1. předsevzetí: každý den 7 minut cvičit

Než se mi narodil Motýlek (nebo spíš než jsem otěhotněla), byla jsem vcelku zdatný běžec. Nemám na mysli rychlost ani výsledky běžeckých závodů, ale chodila jsem běhat celkem pravidelně. V dobách přípravy na půlmaraton někdy až třikrát týdně. Běhání se mi zkrátka zalíbilo pro svou jednoduchost a flexibilitu. Žádné plánování, žádný problém s nedochvilností, žádné náročné přípravy. Prostě navléknout tepláky, nazout boty a běžet.

Těšila jsem, až se vzpamatuju z porodu a až mine poporodní období, že začnu zase běhat. Dokonce jsem svým běžeckým kamarádům slíbila, že na jaře 2014 poběžím zase půlmaraton a na jaře 2015 zkusím maraton. Chuť by tu tedy byla, jen se nějak nedokážu vymotat z toho svého obyčejného každodenního maratonu. Neuvědomila jsem si, že běžet se dvěma plnými „lahvemi“ mléka může být poněkud nepohodlné. A hlavně že jediná doba, kdy mi Motýl může Motýlka pohlídat, je večer, když se vrátí z práce, jenže večer Motýlek „tankuje“ a je tedy nemožné mu ty dvě „lahve“ mléka vzít a odklusat s nimi někam do lesa. A i kdybych se dokázala zorganizovat a alespoň dvakrát týdně vyběhnout, bylo by to s vědomím, že v lednu budu muset svůj trénink přerušit. Od ledna bude Motýlek chodit do jeslí a já do práce a už teď vím, jak budu ve stresu z toho, že s ním netrávím dost času. Takže z práce budu pádit rovnou za ním, abych ho z jeslí vyzvedla a stihla s ním ještě něco zažít, než půjde spát. Běhání půjde tím pádem stranou. Tak proč bych s ním teď měla vůbec začínat?

Všechna moje během těhotenství nabraná kila už jsou dole. Nemám příliš pochopení pro ženy, které tvrdí, že se jim po porodu nepodařilo přebytečná kila shodit. Jistě, každá jsme jiná a máme jiný metabolismus. Ale řekla bych, že stačí kojit a chodit na procházky s kočárkem. Myslím si, že jím hodně. Například o prázdninách jsem měla neustále pocit hladu, přitom při společných obědech a večeřích jsem byla jediná, kdo si několikrát přidával. Úplně cítím, jak mě Motýlek vysává. Kromě toho je pořád potřeba ho nosit, chovat a houpat a on je čím dál těžší, takže je to docela slušné posilování. Má už přes 6 kg, a když je k tomu v autosedačce a já ho mám z auta vysápnout do druhého patra, někdy se u toho docela zapotím.

Jediné, co mě ještě trochu trápí, jsou povolené svaly na břiše. Ty bych opravdu ráda dala zase do pořádku. Před prázdninami jsem zkoušela dělat vždycky po návratu z procházky, kterou jsem brala za zahřívací fázi, pár posilovacích cviků. Bohužel po návratu z procházky bývá mé miminko obvykle hladové a během hodinového kojení většinou vychladnu.

Nadchla mě aplikace pro iPhone 7 Minutes Workout. Zasvětit každý den sportu sedm minut mi přišlo nenáročné a zároveň dostačující. Jenže hned první den mě moje nadšení opustilo. Myslela jsem, že cviky jsou v aplikaci předvedené pomocí videí, ale ve skutečnosti jsou to jen obrázky a k nim obšírné popisky. Potřebovala jsem daleko delší dobu na to, abych si každý cvik nastudovala, než abych ho následně provedla. To mě velmi rychle přestalo bavit.

Samozřejmě bych si mohla sedm minut denně zacvičit i bez aplikace. Ale ideálně bych se předtím měla zahřát a nakonec se protáhnout… Takže vlastně těch sedm minut nikdy nemůže stačit.

Svoje první předsevzetí jsem tedy nesplnila. Vzdala jsem to. Máte nějaký oblíbený způsob sportování na mateřské? Jak se udržujete v kondici? Jak se zbavit povoleného břicha? Podělte se se mnou o dobré nápady!

