014 / 21:47

    Když už tedy do jeslí v 9 měsících, tak už bych čekala, že nějak zohlední onu nemocnost…
    Ale tak nějak to asi bývá, v každém státě se najdou nějaké věci padlé na hlavu…
    Navztekání absolutně chápu.
    Pokud s tím s Motýlem nemůžete nic moc udělat, tak nezbude než se s tím nakonec smířit…. a přečkat tohle hloupé období. Až Motýlek doroste věku, kdy na něj začnou brát ohledy…
    Ale lehké to není…

  7. Sedmi 3.2.2014 / 22:51

    Chápu… ale teda s tou nemocností potom je to fakt. První rok navštěvování kolektivu byly obě holky taky víc nemocné, než zdravé, hrůza…
    Navic ale teď ty viry jsou nějaké agresivnější a typicky to pak chytnou všichni v rodině… možná by to vypadalo všude jinak, kdyby se děti mohly v klidu doléčit… nechápu, že si nejsou v Lux. a i jinde schopní spočítat, že ve finále je to daleko náročnější, protože nedoléčené děti budou daleko nemocnější, nakazí kde koho v okolí a nakonec stejně budeš doma nemocná ty (a nemocenskou budeš mít holt na sebe, když na dítě to nejde)…

    • avespasseri 4.2.2014 / 08:46

      S tou nemocností… ono je to také dáno hodně geneticky a psychosomaticky, myslím. některé děti chytnou kde co, jiné mají imunitu silnější. Když není matka, nebo dítě psychicky v pohodě, taky jsou mnohem slabší a náchylnější. Je to pak raz dva. Ta moje nemocná nikdy moc nebyla… ani já většinou nejsem, ani manžel. Navíc nastupovala do školky až v téměř 4 letech (ve 3 se nedostala)… kdesi jsem četla, že právě kolem toho 4. roku imunita dozrává. U nás se to osvědčilo.
      Ta představa zákonodárců, že když dítě dáme do jeslí nebo do školky, tak můžeme jít do práce, je tak naivní… dítě si nás doma pojistí jinak. Nebo aspoň toho jednoho pečovatele doma…

    • Vanilka 7.2.2014 / 12:06

      Přesně tak to dopadlo. Nakonec jsem stejně měla neschopenku, čímž jsem si ty 2 dny „ušetřila“. Ale teda starat se o nemocné dítě, když jsem sama nemocná, to je opravdu náročné. Mám pocit, že jsem si tak trochu sáhla na dno svých fyzických sil. Ale přežili jsme to 🙂

      • Sedmi 7.2.2014 / 12:18

        jo jo, je to narocny, protoze clovek by se potreboval vylezet, ale pokud diteti neni fak spatne, tak nelezi… a ted si predstav, ze prvni rok dochazky do kolektivu mas tohle tak jednou za 14 dni na tyden, nebo taky pripadne celou zimu v kuse… cimz te nechci desit, ale nechapu, kde se v zamestnavatelich bere pocit, ze s nastupem do jesli nebo skolky bude matka opet pracovat na 100%…

  8. Isla 4.2.2014 / 00:47

    Vanilko, neberte to jako kritiku, ale napadlo vás, že by třeba bylo možné, abyste s dítětem zůstala doma do jeho 2 let? Ano, peněz nebude nazbyt, ale není lepší si užít chvíle, které se už nikdy nevrátí? V Lucembursku jsou navíc přídavky na děti (a čím víc dětí, tím vyšší :-)) i nějaké přídavky pro rodiče, který se rozhodne pracovat na částečný úvazek, a možná by se dalo dohledat i něco dalšího. Zároveň byste mohla oprášit svou novinařinu nebo pracovat z domova, když dítě spí nebo je s ním někdo jiný. Vážně to myslím v dobrém, spoustu lidí tahle možnost vůbec nenapadne.

    • Martina 4.2.2014 / 13:53

      Islo,

      dočtěte si Vanilčiny příspěvky za posledních 4 měsíce. Ona chtěla s malým zůstat doma. Ale partner (a francouzská rodina) byli proti.

      • Isla 5.2.2014 / 01:10

        Pardon, máte pravdu, mluvím do něčeho, o čem nemám dost informací. Tento blog jsem neznala, jen mě zarazil něšťastný a (na stát) naštvaný tón tohoto článku – a teď už tedy chápu proč. Kompromisy ve vztazích jsou někdy hodně bolestivé. Víc už se v tom šťourat nebudu.

    • Vanilka 7.2.2014 / 12:09

      Jistě že mě to napadlo 🙂 Ale aniž bych tu chtěla svého manžela prezentovat jako bezcitné zvíře, je těžké jít v tomto ohledu přes jeho vůli. Na jeho obhajobu musím říct, že jsem celá ta léta, co se známe, hrdě hlásala, že já bych nikdy v domácnosti zůstat nechtěla. Jenže ono se to lépe říká, dokud člověk ty děti nemá. S jejich příchodem se najednou priority převrátí – možná ne každému, ale mně ano. A to se dost špatně vysvětluje.

  9. clara 4.2.2014 / 10:41

    Preju, at jste co nejdriv fit. Detsky nemoci jsou psycho, vzdycky jsem uplne na nervy (hosi zrovna meli laryngitidu, taky krasa).

    Tvoje prispevky me jeste vic utvrzuji v tom, co si myslim uz delsi dobu. S detma je proste nemozne, aby oba rodice pracovali na klasicky prezencni plny uvazek. Pokud tedy nemaji nejake alternativni hlidani ala stale pritomna babicka nebo au-pair. A rekla bych, ze u vas neni mozna uplne ten hlavni problem to, ze je Motylek zatim tak maly, ono ani s vetsima detma ty celodenni jesle/skoly nejsou uplnej ideal. A i kdyz ty decka uz pak nejsou tak casto nemocny, vic nez dva dny rocne to jsou vzdycky…Imho nejlepsi je navrat do stare prace se zkracenou pracovni dobou, a to klidne od roku ditete, nebo i od tech deviti mesicu. Realizace je samozrejme neco jineho, casto ten zkraceny uvazek proste nefunguje nebo jej zamestnavatel nechce zkusit. No ja tedka zacinam hledat naky job a nejak nevim, jestli na zkracenem uvazku trvat. Nabidka je minimum.

    • Vanilka 7.2.2014 / 12:12

      Tady je taky volných pozic na částečný úvazek strašně málo! Někdo mi radil, abych si hledala jinou práci na plný úvazek a teprve po úspěšném absolvování vstupních pohovorů začala vyjednávat o částečném. Ale to mi připadá dost riskantní, neboť hrozí, že půjdu z bláta do louže.

      • clara 7.2.2014 / 13:56

        ja se chystam to tak udelat: hlasit se na vsechna prijatelna mista a az nekdy v prubehu vyberoveho rizeni zjistit, jestli by nesel nejak zkraceny uvazek. Ale uz jsem se psychicky pripravila i na to, ze zacnu nekde na cely uvazek a muz se bude vic starat o deti (je OSVC, takze si cas muze organizovat celkem svobodne).

  10. eva 4.2.2014 / 18:29

    dva dny je fakt naprosto brutalni!!! soucitim s tebou!! v rakousku je to na rok dnu deset a i tak mi to prijde silene malo!

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s