Co víc si přát?

Díky komentáři Ditalend u minulého příspěvku jsem si uvědomila, že to nesnesitelné horko s sebou nese přece jen něco pozitivního: ty teplé letní noci, které mi v posledních letech tak chyběly. Psala jsem o nich před dvěma lety.

Takové noci máme teď každý den. Zrovna včera jsem ležela na terase u zhasnutého domu a zírala na nebe plné hvězd a počítala ty padající. V srpnu jich padá docela hodně. Včera jsem jich zpozorovala asi pět. A samozřejmě jsem myslela na to, že bych si měla něco přát.

Najít to první přání nebylo těžké. Je spojené s tím, že jsem se stala starostlivou a pečující matkou. A měla jsem radost, když jsem zahlédla druhou padající hvězdu a chvilku na to další… Avšak druhé, třetí, čtvrté přání se mi vůbec nedařilo vymyslet. Jinak řečeno nevím, co dalšího bych si měla přát. Ve chvíli, kdy jsem si tohle uvědomila, mi bylo moc krásně. Znamená to, že jsem šťastná a že mi nic nechybí.

Takováhle euforie se samozřejmě může velmi rychle změnit. Když jsem dneska pochodovala pustinou, na hlavu mi pálilo slunce a na hrudi se mi vzpínalo a křičelo v šátku potící se hladové mimino, vůbec jsem neměla pocit, že mi nic nechybí a že jsem šťastná. Naopak jsem kolem sebe plivala jed a snažila jsem se najít viníka (Motýla…), který mě k tomuhle výletu přiměl. Kdybych v tu chvíli zahlédla padající hvězdu, hned bych věděla, co si přát.

Jak jen se donutit k tomu, abych se nenechávala unést hněvem nebo dočasným nepohodlím? Jak jen čelit těm drobným nástrahám každodenního života a nezapomínat na to, že ve skutečnosti se mám vlastně dobře? Jak zachovat chladnou hlavu v každé situaci? Tolik bych se to chtěla naučit!

Advertisements

6 thoughts on “Co víc si přát?

  1. Radka 13.8.2013 / 18:18

    Mě se tenhle článek moc líbí. Myslím, že ty stavy nepohody k tomu prostě patří, o to jsou pak silnější ty stavy krásna,. Ale určitě se na tom dá pracovat. Mě pomáhá určitý nadhled, který získávám asi tím jak stárnu. Zatím je to jen takový pidinadhled ztrácející se strašně lehce. Asi je to takový neverending job, propracovat se do toho opravdového nadhledu, ale věřím že na konci , pokat se ho dožijem , nás čeká něco krásného. Nirvána žeby 🙂 A teplé letní noci strávené venku jsou ty nejvíc nejlepší letní zážitky!!

  2. ZuzkaC 13.8.2013 / 20:23

    No,on ten nadhled přijde věkem nebo když si člověk projde nějakým opravdu velkým životním průšvihem jako je rozvod nebo těžká nemoc…..ale to nikomu nepřeju, tak snad lepší si počkat na to zestárnutí 🙂

  3. Alizia 13.8.2013 / 21:49

    Mně by se odpovědi tady na ty otázky taky hodily. Nebo spíš teorii znám, jen ta praxe trošku pokulhává 🙂

  4. Ó, Blondýna ispirující… 🙂 To pěkně polechtalo ego, děkuji! A myslím, že tyhle okamžiky, kdy by člověk nejradši vyvraždil půl světa slouží k tomu, aby si mnohem víc vážil všední pohody, kterou má a třeba někdy nevnímá. Jak říká doktor Vlach v Saturninovi: Prožíváme-li delší dobu idylu, přestaneme ji vnímat, a osud by nám prokázal neocenitelnou službu, kdyby nás popadl za límec a vyhodil dočasně na mráz. I když v tém případě se jednalo o zcela opačný ráz počasí 🙂

  5. Nikouka 18.8.2013 / 15:20

    Tak tak, během tohoto týdne jsem taky pozorovala padající hvězdy a napadlo mě to samé. „Měla bych si něco přát… Ale co by to mohlo být?“ 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s