Jak se ve Francii chodí do školy

Francouzi už od září loňského roku prožívají revoluci ve školství.

Kdysi chodily děti do školy v pondělí, v úterý, ve čtvrtek, v pátek a v sobotu dopoledne. Středy byly volné. Jenže tento systém nevyhovoval rodičům, kteří si přáli čas od času odjet někam na víkend. A tak byla před pár lety zavedena reforma, která zrušila výuku v sobotu dopoledne. Už tehdy jsem si z toho logicky (avšak mylně!) vyvodila, že francouzské děti začnou chodit do školy místo té soboty ve středu. Tak se ale nestalo. Sobotní hodiny byly rozloženy na zbytek týdne, avšak středa zůstala volná.

ennui_ecoleTeprve loni v září vstoupil v platnost zákon, podle kterého mají francouzské děti chodit do školy od pondělí do pátku, včetně středy. Tato změna se zavádí postupně a jednotlivé departmenty (tedy něco jako české okresy) si mohly vybrat, jestli zavedou tuto změnu už ve školním roce 2013/2014 nebo až v tom příštím. Dopadlo to tak, že tři čtvrtiny francouzských škol vyčkávají na ten příští rok. A nejspíš doufají, že bude mezitím zákon změněn. Neboť s novým systémem nejsou spokojeni ani učitelé, ani rodiče. Jen děti se zvládají novému systému přizpůsobit poměrně rychle. Jenže o děti přece nejde…

Mně osobně se ten původní systém – ten s volnými středami – vůbec nelíbil. Především proto, že nenechává dětem dostatečný prostor na mimoškolní aktivity. Aby se vykompenzovaly ty volné středy, zbývající čtyři dny v týdnu musejí děti už od prvního stupně základní školy vysedávat ve třídách do pozdního odpoledne. Na hudebku, na gymnastiku nebo na jiné kroužky jim zůstávají středy. Tudíž je o středeční kroužky velký boj a zdaleka ne na všechny děti se dostane volné místo. Kromě toho si francouzské maminky musejí na středy zajistit hlídání nebo volno z práce, aby mohly své ratolesti na ty kroužky doprovázet, což mi taky připadá trochu nepraktické. Proto jsem si myslela, že loni zavedená reforma bude přijata pozitivně a pořád mě překvapuje, jakou vlnu odporu nakonec vzbuzuje. Francouzští rodiče nadávají, protože se sice už nemusejí zabývat volnými středami, ale nevědí, co si s dětmi počít odpoledne,  protože ty hudebky, gymnastiky a jiné kroužky se novému systému asi ještě nepřizpůsobily a zůstávají koncentrované jen na tu středu. A taky proto, že družiny ve Francii taky zatím nefungují. Donesly se ke mně zprávy, podle kterých školy tuto problematiku řeší tak, že prostě dětem natáhnou polední pauzu, takže vyučování vlastně nekončí dřív a jediný rozdíl oproti dřívějšku je, že děti nesedí od rána do večera ve škole čtyři dny v týdnu, ale pět dní. To by se mi taky nelíbilo.

ennui_ecole_2Možná jsem opět příliš zabředlá v systému, ve kterém jsem sama vyrostla. Pro mě je normální, že děti chodí do školy od pondělí do pátku, občas (ale zdaleka ne každý den) mají odpolední vyučování, ale jinak mívají odpoledne spoustu volného času na kroužky nebo prostě na hraní. Vždyť děti na prvním stupni by ještě měly mít prostor na hraní, ne? Myslím, že když jsem chodila na první stupeň já, končívala nám škola někdy kolem poledne nebo jedné. A jednou týdně jsme měli odpolední vyučování – většinou tělocvik, výtvarku nebo hudební výchovu.

Ale taky uznávám, že možná obhajuju něco, na co mám zkreslený pohled. Jsem totiž z té generace, na kterou rodiče před školou nečekali. Já i moji spolužáci jsme chodívali do školy i ze školy sami a pěkně po svých. A po příchodu domů jsme se obvykle taky nějak zabavili sami.

Proto se ptám dnešních rodičů českých školáků: co dělají vaše děti po škole? Chodí do družiny? Nebo na kroužky či rovnou domů? Samy nebo na ně před školou někdo čeká?

Advertisements

11 thoughts on “Jak se ve Francii chodí do školy

  1. Sedmi 17.1.2014 / 09:10

    pokud vim, tak vetsinu prvnaku doprovazi rodice nebo prarodice nebo chodi deti do druziny… teda v cr…
    Tady ve Svedsku je to taky trochu jinak. Druzina funguje jen pro deti pracujicich rodicu, pro ktere je ale dotovana. V ramci druziny se organizuje pomerne hodne krouzku a aktivit, takze deti se tam nenudi. Ale ja jsem tady vedena jako nepracujici, takze holky do druziny nechodi. May v nultem konci skola ve 13.30 kazdy den (tj. po obede a odpolednim hrani venku). Lilly vyzvedavam v 11.30…
    btw co jeslicky, jak zvladate?

