Záludná ukazovací zájmena

„Stavila bych se u tebe o víkendu, jestli můžu. Potom jedu na tu Krétu,“ říká mi do telefonu kamarádka.

„Měly bychom se vidět příští týden, pak jedeme na tu svatbu,“ volá mi jiná kamarádka.

„Tak jsme byli za tou mojí tetou v Německu,“ hlásí mi radostně naše paní na úklid.

Potíž je, že si nepamatuju, že by mi něco říkala o svém záměru jet za tetou do Německa. A ani jsem nepostřehla, že jedna kamarádka se chystá na Krétu a druhá jede na nějakou svatbu.

Nejdřív jsem si myslela, že mě v omyl uvedlo nechtěné použití ukazovacího zájmena. To totiž naznačuje, že už bych o dané skutečnosti měla něco vědět. Stává se mi to ale čím dál častěji, a tak váhám… Možná bych o těch skutečnostech opravdu měla vědět. Je možné, že mi ty osoby o svých plánech už říkaly a můj vykojený mozek to prostě nepostřehl, popřípadě vypustil?

Advertisements

2 thoughts on “Záludná ukazovací zájmena

  1. Oni sami o tom vědí, tak mají pocit, že ty taky 🙂
    Tyhle parazity mám bohužel i já a někdy mám pocit, že kdybych je nepoužila, nemůžu vůbec komunikovat 🙂

  2. udvouverunek 24.5.2013 / 23:23

    Jo, tohle taky často řeším. U sebe si to snažím hlídat, takže pokud si nejsem stopro jistá, že jsem dotyčnému už o dané osobě/věci/události/etc.říkala, pak to řeším dvěma způsoby:
    – ukazovací zájmenem+okamžitým dovysvětlením: „Byla jsem u té tety v Německu… víš přece že mám jednu tetu v zahraničí?/říkala jsem ti už o ní?“
    – bez zájmena s okamžitým dovysvětlením: „Byla jsem v Německu, mám tam totiž tetičku…“
    No zkrátka se rychle a nenásilně snažím uvést člověka do obrazu, přijde mi to tak slušné vůči němu, nemám ráda když mám vyprávět o něčem, o čem ta osoba nemá šajna. Není to ku prospěchu ani jednomu ze zúčastněných.

    Zato moje mamina je v tomhle přeborník, s těmi ukazovacími zájmeny fakt nešetří a to vůči nikomu. Až je mi to blbý za ní. Snažím se jí to vždycky připomenout, že nemá takhle s lidmi rozprávět, když ti lidi neví, o čem běží řeč, ale už několik let se marně můj záměr míjí účinkem 😀 Nějaký návod, jak uspět?

    Takže si z toho, Vanilko, nic nedělej, chyba není v tobě. O tom jsem přesvědčená 😉 A i kdybys o nějaké tetě z Německa už kdysi od paní slyšela, tak v dnešním světě zaplaveném informacemi není v silách jednotlivce pamatovat si vše, co už někde někdy slyšel (a nepotřebuje to přitom ke svému životu).

    Verunka

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s