Doufám, že moje předsevzetí na tento týden se mi podaří splnit lépe. Poreferuji vám o tom příští týden.

Reklamy

23 thoughts on “1. předsevzetí: každý den 7 minut cvičit

  1. avespasseri 3.9.2013 / 11:57

    Já jsem na mateřské ráda chodila na cvičení s dětmi. Myslím tím takové to cvičení, kdy cvičím já a o dítě se během té doby někdo stará. Když byla dcera malá, chodívala jsem na powerjógu. I s dětmi jsme byly v jedné tělocvičně. Děti tam měly vyhrazenou jednu část a my druhou, s tím, že jsme na sebe viděly a že děti, když chtěly, mohly klidně za námi. Úplná mrňata si kolikrát matky položily vedle sebe na karimatku a šlo to velmi dobře. Člověk je v klidu, ví, že dítě je blízko něj. I cvičení s dětmi, kdy cvičily děti a my jsme „přicmrndávaly“ bylo lepší než nic. Sokol jsem milovala. No a pak už jen začít doma trsat. Směju si, když si vzpomenu, jak jsem poslouchala hudbu, mimčo leželo v kuchyni na stole (ještě se neuměla převalovat) a já jí tančila do rytmu ručkama :-)))))

    • Vanilka 4.9.2013 / 14:09

      Ano, nějaké takové cvičení s dětmi, kde ale cvičí hlavně maminky, by se mi líbilo. Jenže to tady v Luxu asi nemáme. Hledám, hledám, nic nenacházím (díra na trhu!). Je tu jen cvičení s dětmi, kde cvičí hlavně děti.
      No a jasně, trsání je taky naše velká zábava!

  2. vimneok 3.9.2013 / 12:24

    jeje, jak to chapu 😀 ale s temi odsudky pockej jeste par let, az ti zpomali metabolismus. Nestacis se divit (pokud tedy do te doby nebudes uz zase dost aktivni)… ja jsem NIKDY neresila vahu, vzdycky jsem shodila vsechno, ale po 30tce to najednou zacalo naskakovat po kilecku a pul za rok, cca. nenapadne, plizive, pomalu, ale najednou mam 6 kilo nahore ani nevim jak. A dolu mrchy nejdou a to, co mi vzdycky na mensi korekci zabiralo predtim, najednou nefunguje…
    Ja jsem shodou okolnosti zacala dneska (uz potreti zacinam, jsem ostuda, potrebovala bych nejakeho partaka :D) s Jillian Anderson 30 day shred. Je to 20 minutove video, vsechno vysvetluje a motivuje dobre, je to skoro hned hotove, cvicit muzes kdykoliv pres den, kdyz mas tech 20 minut (a to se jeste da…) a fakt to funguje… koukni na net na vysledky… trva to 30 dni, cvicis 6x tydne. Pak muzes pokracovat dal, pokud chces, ma tech programu vic… no dej vedet, kdyby ses treba chtela pridat, muzeme se vzajemne online podporit 😀

    • Vanilka 4.9.2013 / 14:03

      Já věděla, že ta moje poznámka o tom, jak snadné je dostat se zpátky na původní váhu, vzbudí reakce… 🙂 Možná jsem to ve svém příspěvku měla rozvinout. Je to spíš takový můj osobní malý „boj“ s mojí mámou, která mě během těhotenství strašila (přibrala jsem 14 kg a ke konci byla opravdu dost opuchlá), že už ta kila nikdy neshodím, protože ona je nikdy neshodila. Já byla od začátku přesvědčená, že u ní je chyba někde jinde. Možná to některým ženám nejde tak snadno, možná to u některých chce trochu víc vůle. Ale i ve svém okolí vidím, že kojícím ženám obvykle stačí právě to kojení a trocha pohybu (a únava) a váha jde dolů. Připomínám, že i mně už je přes 30 😉
      Je to Jillian Anderson nebo Jillian Michaels? Vypadá to zajímavě. Díky za tip a úspěšné cvičení přeju!