  2. avespasseri 17.1.2014 / 09:14

    Malá je prvňačka – končí 4x týdně kolem 12, v pondělí mají pět hodin. Pak je v družině (případně na kroužku, moc toho letos nemá). A vyzvedáváme. Asi je to o zvyku… když se fr. rodiče té změně tak brání… ono je totiž nejhorší, když někde nahoře něco vymyslí a změní, aniž by se tomu zároveň přizpůsobil i ten systém dole (třeba středeční kroužky). Jinak je mi spíš záhadou, jak to, že rodiče vůbec takový systém podpořili (ten s volnými středami), když oni sami jsou v práci. Že by si tak díky brzkému nástupu do práce zvykli na to, že s dětmi jsou pořád nějací „hlídači“, takže maj vlastně v sobotu volno, zatímco děti jsou ve škole?? :-))

    • zarox21 17.1.2014 / 09:40

      Myslím, že volné středy rodiče nijak nepodporovali. Jde o systém, který ve Francii existuje od nepaměti, takže asi bude silně zakořeněný a protože francouzské matky bývaly velmi často doma, možná jim to tak nenormální nepřipadalo. Až se zvýšením zaměstnanosti matek na sklonku minulého století možná začal tento systém působit trochu jako přežitek. 🙂

      • Kat 17.1.2014 / 11:36

        Volné středy se mi zdají praktické, a sice z důvodu, že ostatní dny odpadá problém s hlídáním – žádné stresy „kdo vyzvedne dítě ve pondělí ve tři hodiny, v úterý o půl druhé, ve středu po odpoledním vyučování, ve čtvrtek o půl jedné a v pátek hned po poledni. Ale je fakt, že když funguje družina, je to jiné (já jsem do ní nikdy nechodila, takže nemůžu říct). Je bohužel pravda, že jejich týden je pak velmi stereotypní a na nějaké hraní venku s kamarády není čas (ani prostor či zájem; ale mám zkušenost jen z Paříže) …
        Co se týče dlouhých francouzských odpolední ve škole, už takhle francouzské děti stráví hodně času venku (i v rámci častých kulturních aktivit), takže to není zase tak náročné. Navíc se mi zdá, že mají mnohem méně povinností, tedy oproti českým dětem, ale také zajímavější (kdo se v první třídě učí v rámci výtvarky učí o Picassovi, Braquovi a Chaplinovi? ), i když to je jeden z konkrétních příkladů…
        Druhá věc je, že většina francouzských matek má chůvu (a škola začíná v devět), takže je to otázka kulturních zvyklostí. A jak jsem zmínila, žádné spontánní hraní si venku s kamarádem. Školní areál je během vyučování zamčený (!!!), potřebuje-li dítě k doktorovi, musí jej někdo vyzvednout. Vyzvedávají se i devítileté děti.
        A žádná volnost a spontánnost.

  3. clara 17.1.2014 / 10:16

    Skolaky zatim nemam, ale co tak pozoruju a ctu, tak je na celem prvnim stupni zakladky bezne, ze rodice/prarodice deti ze skoly vyzvedavaji. Takze vyucovani jen do obeda a pak volno je pro pracujici rodice dost nevyhodne a deti jsou v druzinach. V Nemecku to tedka zacali vic resit, protoze druziny zde u spousty skol vubec nebyly. To pak zavede matka decko do skoly, zajede nakoupit a s nakupem jede zase uz pro dite, protoze by ten nakup ani nestihla vylozit. Druziny (kdyz uz jsou) byvaji zhruba do ctyr, coz je imho taky dost malo oproti skolkam.

    Ja jsem jako mala do druziny taky chodila, ale jen vzdycky na chvili, nez nam jel vhodny autobus, domu jsme jezdili samozrejme bez rodicu od prvni tridy. Doma byla babicka, ale ta nam tak maximalne neco uvarila, rozhodne nas nijak extra nehlidala, delali jsme, co jsme chteli.

