Cool máma

U Motýlka se začínají projevovat jisté charakterové rysy.

Když vařím nebo uklízím nádobí z myčky, posadím si ho v kuchyni do jeho křesílka, a když kvičí, zabavím ho tím, co mi zrovna přijde pod ruku. Nebojte, nože vynechávám. Obvykle zvolím papírový ubrousek. Ten Motýlka baví. Když je pak celý rozžužlaný a/nebo rozcupovaný na maniaturní kousky, seberu mu ho. A už se mi párkrát stalo, že se kvůli tomu rozbrečel.

Nebo když si na přebalovacím pultu cucá palec u nohy a já mu ho z pusy vytáhnu, abych mu mohla zalepit plínku. To ho taky dokáže pěkně dopálit.

A včera jsme byli na plavání pro miminka a dostali jsme za úkol plavat s gumovými hračkami a na povel instrukturoky si miminka měla ty hračky mezi sebou vyměnit. Záměrem byl trénink pouštění a uchopování. Všechna miminka to s větší či menší pomocí maminek zvládla. Jediný Motýlek svou hračku nechtěl pustit, a když jsem mu ji vyrvala z ruky (nebo spíš z pusy), spustil srdceryvný řev. Dalo mi pak velkou práci ho uklidnit a vnutit mu novou hračku. Sotva si ji vzal, byl čas ji zase vyměnit, což ho rozčílilo znovu.

Zatím mi jeho záchvaty vzteku připadají roztomilé. Asi jsem pořád pod vlivem hormonů, takže když ho vidím brečet, skoro mám na krajíčku taky. Můj reflex je vzít ho do náruče, přitisknout k sobě a chlácholit. Ale do budoucna se asi budu muset naučit v takových situacích zvolit nějaký výchovný postup.

Dnes mě zaujal přístup jedné maminky na dětském hřišti. Ne, nebyli jsme tam kvůli Motýlkovi, ten je na prolézačky ještě trochu malý. Máme celý týden Holky na podzimní prázdniny, a tak jsme je vzali na jejich oblíbené hřiště s velkou dřevěnou lodí uprostřed. Bylo tam opravdu hodně dětí, rodičů a babysitterek. Všichni si asi chtěli užít poslední záchvěv léta zbarvený závanem podzimu (ó, jak jsem poetická). Jinak řečeno bylo zhruba 22 stupňů a zářilo slunce, ale na chodníku byla sem tam blátivá louže. Jeden asi tak tříletý chlapeček přitáhnul mou pozornost tím, že se kvůli něčemu s maminkou dohadoval a pěkně se rozčiloval. O pár minut později jsem ho zahlédla znovu, jak vší silou a opakovaně skáče do jedné z těch louží. Špinavá voda stříkala všude kolem a především na jeho kalhoty, které se mu rychle zmáčely až ke kolenům. Začala jsem pátrat pohledem po jeho mamince. Seděla na balvanu a rezignovaně na svého řádícího synka hleděla. Ale neřekla mu ani slovo. Neječela na něj, že je úplně mokrý a špinavý a že by měl přestat, ani se ho od jeho počínání nesnažila jinak odradit. Jen ho pozorovala a nechala ho do té louže namočit i ruce, když z ní začal lovit spadané listí. Hlavou mi prolétlo, že je to velmi „cool“ máma a že ji obdivuju. I když nevím, jestli je opravdu obdivuhodné nechat své dítě takhle se zřídit. Výraz v její tváři napovídal, že jakékoli domlouvání je zbytečné. Asi chtěla, aby si vyzkoušel, jaké to je, být špinavý a mokrý. Nevím, jestli něco takového svému synovi taky zvládnu dopřát.

blato

Advertisements

6 thoughts on “Cool máma

  1. avespasseri 22.10.2013 / 21:43

    Je to ještě mrňousek. Já už si to tedy moc nepamatuju, dcerka už má skoro 7, ale co si pamatuju bylo, že děti hodně dlouho nesnáší, když jim někdo něco bere… a ještě víc nesnáší, když jim někdo pořád říká, ať se tedy rozdělí o tu hračku (aby jako nebyli prý jednou sobečtí). Je to prý něco, k čemu přirozeně dospívají až mnohem později, než my je do toho běžně nutíme 🙂
    Pořádně se zacákat, to mi nevadí, pokud tedy ještě neplánujeme dlouhé pochůzky někde po městě… špinavé a mokré dítě, to pak není ono :-)) Dcerka občas jezdí s manželem trampovat (někdy se přidávám), v jakém stavu se vrací vlakem domů (teď mluvím o dcerce :-)), to bych vám přála vidět :-)))))) Tak maximálně má vždy na převlečení aspoň čisté kalhoty 🙂

  2. Sedmi 22.10.2013 / 21:46

    noo… to jsem taky zvědavá 🙂 já jsem zavedla pravidlo, že do louže ano, ale v gumákách, když nemají gumáky, tak tam nelezou. Docela se to ujalo 🙂

  3. Alizia 23.10.2013 / 09:16

    My máme doma tedy pěkného zuřivce, právě to teď řešíme, že bychom s tím měli něco dělat, než nám dcerka přeroste přes hlavu, vzteká se kvůli každé maličkosti. Někdy je to až tak neúnosné, že už v zájmu svého psychického zdraví také rezignuju a nechám ji, ať si zuří a vyvádí jak chce, na konci dne jsem ze stálého domlouvání a usměrňování už totiž úplně vyčerpaná. Nevím, jestli to dělají všechny děti, nebo to má ve své povaze, ale doufám, že se to jednou zlepší 🙂

  4. Bolgerrka 23.10.2013 / 10:54

    Ta máma se chová přesně podle popisu v „A dost“:)!

  5. zarox21 23.10.2013 / 11:20

    Možná je to jen výchova „vlastní zkušeností“. Tedy myšleno : Zráchej se chlapče jak chceš, až budeš celý mokrý a bude ti zima, snad si to spojíš a pochopíš, že za to může ono cachtání v louži a příště budeš opatrnější. Ovšem na své děti jsem tuhle metodu uplatnit (v tomto věku ani později) nedokázala.

  6. Oh My Beautiful Life 23.10.2013 / 16:15

    Juniorovi jsou dva roky a už jsem ho párkrát nechala, ať si zkusí, jaké to je. Zacákání nebo špína mi nevadí, prostě to vypereme. On je teda sám hodně háklivý na špínu, takže asi takovou zábavu vyhledávat moc nebude. Ale pořád zkouší a montuje a do všeho šťourá. Naposled si potřeboval sáhnout na rychlovarnou konvici, i když byla teplá. Nepopálilo ho to, byla to už chvilka od vypnutí, ale pořád dost horké na to, aby si uvědomil, že to pálí. Prostě si potřeboval udělat to svoje, i když máma říkala, jak to dopadne. No a taky pak ucukl a byl vyvalený, že to pálí. no jasně, že to pálí. tak jsem mu řekla, ať to příště nedělá a od té doby takový nápad neměl. Ale zkouší každý den jiné hovadiny.. asi to chce zachovat klid. 😀

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s