      • avespasseri 4.9.2013 / 14:19

        Já se přidávám. Já také neměla po porodu problém shodit. Zůstalo mi navíc možná tak jedno kilo (tedy teď mám asi 5 nahoře, ale to je už téměř 7 let po porodu :-)), to je ta moje pažravost a lenost, kterých se zatím chytám, jak šílenec 🙂 A ne a ne se pustit. U mě hrála asi velkou roli skutečnost, že jsem nakonec rodila císařem a prvních pár dnů byla buď na kapačce, nebo na dietě (zlatá dieta, mnohem lepší, než pak to, co jsme dostávaly :-). Z porodnice jsem šla s šesti navrch. A pak kojení a dlooooooouhé procházky. Co dnes jedu chvilku tramvají, jsem chodívala hodinu pěšky 🙂 A kočárem do kopce, to šla ta kila hopem dolů 🙂 A rodila jsem po třicítce 🙂

      • vimneok 4.9.2013 / 17:23

        Jillian Michaels…
        ja nabrala u prvni dcery 14 a u druhe 17, vzdycky jsem shodila behem kojeni… moje mama taky strasila, nabrala po kazdem cca 15 kilo a uz ji to zustalo, ale ona moc nekojila, me asi 6 tydnu a brachu vubec… ja kojila pres rok obe…

    • Luca 3.9.2013 / 12:47

      na JA je blbý jen to, že hodně cviků se dělá v kliku a já mám v háji pravé zápěstí… nejpozději po týdnu cvičení to už pak bolelo tak, že jsem musela přestat… a já mám teda po Viki nahoře 5kg, ale ty přičítám spíš tomu, že jsem v těhotenství přestala kouřit… ale jak se píše výše, bude mi 34 a už to nejde tak rychle dolů jako dřív.

      • vimneok 3.9.2013 / 12:50

        já mám zase v háji kolena…dávám na cvičení bandáž… a ty cviky, kde se zatěžují kolena víc, dělám v té základní verzi… no uvidím, já jsem to taky delší dobu než týden nezvládla…

  3. Oh My Beautiful Life 3.9.2013 / 23:45

    Se tu s tím cvičením roztrhl pytel 🙂 Cokoliv, u čeho se člověk hýbe je super. Já teď chodím dvakrát týdně do fitka. Ale s miminem v kočárku mě hodně bavil strollering, který předcvičovala kamarádka. To byla makačka pro neběhající maminu! Po měsíci jsem si koupila ty správné sportovní legíny a musela jsem si sama pochválit nohy. Jenže teď je zima. Takže zpátky do posilky na pás a běhat nebo cross trainer. Střídat s balančními a silovými cviky. Nejsem činkový člověk, posiluju jen vlastní váhu. Když měl malý 6m, začala jsem chodit k trenérovi – kvůli zádům, ale spravil mě natolik, že jsem po 6m mohla fotit do sportovního magazínu 🙂 Cvičila jsem jen s vlastní vahou uplně obyčejné cviky na podložce, balonu, bosu. Taky jóga je výborná na pročištění hlavy a protažení i zpevnění. Kdybych byla znovu po porodu, jdu zase za trenérem. Stačilo mi vloni jednou týdně, teď bych dala asi dvakrát, ale on mě motivoval, donutil mě chodit tam, viděla jsem výsledky, nebolela mě záda. Bylo to super.

    • Vanilka 4.9.2013 / 14:10

      O strolleringu jsem četla. To tu taky nemáme. V takových chvílích se mi stýská po Praze a její široké nabídce různých aktivit. V Luxu vysloveně pro mladé maminky nic není, pokud se nemýlím. A ráda bych se mýlila.

      • Oh My Beautiful Life 4.9.2013 / 14:22

        Tak s tim zacni!!! Tady si zenska udelala neco jako fransizu a skoli ty lektorky. Tady je toho au moc. Malokdo vymysli neco noveho.

      • Vanilka 4.9.2013 / 14:27

        Budu o tom přemýšlet 😉

  4. avespasseri 4.9.2013 / 17:48

    S tím kojením a těmi kily… no jo, generace našich matek tomu kojení moc nedala. Příroda to má holt asi nějak zařízené a ony se ty spousty kil jinak asi hůř shazují…. a pak si myslej, že těhotenství=automaticky kila navrch.

    • Michaela 4.9.2013 / 18:43

      Vanilko, zkus iphone app Abs (od power4profession.net. Je zdarma a je tam video a i ti to pocita – je to 8min myslim. Ja zatim zkousela jednou, ale bylo to docela dobry..

  5. Lenka 5.9.2013 / 12:09

    Ahojda,
    nevím, jak se zbavit povoleného břicha, jen jsem vypozorovala, že mu to po úvodním poměrně rychlém splasknutí potom docela trvá dotáhnout to zase zpět 🙂 i když nevím, zda se to kdy podaří…
    Osobně si hledám vždycky nějaké cvičení na netu, šetří mi to peníze a čas. Navíc miminko se dá využít jako dobré závaží 😀 Na druhou stranu organizované cvičení někde mimo, je zas dobrá příležitost, jak se dostat mezi lidi. Ale také se mi to zatím nepodařilo skloubit.
    Tu jsou mé tipy: Kanál na youtube Be fit http://www.youtube.com/user/BeFit?feature=watch jsou tam různé druhy cvičení, o různých délkách (zatím jsem ale nic nevyzkoušela 🙂
    Nebo blogilates, zaměřené na pilates, ale jsou tam i rychlejší serie. http://www.blogilates.com/abs
    Přeju hodně úspěchů v novém předsevzetí!

  6. Zdenča 13.9.2013 / 09:47

    Vše s váhou i poporodní, kojením a cvičením je po mých dlouholetých zkušenostech absolutně individuální a co platí u jednoho, u druhého vůbec…Šla jsem na mateřskou a sestra se mě ptala na gyndě kde mám břicho, stačil mi jen rozepnutý zip na riflích a volnější bundička…Zato po porodě a při kojení jsem začala nabírat jak blázen a známá mi jednou na ulici s kočárkem neomaleně řekla, že vypadám jak valící se medvědice. A to jsem skoro nejedla a jen lítala okolo malého. A že jsem měla pohybu tolik, že chtít jít si ještě nějak „jinak zasportovat“ tak bych si sama sebekriticky musela říci, že jsem asi cvok .(A nějaké ty kecy, že cvičení je jiné než domácí pohyb, tak to taky už po letech absolvovaní všelijakých druhů cvičení beru s rezervou…Navíc nejnovější moda, je doporučovat právě domácí práce na spalování kalorii)Když mi doktor pro odvápnění páteře zakázal kojení po skoro roce a já vážně přestala, tak ta děsná nadváha byla během měsíce dole na původní váze předporodní a nehla jsem proto jinak vůbec prstem (lépe zadkem,že), neb jsem měla páteř v háji a pohyb( zejména rotační a běh po tvrdém povrchu)) byl značně omezen a je dodnes…Prostě změny hormonální. Moje kámoška byla odjakžica kulička a trpěla tím, běhala denně jak blázen a vůbec nezhubla. Když porodila po sobě hned 2 děti, tak vypadala rázem jak z koncentráku, že jsem ji málem nepoznala. A platí to co tvrdí lékaři čím víc něco chceš, tak tím víc to nejde. Je to o psychice a hormonech. Když jsem chtěla kojit za každou cenu v porodnici, tak mi teklo mléko samo, až když mi malého odnesli a přestala jsem se panicky a vystresovaně snažit. A tak trošku odbočím, myslím že to platí i jinak, ač to nelze zevšeobecnit. Čím víc se někdo snaží žít zdravě a může se kvůli tomu přetrhnout, tak mnohdy odchází z našeho světa dříve než průměrný člověk, co to nepřehání a věčně neřeší. (Samo nemyslím extrémy).I když extrém „čerčil“ byl tlustý s prominutím jako vepřík, že…sport považoval za škodlivý, kouřil doutníky a pil whisky a dožil se požehnaného nadprůměrného věku…Je to vše v genech….Nedávno nám takhle zemřel bezva člověk kolega, asketa, sportovec, pozitivní myšlení, optimista, srandista, zdravá výživa…Takže jedinná rada, dělat vše bez stresu -i to cvičení, jak to život přináší a umožňuje, nelámat přes koleno. Vždyť i dortík snězený s chutí a bez výčitek neudělá takovou paseku, jako když z toho děláte průšvih a nervujete se…Včera jsem viděla super dokument o tom jak úzce je psychika spojena s fungováním celého těla a se vznikem nemocí a že opravdu to tak v reálu je, že stres jakýkoli rovná se nějaká konkrétní nemoc konkrétního orgánu…Takže moc neprožívat vlastní nedostatky , nesnažit se překročit vlastní momentální možnosti a věřit v dobrý genetický fond…Takovéto „zítra je taky den,“ je asi nejlepší….. a stejně nikdo neocení, že se honíte jak hloupá celý den a večer nemáte sílu se už ani pomalu osprchovat a váš miláček na zabití se vás zeptá nevinně a co jsi proboha celý den dělala….Každá jsme si sama tou jedinnou správnou pravou kamarádkou a když se mi samy nepochválíme, tak to většinou nikdo jiný neudělá..A víte, že mnohdy ti naši hezounci manžílci v jádru mají rádi moletky, i když by to navenek nepřiznali. Takže mnohdy svou těžce vysportovanou, ale nervní vystresovanou , ale udržovanou otravně zdravě se stravující krasavici vymění nakonec pro celé okolí nepochopitelně za přesný opak toho co mají doma. Takže mańana děvčata, aspoň doma nedelejte co nechcete jen proto, že byste měli nebo musíte. To nikdy nefunguje! (Murphy z.) Stačí jedna střevní chřipka týdenní a to budete koukat na váhu! Tělo si podle mne prostě někdy poradí samo a když už se mu zdá, že by to chtělo trošku shodit, tak to udělá….Ale ne tehdy, když to chcete vy. Slovíčko „chci „mažu.Totiž cokoliv jsem kdy v životě vážně chtěla, tak to nešlo, nepovedlo se, nakonec bylo přesně naopak, nebo vyšlo jen s velkou námahou, že to zato pomalu ani nestálo…Vyjímám „chci dítě“. Ale i to bylo nelehké a s problémy…Prostě psychika…