  4. kusanec | baby blog 18.1.2014 / 20:58

    To jsem vubec nevedela, ze se nekde v Evrope nechodi do skoly kazdy den. Me by se to jako diteti asi libilo. 🙂

  5. jolana88 19.1.2014 / 14:02

    děti kombinovaly vždy družinu s kroužky – nejm.stejně. aspoň člověk ví, kde je. V rámci družiny mají i kroužky. co se týče odpol. vyučování (anebo jak píše Kat výuky) – záleží na každé škole. Logik chodí do 4., celotýdenně má pět hodin – a za týden tak 3 úkoly. Výtvarku, pracovní, těl. – občas i hudebku – mají venku, každou chvíli exkurze, návštěvy (knihovna, galerie..). Možná mám systém „zajetý“ – asi určitě – ale myslím si, že rozložení do celého týdne je praktičtější a pro děti i méně zatěžující. Jinak – i tady je školní areál zamčený, vyzvedávání je individuální – někdo sám, někdo s doprovodem.

  6. erika 19.1.2014 / 19:42

    Pracujem vo fr. skolke, takze niekolko postrehov:
    Volny den v stredu bol vo Fr pozostatkom historickym: kedysi totiz v tento den byval katechizmus na fare. Poslednych 50 rokov ubudlo 90% ziacikov katechizmu, ale zase sa zmenila doba inak. Mamicky masivne nastupili do prace, su v nej od rana do vecera a teda nemozu vyzvihnut deti skor zo skoly a zaviest ich na kruzky ci na hudobnu. Takze streda prestala sluzit na katechizmus a zacala byt dnom na hudobnu, sport a inu mimoskolsku cinnost. A zaroven bola takym vydychnutim v strede tyzdna pre ziacikov (ale aj ustvane mamicky), ktori su ostatne dni zavreti v skole (a v robote) od 8h do 18h00. DESAT HODIN, ano citate dobre!!!

    Ked som pred 15 rokmi prisla do Fr, tiez som si klepala na celo, ze co toto je za blbost, ze v stredu nie je skola. Dnes uz piaty mesiac oplakavam volnu stredu a ak zajtra vyhlasia generalny strajk za navrat volnej stredy, pojdem strajkovat medzi prvymi. Moje deti su uz velke, strajkovat pojdem za malickych, co sa o nich staram v skolke a co su v piatok tak ustvani, ze nevedia co so sebou. Za deticky, pre ktore uz nie je v stredu poobede dost miesta na plavarni, na klaviri, ci na anglictine a v utorok ci stvrtok vecer sa v satni hadzu o zem a placuc kricia na rodicov, ze uz chcu ist konecne domov a nie na plavaren, hudobnu ci anglictinu (ano hovorim o preskolakoch v nasej skolke, ale pocula som, ze podobne preskakuje uz aj mladym rodicom na Sk, ze od utleho veku zapisuju deti na dalsie aktivity okrem skolky).

    Vyucovanie v nasej skolke je od 8h30 do 11h45 a od 13h45 do 16h. Doobeda je to naozajstne vyucovanie: dva boky a uprostred je velka prestavka. Takto to funguje aj na celom prvom stupni. Zlate nase ceskoslovenske 45 minutove „hodiny“… Poobede o 13h45 davame male deti spat, ale o 15h ich bez milosti budime, aby stihli do 16h aspon ake take vyucovanie!!! Ziadne volne hranie na piesku cakajuc na rodicov ako u nas. Pieskovisko ako take nenajdete v ziadnej fr. skolke. Jasle pieskovisko maju ale skolky nesmu. Neviem preco.
    Rano od 7h45 mame rannu druzinu, cez obednu prestavku mame obednu druzinu (85% deti ostava u nas v obednej druzine) a od 16h do 18h mame vecernu druzinu. Pocas druziny sa o deti staraju ATSEM a studenti VS. Tento rok vdaka novej skolskej reforme sa uvolnilo dost penazi na zlepsenie druziny a naozaj to vidno. Lepsie materialne zapezpecenie ale aj specializovani animatori, ale k nim treba deti zvlast zapisat a plati sa za to.

    Zaverom by som dodala, ze celkove povazujem skolsky system vo Fr za kompletne prasteny. Neexistuje moznost opravit si znamku, vysvedcenia dostavaju deti uz od styroch rokov a su na prvom stupni tak rozsiahle a koplikovane, ze som ich podpisala bez citania a pre moje deti neboli nikdy nijakou motivaciou, lebo im nerozumeli… Na druhom stupni a na gymnaziach su studenti zavaleni ulohami, ktore si nemaju kedy robit, lebo su do 18h v skole plus hodina cesta domov. Ziadna mimoskolska cinnost, ziadne olympiady.
    Obe moje starsie deti som musela v siestej triede odhlasit z LSU z casovych dovodov.

