Přezůvky

Včera při večeři jsme s Motýlem přišli na zajímavý kulturní rozdíl mezi Čechy a Francouzi: přezouvání.

V počátcích našeho vztahu jsem byla příjemně překvapená zjištěním, že se Motýl doma automaticky přezouvá. Ulevilo se mi, že ho to nemusím učit. