200 rad pro pracující maminky

Jelikož se v Motýlově rodině provalilo, že je mi z návratu do práce poněkud úzko, nadělil mi Ježíšek knihu, která mi měla pomoci tuto úzkost překonat.

200

Svého účelu ale Ježíšek nedosáhnul. Spíš naopak. Možná je to tím, že těm 200 radám o tom, jak skloubit práci a rodinný život, není moje mysl dostatečně otevřená. Můj vnitřní hlas křičí JÁ NECHCI, a dokud se nezačnu snažit já sama, snaha ostatních nějakým způsobem mi tu situaci ulehčit bude marná. Nicméně ta kniha mi opět potvrdila, že žiju na jiné planetě než většina Francouzek. Napsala ji totiž taky jedna Francouzka, Marlène Schiappa, která je prezidentkou asociace Maman travaille, tedy „Maminka pracuje“. Ona to asi myslí dobře: prostě chce poukázat na to, že dnešní ženy mají možnost rozvíjet svou kariéru a že mateřství by jim nemělo stát v cestě. Jenže já jsem momentálně v trochu jiném rozpoložení: moje ambice se kamsi vypařily, a kdyby to bylo jen trochu možné, mnohem radši bych ještě nějaký čas zůstala doma s Motýlkem a užívala si jeho rané dětství.

Tudíž některé rady mi opravdu jsou hodně vzdálené. Například rada číslo 100 (tajemství úspěchu Charline, která má dvě děti a pracuje v oboru organizování eventů):

„Zhruba jednou ročně pracuji na organizaci důležitého veletrhu. Potřebuji se na ni 100% soustředit a nemám čas připravovat večeři, koupat, nazouvat v jeslích bačkůrky… A tak si udělám 48hodinový pracovní maraton! Vezmu si počítač a šňůru do zásuvky, zajistím hlídání nebo zaúkoluji manžela, a zavřu se v hotelu.“

Tak tomuhle se, vážení, ve Francii říká „skloubit pracovní a rodinný život“. Zavřít se do hotelu a nechat baby-sitterku starat se o děti 48 hodin.

Nebo rada číslo 106 (tajemství úspěchu Marie-Laure Des Brosses, která má čtyři děti a pracuje jako konzultantka a školitelka):

„Loni jedno z mých dětí nemohlo ze zdravotních důvodů chodit několik týdnů do školy. V tomto konkrétním případě bylo mým řešením nechat si pomoct od rodičů a přátel, a zároveň vstávat kolem 4 až 5 hodin ráno, abych mohla udělat svou práci a potom být během dne k dispozici pro svého syna a vodit ho k lékaři.“

To je taky rada nad zlato: nespat.

Většina doporučení se nese v tomto duchu. Důraz se klade na schopnou baby-sitterku, která dítě vyzvedne ze školy, udělá s ním úkoly, nakrmí ho, vykoupe a oblékne do pyžama. Pak může maminka přijít z práce, dát mu pusinku (pokud to stihne) a být spokojená, že je o dítě tak dobře postaráno, zatímco ona se věnuje rozvoji své kariéry. Jako by všem těm maminkám, které se tak štědře dělí o své osobní triky, něco unikalo: copak jim ty jejich děti nechybí? Copak s nimi nemají chuť trávit čas?

Neříkám, že nikdy nehodlám využít služeb nějaké osvědčené a mými kamarádkami vyzkoušené paní na hlídání. Ale chci, aby to zůstalo výjimečné. Ne aby se mi o dítě staral někdo jiný. Chci to být JÁ, kdo mu bude vařit, krmit ho, koupat, oblékat do pyžámka a ukládat do postýlky. A chtěla bych toho stihnout daleko víc: hrát si s ním, chodit na procházky a na hřiště, do bazénu, sledovat, jak se učí chodit a později třeba jezdit na kole, číst mu pohádky… Potřebovala bych knihu, ve které mi autor prozradí, jak chodit do práce a zároveň si najít čas na tohle všechno.