    • Vanilka 24.1.2014 / 09:57

      Pískoviště ve školách asi nebývá z hygieneckých důvodů.
      Když já mám pocit, že místo aby ve Francii dětem zkrátili vyučování, nechali to pořád stejné a jen natáhli polední pauzu. Tudíž děti dřepí ve škole pořád až do večera, akorát ne čtyři dny v týdnu, nýbrž pět. To opravdu není ideální. Ale to by se právě musel změnit celý systém včetně mimoškolních aktivit a družin, aby to fungovalo lépe.

      Jinak děkuji za vyjádření někoho, kdo má s francouzským systémem osobní a dokonce každodenní zkušenost!

  7. Hana 21.1.2014 / 03:19

    Moje dcera chodila na Fr. lyceum v Praze, kam nastupovala do třídy CM2, tedy naší 5. třídy a loni maturovala. Za těch 8 let jsme měli možnost poznat fr. školní systém skrz naskrz, včetně všech výhod a nevýhod. Ta největší nevýhoda je skutečně vyučovací doba. Denně od rána až do večera, pokud jednou týdně končili v půl 4 nebo půl 5, brali jsme to jako výhru, že je kdy jít k zubaři. Na kroužky nebo zábavu opravdu během týdne není čas ani síla. Kroužky mají sice ve škole, ale jsou hodně drahé a začínají až po vyučování, třeba v 6 nebo v 7 večer (a pak doma úkoly).
    Hodina trvá 55 minut, přestávka 5 minut, během ní se děti přemisťují z třídy do třídy. Dopoledne krátká přestávka 20 minut, povinně musí všichni na dvůr, i když prší. Co jsem nedokázala dlouho skousnout, bylo to, že se děti nepřezouvají, takže když jim ráno cestou do školy promokly boty, byly v nich až do večera. Taky nemají šatnu, takže si po té škole pořád přenášejí s aktovkou i kabáty.
    V poledne je hodina volno na oběd, pokud dítě nejí ve školní jídelně, nesmí se do školy vrátit dřív, než za hodinu na odpolední vyučování, areál je prostě zamčený. Proto vysedávají v Tesku na Smíchově.
    Lahůdkou bylo v posledním maturitním ročníku páteční odpolední vyučování, které bylo vyhrazeno na písemky. V pátek odpoledne, po tom celotýdenním záběru. O úkolech během týdne, kdy měla vyučování od půl 9 do půl 7 a psala je pak zhruba do půlnoci, ani nemluvím (exotem byl jeden profesor, který dětem posílal zadání úkolů mailem třeba v 10 hodin večer na druhý den – a pozor, nikdo z francouzských rodičů si na to nestěžoval).
    Při tom všem mají ve Francii ovšem tu výhodu, že po každých intenzivních 7 týdnech vyučování jsou 2 týdny prázdnin. Pro moji dceru to bylo skvělé, protože pracuji doma a často jsem s ní někam jezdila, ale nechápu, jak tuto situaci s dítětem dva týdny doma řeší zaměstnané maminky.
    Známkování viz komentář Eriky nahoře, žádné ohledy nebo opravy, počítají se čistým průměrem, takže známka třeba 16,75 (známkování je do 20) je úplně běžná. Komentáře ke známkám jsem naopak vítala.
    I přes všechny zdánlivé nevýhody ale vůbec nelitujeme, že jsme tam dceru dali. Francouzský systém je opravdu jiný, vychovává děti tak, aby přemýšlely, odvozovaly a argumentovaly a učí je sebevědomí. Z ustrašené nemluvné holčičky, která se ve 4. třídě styděla jít si do obchodu koupit rohlík, mi vychovali sebevědomou, otevřenou a pozitivně smýšlející slečnu, která mluví třemi jazyky a bez problému se dostala na vysokou školu, kterou si vybrala.

    • Vanilka 24.1.2014 / 10:03

      I vám děkuji za osobní „svědectví“. A naprosto souhlasím s tím, že francouzský systém nemá jen negativa, ale i svá pozitiva. Francouzské děti se namísto „biflování“ učí uvažovat a to je správné. Na druhou stranu to „biflování“ jim pak chybí ve výuce jazyků. Motýlova starší dcera začala letos s němčinou a nad jejich metodou nepřestávám kroutit hlavou. Neučí se skloňovat ani časovat, takže se sice od září naučila říct „ich bin“, ale už netuší, co znamená „er ist“. To samé v angličtině. A učitelé je třeba vůbec nevedou k tomu, aby si do nějakého sešitku zapisovali slovíčka, která neznají. Vůbec neumějí používat slovník. Ale já nevím, jestli je možné naučit se cizí jazyk, aniž by se člověk učil slovíčka a časovat slovesa… Asi ano. Asi jsem „stará škola“ a tyhle moderní metody se mi nelíbí.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s