Motýlek chodí do jeslí

Motýlek chodí do jeslí. Už dva týdny. Tři, pokud počítáme i adaptační fázi. Ta byla ale velmi snadná. Motýlek si prostě chodil chvíli pohrát s jinými dětmi a po pár hodinách jsem si ho zase vyzvedla a starala se o něj „po svém“.

Náš svět se začal hroutit, když jsem nastoupila do práce.

Problém první: spánek. V noci se několikrát budil a ani přes den si neodpočinul, protože už nikdo dvakrát denně ochotně nechodí drncat s kočárkem, aby si mohl zdřímnout.

Problém druhý: zdravotní komplikace. SAMOZŘEJMĚ v jeslích okamžitě chytnul rýmu, od rýmy kašel a dnes to vypadá i na zánět spojivek. Ale na to mě doktorka předem připravovala, že s nástupem do jeslí budeme v její čekárně trávit více času. Zatím se Motýlek aspoň drží bez teploty a s dobrou náladou. Pokud tedy nemá hlad…

Problém třetí: strava. Kašičky v jeslích jsou hrudkovatější než ty od maminky, na což si zvyknul po pár dnech. S lahvičkou a s umělým mlékem ale bojoval trochu déle. Já navíc ani pořádně nestála o to, aby pil umělé mléko. Byla bych raději, kdyby si vystačil s mateřským až do té doby, než bude moct pít mléko kravské. Jenže i když přes den poslušně jedl dopolední jogurt, polední masozeleninu a odpolední ovoce, večer byl velice vyhládlý a asi i žíznivý a hladově se po mně vrhal. Než jsme se z jeslí dostali domů, zažívali jsme spolu krušné chvíle, neboť jsem ho ze všeho nejdřív narvala do autosedačky a do auta, zatímco on chtěl ke mně sosat. Navíc mám velkou smůlu na železničním přejezdu, který máme za domem, a to čekání, než přejede vlak, je se řvoucím dítětem opravdu velmi zdlouhavé.

Ještě teď v pondělí jsem Motýlovi večer se slzami v očích říkala, že to takhle dál nepůjde. Že miminko přece potřebuje spánek, aby se mohlo zdravě vyvíjet. A v úterý se to najednou zlomilo. Motýlek začal pít umělé mléko (navíc k těm jogurtům, masozelenině a ovoci) a občas si dokonce v jesličkách zdřímne. Když si ho večer vyzvedávám, vypadá spokojeně a vydrží bez jídla až do večeře. Možná ho ke spokojenosti vede i to, že jsem si tento týden trochu upravila pracovní dobu, domluvila si schůzky na odpoledne a už jsem se z nich nevracela do kanceláře, tudíž jsem si pro něj mohla přijít o něco dřív… a ne autem, nýbrž pěšky s kočárkem. Taky mu hned do ruky obvykle narvu kukuřičnou křupku, což ho na cestu domů docela zabaví.

Moc hezký zážitek mám právě z úterka. Když jsem si pro Motýlka přišla, byl zrovna zabraný do hry s jedním terénním autem a zpočátku mě vůbec neviděl. Chvíli jsem ho tedy mlčky pozorovala, až si mě všimla jedna malá, asi rok a půl stará holčička. Hned přistoupila k Motýlkovi a ťukala mu na ramínko a očividně se mu snažila říct, že tam jsem. Jedna z vychovatelek se jí zeptala: „Ty mu chceš říct, že si pro něj přišla maminka, že ano?“ A holčička se na ni usmála a zakývala hlavou na souhlas. Přišlo mi to moc roztomilé. Potom jsem tedy na Motýlka zavolala, on zvedl hlavu od svého auta, a když mě uviděl, celý se rozzářil, a kdyby to uměl, určitě by se ke mně rozběhl. Hned se začal velkou rychlostí plazit mým směrem. Velmi mě to zahřálo u srdce. A zároveň jsem byla ráda i za to, že jsem ho chvíli mohla sledovat, jak si hraje, protože i přitom vypadal velmi spokojeně.

Myslím tedy, že je to na dobré cestě. Což ale stále nic nemění na tom, že podle mého názoru není zdravé, aby devítiměsíční miminko vidělo přes týden svou maminku zhruba 2,5 hodiny denně!

…to be continued

Advertisements

18 thoughts on “Motýlek chodí do jeslí

  1. Sedmi 24.1.2014 / 16:15

    pockej, devet mesicu? ja myslela, ze mu je rok… fiha… ale asi jsou deti opravdu daleko prizpusobivejsi, kdyz to opravdu jinak nejde, nez si my maminky myslime, co…

  2. Alizia 24.1.2014 / 16:29

    Taky jse myslela, ze je starsi, to mi fakt prijde brzo 😦 To u nas dcera jeste ani nechodila a predstava, ze prijdu o jeji prvni krucek by me mrzela. No maminky to tam asi maji jinak…

  3. Iri Novak 24.1.2014 / 16:55

    Přiznám se, že mě těch devět měsíců taky vyděsilo … to by mi asi rvalo srdce, i když jsem si vědoma, že to v Tvé situace zrovna není vhodné psát. České maminky žijící v českém prostředí to zkrátka berou jinak. Na druhou stranu takhle raná adaptace je skvělou prevencí proti šoku, který české děti čeká ve třech letech s příchodem do školky. Po celodenním kontaktu s mámou jsou najednou celý den v cizím prostředí a většina z nich to hodně opláče. (Náš případ).