Ale abych nebyla příliš negativistická: v knížce jsem našla i pár užitečných rad.

Číslo 50: Dobře si vybrat manžela (aby byl ochotný doma pomáhat) 🙂

Číslo 51: Rozdělit si s manželem domácí práce tak, aby každý dělal ty úkoly, které mu vyhovují (nebo které mu nejmíň vadí). To mě inspirovalo k sepsání všech úkolů, které jsem doteď doma vykonávala pouze já a hodlám si s Motýlem promluvit a úkoly mezi nás spravedlivě rozdělit (o úspěšnosti mého počínání vás budu informovat).

Číslo 52: Domácí práce každý den losovat: kdo připraví večeři, kdo uloží děti ke spánku, kdo vyprázdní myčku…

Číslo 151: Plně se soustředit na to, co právě dělám. Na toto téma už jsem psala. A ve snaze skloubit pracovní život a mateřství to asi platí dvojnásob: snažit se čas v práci strávit co nejefektivněji a doma se zase plně soustředit na dítě. Užívat si ten čas strávený s ním a nekontrolovat neustále pracovní e-maily.

 

 

Reklamy

19 thoughts on “200 rad pro pracující maminky

  1. avespasseri 5.1.2014 / 21:35

    Tak se mi zdá, že podle autorky bude žena šťastná v okamžiku, kdy se její mateřství scukne na to pusinkování dítěte při příchodu domů… a já myslela, že tohle je role babiček?? Nebo většinou otců, neboť ti chodí domů často až v době, kdy jde dítě na kutě. Hmmm… ani se nedivím, že tenhle dárek nesplnil svůj účel. Myslím, že tvá hlavní chyba je, že nejsi čistokrevná Francouzka…
    A hodně úspěchů v rozdělování práce s Motýlem 🙂
    Mimochodem… když tady v rep. začal kdysi kdosi vykládat o tom, jak jsou tu ženy diskriminované, protože jim v práci utíká vlak a že by bylo nejlépe, kdyby se zas rozjely ty jesle, tak mě to nadzvedávalo ze židle. V té době jsem zrovna studovala vývojovou psychologii a separovat dítě od matky před druhým rokem se psychologům zdálo snad jako zločin… tedy alespoň já to tak chápala. Nemohla jsem pochopit, že se víc nedbá na to dítě a na to, aby žena měla nějakou šanci věnovat se i té práci, ale ne na plný úvazek už co nejdřív…. já tě moc chápu, já bych na tvém místě být nechtěla.
    Což tě asi v přizpůsobení se dané situaci moc nepodpořím 😦
    Také musím dodat, že mi to trochu připomíná středověk, kdy se o děti šlechticů staraly chůvy, a ti nóbl bohatí je potkávali jen u večeře…

  2. happy 5.1.2014 / 22:19

    Vzhledem k tomu, že mateřství je práce na 24 hodin denně, myslím že skutečně nelze dokonale sladit oboje – práci a mateřství… vždy bude něco na úkor něčeho… ale jen chci říct, že nejhorší je nešťastný rodič, protože to utrpení v duši se stále stupňuje a pak nejsi dobrá ani v jedné roli… takže navzdory všem konvencím a očekáváním a hlavně tlaku společnosti bys měla jít za srdcem… ono se to milionkrát oplatí… v dobrém…

  3. Iva 5.1.2014 / 22:42

    Ano, také si myslím, že bys měla poslechnout srdce, ten čas se totiž už nikdy nevrátí a hlavně nebudou vzpomínky. Já sama jsem šla do práce ve dvou letech mého syna a přesto mi to bylo líto a na práci jsem se stejně nesoustředila, syn šel do jesliček a hned tam dostal salmonelozu – dvouleté děti tam cpali řízkama- no hrůza.
    Nevím, Vanilko, pokud opravdu nechceš teď budovat karieru a finančně to zvládáte, tak bych prostě do té práce nešla.

