V dobré náladě díky mateřské řeči

O prázdninách jsem vedla se svým skoro- (tedy budoucím) švagrem zajímavou debatu. On je vědec a nějaký čas bádal na univerzitě v Bostonu. Součástí – a vlastně i podmínkou – jeho úspěšné práce je občasné publikování textů ve vědeckých časopisech. Podle toho, do jak prestižního časopisu se výsledky jeho bádání dostanou, se hodnotí úspěšnost jeho výzkumů. Zajímalo mě, jestli v Bostonu nemusel čelit nějakým jazykovým obtížím (je Francouz). Odpověděl mi, že v rámci vědeckých textů vůbec ne. Naopak i v Německu, kde teď několik let působil, a i ve své rodné Francii ke psaní vědeckých zpráv nejraději používá angličtinu. Mnoho vědeckých termínů v jeho oboru totiž z angličtiny pochází a do francouzštiny nebo jiného jazyka se překládají těžko. Kdyby měl psát svůj text ve francouzštině, stejně by každé třetí slovo bylo anglické.

„Kromě toho se mi na angličtině líbí, že je taková pozitivní,“ řekl mi. „V angličtině výsledky výzkumu hned samy nabobtnají.“ Uvedl příklad: když v angličtině napíše substantial growth, čtenář uznale pokývá hlavou, zatímco když použije francouzský výraz croissance importante, vyzní to tak nějak chabě, ačkoli to znamená to samé. V angličtině je všechno huge a amazing, zatímco Francouzi se v podobných úsudcích drží trochu zpátky.

Vyprávěl mi, že více než v rámci samotných výzkumů se s jazykovými rozdíly setkával v běžné konverzaci. Jeho američtí kolegové mu často vytýkali, že je negativní. Jenže Francouz si negativní nepřipadá, když o něčem říká například: „C’est pas mal!“ V češtině to znamená, že to „není špatné“, tedy že je to celkem dobré. Je pravda, že Francouzi tenhle výraz někdy doprovázejí velmi nadšeným výrazem. Když jim například člověk řekne, že uběhl půlmaraton za hodinu a tři čtvrtě (což není můj případ), můžou vykřiknout: „C’est pas mal!“ nebo „Pas mal du tout!“, tedy „To vůbec není špatné!“ Jenže anglický ekvivalent not bad je mnohem zdráhavější. „Not bad,“ řekne rodič svému dítěti, když přinese ze školy dvojku. Jasně, not bad, ale mohl by mít jedničku.

V té souvislosti mě napadlo, do jaké míry náš mateřský jazyk asi ovlivňuje naše vnitřní rozpoložení a náladu. Američané jsou po celém světě známí svým keep smiling. Vždycky jsem to považovala za nepřirozené a vyumělkované, dokud jsem nebyla v New Yorku. Ze všech stran jsem slyšela útržky konverzací jako: „How are you?“ A odpověď: „I am fine, thank you.“ Nebo dokonce: „Great, thanks.“ Samozřejmě s úsměvem od ucha k uchu. Takhle se třeba bavila prodavačka se zákazníkem, než začala markovat, a vůbec to nevypadalo nepřirozeně. Přitom určitě oba mají haldu svých osobních problémů, přesto na venek působí spokojeně až nadšeně a vzájemně si tak zpříjemňují den. Už tehdy jsem si uvědomila, že ať je to přirozené nebo ne, je to tak mnohem lepší než se koukat na otrávené obličeje prodavaček v českých obchodech (ačkoli už se to postupně lepší). A teď mě ještě napadá, že je to možná částečně způsobené i kulturou mateřského jazyka. V angličtině se superlativy používají častěji a tomu možná odpovídají i emoce, které mluvčí pociťuje.

Řekla bych, že tohle je téma na vědecký výzkum! V současné době se jich dělá tolik, tak doufám, že se téhle myšlenky nějaký lingvista taky ujme!

Advertisements

4 thoughts on “V dobré náladě díky mateřské řeči

  1. vimneok 5.9.2013 / 17:17

    jo to by stalo za vyzkum… je to zajimave srovnani, ve statech jsem parkrat byla, nejvic necely rok. je to tak, ja jsem zase zezacatku zacala vzdycky vypravet, jak se opravdu mam, a oni koukali jak suva z nudli, co to jako ma byt 😀 😀

  2. avespasseri 5.9.2013 / 17:32

    Já myslím, že takové výzkumy i jsou, vlivem jazyka na myšlení se zabývá hodně vědců. Jen neznám žádné odkazy 😦 A nějak se mi je ani nechce hledat. Měla bych se věnovat spíš mému vlastnímu výzkumu 😦 Já mám zážitek z Egypta, když jsem tam byla na studijním pobytu na 10 měsíců. Nejdřív jsem na dotaz, jak se mám, odpovídala naším běžným (pro mě) dobře. Pak jsem k tomu mému dobře dodávala jejich běžné hamdulilláh (díky Bohu). Pak jsem začala používat jen to hamdulilláh. Zpočátku to byla jen taková fráze. Postupně jsem začala mít že za to, že se mám dobře, bych měla být vděčná. A pak jsem měla pocit, že bych měla být vděčná i z všechno, i za to, co se mi třeba nelíbí. Že je to všechno k něčemu dobré. A pak jsem přijela domů a se spolužačkami jsme se smály, že i v češtině nám už je divné říct, že zítra někam přijdeme, protože jsme si zvykly, že ani ta budoucnost není jistá a vše je inšáalláh (dá-li Bůh). No, to v Egyptě obzvlášť. Tam nám říkali, že stípko bude zítra a ono furt nebylo a furt nebylo 🙂

  3. Martina 6.9.2013 / 09:51

    Zajímavá úvaha. Mateřský jazyk (a jeho význam v pozadí) určitě má vliv na naše vnímání jiných cizích jazyků.

    Zastala bych se ovšem Francouzů (a potenciálně i ostatních národů, jejichž jazyk je od přírody míň plný „skvělých frází“). Možná nejde o to, jakým způsobem to člověk vyjádří, ale co uvnitř cítí. Francouz může použít ono Pas mal du tout! a pokud mluví s jiným Francouzem, ten se rozzáří, protože ví, že to bylo ocenění. Jinými slovy – skvělé :). Američan řekne druhému Američanovi That´s great! a může to mít stejný význam jako u těch Francouzů.

    Jestli to ovšem myslí upřímně Francouz, Američan či Čech – těžko říct. Americké prodavačky jsou sice usměvavé, ale ne vždy je za tím úsměvem vykonaná práce. Česká prodavačka se na mě sice někdy mračí, ale zase mi nemaluje vzdušné zámky.

    Dobrý postřeh, Vanilko!

  4. clara 10.9.2013 / 22:25

    Minuly tyden jsem zrovna dumala nad tim, jestli nemecke otazky „Wie spät ist es?“ a „Wie alt bist du?“, ktere predpokladaji, ze je vzdy pozde a ze je clovek vzdy stary, maji nejaky dopad na chovani populace nebo jestli tyto pesimisticke otazky vznikly na zaklade pesimismu naroda 🙂 Jo a v nemcine povazuju obrat „to neni spatne“ za velmi vyraznou pochvalu.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s