    • Quanti 22.9.2013 / 11:29

      Díky za tenhle komentář – kojím, nepřejídám se a pořád by to tak osmičku dolů chtělo. Nestresuju se tím, s nějakými zásadními kroky počkám, až odstavím – ale skutečně to není tak automatické.

  7. Iri Novak 6.10.2013 / 21:33

    Já jsem s miminkem cvičila takovou mini sérii na břicho, stehna a ruce (taková sestavička vystřihnutá před lety z Elle, ale zdá se mi, že zahrnuje vše podstatné), a fungovalo to pro nás obě. Miminka (nebo aspoň ta hodná, jako jsem měla já) docela dlouhou vydrží něco pozorovat, a hýbající se máma Domi bavila.) Praktikujeme to dodnes (teď jí jsou čtyři), a tak od dvou cvičí se mnou. Dělá například výstavní dřepy s dokonale rovnými zády.), od kterých jsem teda bohužel musela upustit kvůli kolenům. Se zápěstím mám taky problémy, holt asi daň za celoroční kojení.

    Jinak jsem kvůli práci byla jednou na hodině baletu pro veřejnost (Port De Bras) a strašně mě to nadchlo. Nenašla jsem na to čas a taky se trochu bojím těch kolen, ale pořád se na to chystám. Je to ladné, ale zároveň energické, člověk se snadno dostane do tanečního tranzu a cítí se skvěle. Posiluje se hodně právě břicho a prodloužují se svaly. A výhodou jsou taky rovná záda. To je zase moje předsevzetí. Chodit narovnaná.)

  8. Eva Schweinehasenbaer 15.10.2013 / 10:42

    ahoj, no povime si, az prestanes kojit! ja byla na puvodni vaze mesic po porodu a nic krome kojeni jsem nedelala. no a pak jsem prestala kojit a do tydne pribrala 4 kg!! uplne najednou bez varovani a to jim ted mnohem mene. takze: pockej az malyho odstavis a pak teprve napis, jak jsi na tom:)))

  9. helaovecka 10.11.2013 / 00:10

    Já si našla cvičení s kočárky, kdy jsme měli děti s sebou, jedna lektorka předcvičovala a my to dělali po ní. Když nějaké děťátko zlobilo, tak se zapojilo. Scházeli jsme se v parku. Pak mi to časově nevyhovovalo a tak jsem začala běhat s kočárkem sama. Načasovala jsem si to na mimi spánek a běhala s ním.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s