  4. Alinka 5.1.2014 / 22:47

    Tohle ti fakt nezávidím :(. Jen netuším, co poradit, předpokládám, že varianta „nejít zpátky do práce“ je přes Motýla neprůchodná (umím si to představit, máme taky pár takových neprůchodných věcí, které mě hlava moc nebere, ale muž si trvá na svém).
    Tak snad jen stanovit si priority. Když ty sama budeš vědět, co je nejdůležitější, bude to jednodušší. Ne jednoduché, ale trošku jednodušší. Drž se!

  5. Sedmi 6.1.2014 / 09:17

    taky mi to pripada nesmyslne… v pripade, ze bys nebyla moc matersky typ, bazirovala na sve kariere nebo to bylo nutne pro uziveni rodiny bych to chapala, ale pokud to neni vyslovene nutne, tak bych asi nemohla tak brzo… a na tak dlouho… a zmenit praci nebo pozici na nejakou,kde by sel castecny uvazek, nemuzes?

    • avespasseri 6.1.2014 / 10:08

      Nebo práce z domu? Nějaký kompromis? Co jde doma, udělat doma, přizpůsobit čas mrněti, jednou, dvakrát týdně nějaká ta slečna na hlídání? Protože je fakt, že pokud budeš nespokojená máma, odrazí se to jak na práci, tak na dítěti. Třeba když Motýl uvidí, že představa odejít od dítěte zcela do práce je pro tebe takhle těžká, třeba se uvolí začít hledat kompromisy? Je to pravda, ten systém je spíš pro ženy, které se kariéry nechtějí vzdát – ty jsou pak samozřejmě šťastné a spokojené v práci… ale co ty ostatní????

      • Sedmi 6.1.2014 / 19:56

        ja to taky moc nechapu, jak to muze fungovat, takhle kratka materska… i kdyz tri roky jsou docela dost, myslim, ze tak rok je minimum a dva tak akorat…

      • avespasseri 6.1.2014 / 22:49

        Já si to užívala i ty 3 roky 🙂 Ale pak už jsem se ráda postupně vracela do pracovního procesu 🙂

  6. Martina 6.1.2014 / 15:50

    Musím říct, že můj obdiv k francouzským zvyklostem a kultuře pod vlivem čtení Vašeho blogu poněkud klesá. Možná je to opravdu tím, že jsem příliš Češka, ale také si myslím, že by aspoň jeden z rodičů měl doma s dítětem v jeho raném věku být (nemusí to být nutně máma, dovedu si představit, že po ukončení kojení je to třeba táta, kdo jde na rodičovskou).
    Vanilko, držím palce, aby se Vám podařilo s celou situací vyrovnat (ať už výsledek bude jakkýkoliv). Vyrovnaná máma bude pro Motýlka to nejlepší!

