Jak být šťastnější doma

Jak už jsem psala, v poslední době moc nečtu. Knihou Happier at Home od Gretchen Rubin jsem se prokousávala už asi od konce prázdnin. Částečně kvůli nedostatku času. A částečně proto, že mě narozdíl od její první knihy, The Happiness Project, moc nebavila.

happier_at_home

Autorka se pořád zabývá otázkou, jak být šťastnější ve svém každodenním životě. A jako výsledek uvádí řadu drobností, které člověk může ve svém životě poměrně snadno zlepšit a které ho dovedou ke spokojenosti. V praxi to vypadá tak, že v knize popisuje, jak si doma dělá pořádek: protřídí svůj šatník, vymaluje si domácí kancelář, přemístí rámečky s fotkami své rodiny a vytvoří si zajímavou výstavku v kuchyni. A má z toho samozřejmě dobrý pocit. Když jsem četla první knihu, přišly mi její rady celkem konstruktivní. Tentokrát už mě to nějak nebere.

Asi jí svým způsobem závidím, že dokázala svůj úspěch postavit na tom, že si doma pěkně naklidí a tráví čas s rodinou a píše o tom knížky. Asi jsem momentálně příliš unavená na to, abych její nápady na zlepšení domácí atmosféry sama uváděla do praxe. I když protřídit šatník a uklidit nepořádek v zásuvkách bych taky potřebovala a taky bych z toho měla dobrý pocit. Kromě toho jsem po celou dobu měla dojem, že se Gretchen Rubin opakuje: že už to samé někde psala – buď v minulé knížce nebo na svém blogu, na který jsem po přečtení první knížky párkrát zavítala.

Docela se divím, že jsem se prokousala až na poslední stránku. Přiznávám se ale, že jsem pár pasáží přeskočila. A taky jsem přeskakovala všechny ty citáty. Gretchen Rubin totiž velmi ráda cituje známé historické i současné osobnosti. Já jsem na střední škole citáty sbírala – zapisovala jsem si je do speciálního sešitu. Ale dnes už jsem zřejmě tolik otupělá, že se mi nad nimi prostě nechce přemýšlet.

Reklamy

6 thoughts on “Jak být šťastnější doma

  1. Sedmi 2.11.2013 / 18:42

    to je klasika… unava v tom prvnim roce je asi to, co si vybavuju nejvic… precti si radsi knizku Matka v krizi nebo Matka v koncich, at vidis, ze se v tom neplacas sama… po tom jednom roce se to pak zacne zase pomalu zlepsovat…

  2. Happy 3.11.2013 / 00:52

    No, jestli Vás to potěší, někoho tahle nálada drží bezmála 6 let… záleží na spoustě okolností… ale naprosto chápu GR, ono když už člověku hodně hrabe, musí začít hledat kouzlo i v nekouzelných věcech, je to jedna z cest jak překlenout to blbnutí…

  3. Barb 3.11.2013 / 10:26

    Četla jsi Prevítem snadno a rychle? To je taková oddechová četba… ):-D

    • Vanilka 5.11.2013 / 11:26

      Knížky s Prevítem jsem postřehla, ale jen takové malé. Jednu jsem darovala svým rodičům minulé Vánoce.

  4. Oh My Beautiful Life 3.11.2013 / 19:29

    :-)) Prevíta si „čte“ můj malý prevítek :-))) A vypadá, že se naučil všechny ty lumpárny :_)) Jinak unavená nálada je u mě horší ve druhém roce než v tom prvním, kdy nechodil. A je to čím dál horší. Nebo zapomínám… 😀 a proto si užívám každou chvilku, kdy jsem sama a budu mu hledat velkou kamarádku na hlídání 😀

  5. Calad 4.11.2013 / 09:23

    Drahá Vanilko, tohle období se brzy přežene a bude líp. A kdyby to už trvalo příliš dlouho, doporučuju kakao, vyprdnout se na všechno kolem a Motýlkovi šoupnout pytlík s těstovinama. U nás se s ním malý zabaví i na třičtvrtě hodiny 😉 Popíjet kakao a sledovat jak s tím zápasí. Pro mě je to úplně ráj (už se ze mě asi stala šáhlá matka O_O).

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s