  4. jolana88 24.1.2014 / 17:31

    promiňte – ale proč by pobyt mezi dětmi (zvl.když jej evidentně dobře snáší) měl být nezdravý? – a dětí v jesličkách je i v ČR poměrně dost – a pokud nevybylo místo – jsou tady kluby, koutky.. Když vezmete prakticky dobu, po kterou se maminy, co jsou doma opravdu věnují jen a pouze dítěti (ne kamarádkám, domácím pracem, návštěvám, tlachání, samy sobě (net, hudba, tv) ) – moc velký rozdíl tam nebude.

    • Quanti 25.1.2014 / 01:53

      Nemáte děti, že ne?

      • jolana88 25.1.2014 / 20:57

        proč myslíte?

    • eva 25.1.2014 / 12:30

      …taky jsem se pousmala (kamaradky, tlachani, tv… he?? wtf?) jsem rada kdyz si stihnu umyt vlasy:)))

      • jolana88 25.1.2014 / 18:06

        vycházím z toho, co znám, s čím se potkávám. ad děti – počítají se tři dospělci, co přežili mou nevýchovu a školnítko?

      • jolana88 9.2.2014 / 17:58

        dítě školou povinné

    • S. 25.1.2014 / 21:46

      Jolano, souhlasím s Vámi. Alespoň u mě tomu tak je – dokonce si myslím, že od doby, co chodím do práce, tak se dítěti věnuji ve svém volném čase o to více a intenzivněji. S.

      • Veronika 9.2.2014 / 17:09

        Jolano, co je to školnítko?

  5. marcela novakova 24.1.2014 / 19:33

    A stejně mi vrhkly do očí slzy při čtení…říkala jsem si áchh a jéje a tak! Držte se , prostě v té Vaší domovině, je to jinak a musíte to acceptovat. Jste statečná máma a Motýlek si zvykne, nic jiného mu nezbývá. Moc Vám držím palce a mávám z Irska tam k Vám domů! Marcela

  6. kusanec | baby blog 24.1.2014 / 22:48

    Jsem ráda, že si Motýlek zvyká. Často si na tebe vzpomenu a říkám si, jak se s novou situací sžíváte. Ten příběh s holčičkou ve školce je moc hezký. 🙂

    • Quanti 25.1.2014 / 01:55

      Taky mě dojal 🙂

  7. Gafna 25.1.2014 / 20:43

    Tak to jsou určitě skvělé jesličky s hodnými učitelkami! Když si Motýlek ve svém věku tak rychle zvyká, určitě jste vybrala dobře. A jak se vám líbí zpátky v práci?

  8. Oh My Beautiful Life 26.1.2014 / 19:09

    No vidíš, tak už si asi začíná zvykat, když se přizpůsobuje novému režimu. Mě těch devět měsíců taky trochu zarazilo, ale tohle se nedá soudit, prostě když jsou povinnosti, co může máma udělat jiného. Moje mamka šla v mých 6m do práce a já pendlovala mezi dvěma babičkama. A nepamatuju si to, pořád jsem asi měla zábavu, protože si nikdo nestěžuje, že bych jim prořvala den. Děti jsou s tím asi v pohodě. Juniora dávám dvakrát týdně do školičky od jeho 15m. Začal zrovna v tom měsíci chodit, když byl poprvé ve školičce. Na 3h dopoledne, já si poprvé mohla zajít zacvičit nebo do obchodu bez kočáru a hledání koutku. Skvělé! Teď má 2,5 a pořád chce za dětma, rád se s nimi baví, nemá problém i se staršími, miminka opečovává a houpá kočárky, když může. Hlavně buďte v pohodě a užívejte společné chvilky. O Motýlka je postaráno a evidentně tam jsou hodné děti – viz holčička. Taky se přidávám s otázkou jaké to je zpátky v práci?

  9. avespasseri 26.1.2014 / 21:56

    Vezměme to takto: každá společnost si vychovává děti tak, aby si je co nejlépe připravila na vstup do světa dospěláků. Když Motýlek projde tím, čím místní děti, bude na francouzský životní způsob dobře adaptovaný. Pokud on samotný odloučení dobře snáší, je to jen dobře. My jsme zvyklé na jiné způsoby a jinou výchovu… a vidíte, jak strašně těžké je pro nás se na něco takového adaptovat. Přijde nám to všechno strašně špatně. Možná to i špatné je. Ale co s tím? Buď to přijmout, nebo si stát za tím svým a jako ty rodiny tady u nás, které praktikují alternativní (z našeho úhlu pohledu) výchovu, včetně třeba domácí výuky, vychovávat ty své děti trochu jinak. Otázka zní, jestli to takto chceme se všemi důsledky…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s