  7. Vanilka 6.1.2014 / 16:28

    Milé dámy, mně ta vaše psychická podpora ohromně hřeje u srdce. Děkuju.
    Jak píše Alinka, varianta „nejít zpátky do práce“ je přes Motýla neprůchodná. I když nedávno z jeho úst zazněla, měla ale trochu hořký podtón… zřejmě bychom se museli opět přestěhovat, protože bychom nezvládli splácet náš byt. Ale to je takový materiální důvod, nad který bych se dokázala povznést. Ten hlavní důvod je te, že Motýl je nejen můj manžel, ale také můj zaměstnavatel, který už se nemůže dočkat, až mu to v marketingovém oddělení začne zase šlapat. Ne že bych byla nepostradatelná. Ale ta naše slovanská organizovanost a výkonnost je ve francouzském prostředí velké plus (pro mě teď teda spíš mínus).
    Téma částečného úvazku doma přetřásám už od července. Bohužel si sama neumím představit, jak by to v mém konkrétním případě mohlo fungovat. V našich novinách je prostě částečný úvazek nemožný.
    Pro začátek hodlám své pozdní příchody a předčasné odchody z kanceláře obhajovat tím, že stále kojím. A jako kojící matce mi lucemburský zákon štědře umožňuje vzít si 2x denně 45minutovou pauzu na kojení (nebo jednu 90minutovou, pokud se dítě nachází příliš daleko od zaměstnání).
    Najít si jinou práci – na částečný úvazek – by byl pro Motýla trochu podraz. Ovšem nemůžu zapřít, že pravidelně nebrouzdám po serverech s volnými pracovními pozicemi. Bohužel v mém oboru jich na částečný úvazek moc není. S prací z domova je to tu podobné. Anebo neumím hledat?
    Moc by se mi například líbilo překládat, ale netuším, jak se k překladům dostat. Přijde mi, že i v tomto oboru je obrovská konkurence.
    Před časem jsem položila dotaz na jednom diskuzním fóru českých maminek, zda mi někdo může poradit, jakou jinou práci kromě překládání lze z domova vykonávat. Nikdo mi neodpověděl. Přitom v době internetu by z domova mělo být možná dělat spousta věcí: editovat obsah webových stránek různých firem, vytvářet ankety, vyřizovat e-maily a jinou agendu… Nevím, jestli v ČR je takových možností víc. Tady se o „teleworkingu“ zatím jen mluví, avšak zaměstnavatelé se mu urputně brání.

  8. Oh My Beautiful Life 6.1.2014 / 17:41

    Vanilko, a marketingová pozice se částečně z domova dělat nedá? Přijde mi to nakonec jako dobré v tom špatném, že je manžel Tvůj šéf. Že by mohl pochopit, že si práci občas vezmeš domů a nebo že ten nástup nebude stoprocentni, protože vychováváš JEHO dítě. Tady bych čekala možnost kompromisu. Ale neznám, jak to u vás funguje. Holky mají pravdu v tom, že nespokojená máma je pro dítě špatná varianta. Asi si sepiš, jaké máš možnosti, kde byste se třeba mohli domluvit na ústupku a pak to takto zaveďte do praxe. Pak ale nemá cenu ještě v duchu spekulovat nad tím co by bylo kdyby. Prostě jak to jednou domluvíte, tak to ber a v práci se snaž řešit práci (pokud možno efektivně, delegovat, nenosit ji v hlavě domů) a doma řešit Motýlka. Domácí práce bych v tomto dala na poslední místo. Ať si tahá Motýl klidně domácí povinnosti z klobouku. Ale čas s dítětem není čas u žehlícího prkna. Tohle bych se mu snažila maznačit. Něco za něco – když máš být pro něj v práci, ať on pomáhá víc doma. Snad to půjde, moc držím palce. A dej vědět jaký model jste nakonec udělali. Ono to stejně uteče… Jako všechno

  9. Calad 7.1.2014 / 09:13

    Prijde mi, ze se snazis najit takovou tu zen cestu k stastnemu a plnemu materstvi a skloubit to s praci. U me to funguje tak, ze mezitim co jsem v praci tak myslim na to, co se deje doma. A kdyz jsem doma mam vycitky, ze jsem tohle a tamto jeste nestihla. Z meho pohledu, i kdyz vim ze bych ti mela napsat, ze to jde a je to vlastne v pohode, musim priznat, ze nejde delat oboji dohromady stoprocentne. Ja mam to stesti, ze moje prace je navalova a tudiz mi staci jeden tyden v praci, navic mam skvelou sefou, ktera mi umoznila pracovat jen jeden tyden v mesici. Jenze nemam zadnou babicku pobliz a nikoho kdo by mi pohlidal. Tak Hade beru s sebou a o nej se tam chvili stara kolegyne, popripade muz zustava chvili doma. Neni to uplne idealni situace, ale funguje to. Navic jsem pro navrat do prace, ale na druhou stranu, kdyby to znamenalo vzdat se maleho, tak do prace nejdu. Urcite v tom prvnim roce jeho zivota.

  10. Witch 8.1.2014 / 07:02

    Vždycky jsem měla podezření¨, že jsem nějaká divná, protože jsem si radši „nasekala“ děti v rámci jedné mateřské a i potom preferovala, abych tu pro ně byla. Mohla jsem nechat leccos na krku inv. manželovi, ale ten taky potřeboval pozornost atd, takže jsem to vylavírovala půlúvazkem a tím, že jsme žili trochu z ruky do huby. jenže v tom byl i fakt závažných dětských problémů (poslední závažné potíže s postižením, hrozba malignity a potom další). Dneska je to banda dospělých, co jsou kolem mne schopni stát se štíty a meči v ruce 😉 Nedávno tomu tak bylo, chodili ke mně se starostlivostí a něhou v hlase, jak mi je, jak to zvládám… Ano, dokázala jsem i u dětí rozvíjet něco, co pro mne mělo smyslu, ale „až když byl čas“ a proto, abych se dostala mezi lidi. Babičky daleko a i když se důchodkyně třeba mohla občas nastěhovat, prostě jsme to vyřešili takhle. Holt rostu významně až teď – a honem, než přijdou vnoučata 😉

  11. Julit 8.1.2014 / 10:20

    Vanilko, uplne z toho cisi zoufalost 😞. Napada me, co zkusit otocit, Motyl byl v jeslich a je mu dobre, proto treba nechape, proc by malej nemohl taky.. Ale zkus mu ukazat tvuj uhel pohledu, ty si chces sve prvni dite uzit, chces se mu naplno venovat a diky tomu i vase manzelstvi bude v pohode. Protoze kdyz prijdes unavena z prace, nakrmis a ulozis maleho a padnes.. Na vic nebudes mit energii a budes podrazdena, protoze nebudes odvadet stoprocentni praci v praci ani doma. Coz vztahu prospivat nebude a malemu taky ne. Stehovani je peklo, to snad radeji vyhoret, ale myslim si, ze je lepsi mensi byt a spokojena milujici rodina, nez obrovsky, krasny byt na predmesti a nestastni obyvatele.. :). Drzim moc pesti a verim, ze to vyjde!!! Tfuj tfuj tfuj

    • Vanilka 11.1.2014 / 18:16

      Já spoléhám na to, že během prvního měsíce v práci si Motýl všimne, že to takhle nepůjde. Máme domluvu, že po prvním měsíci provedeme bilanci a pak se snad konečně dopracujeme k nějaké dohodě, která nám oběma bude vyhovovat. Jen přežít ten první měsíc!

      • avespasseri 11.1.2014 / 18:20

        To je rozumná dohoda… oba zjistíte, co půjde a co nepůjde a budete mít čas se trochu zapracovat.

  12. erika 11.1.2014 / 21:25

    Vanilka,
    nemozte si zaplatit assistante maternelle?
    Ja som pocas materskej opatrovala cudzie deti a po navrate do prace som zase angazovala nounou ja a neviem si to vynachvalit.
    Do siestich rokov dietata mame vo Fr velke danove ulavy, ked zamestnavame nounou. Moja dcerka uz prekrocila tuto hranicu, tak musim na nounou platit odvody, ale moj zamestnavatel mi prispieva na Cheque emploi service, ktorymi ju platim.

  13. Jana 30.12.2014 / 19:23

    Vanilko.tak jak to všechno dopadlo?:-))

    • Vanilka 4.1.2015 / 17:18

      Dopadlo to tak, že jsem si po dlouhých diskuzích s manželem v práci zkrátila úvazek. Odcházím každé odpoledne dřív, což mi umožňuje strávit ještě nějaký čas s Motýlkem, hrát si s ním, jít na procházku atd. Domácí práce rozdělené nemáme, s manželem je děláme dle svých možností, ale celkově bych řekla, že to snad máme rozdělené celkem spravedlivě. Samozřejmě mám někdy pocit, že doma dělám všechno jen já, ale to je asi normální 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s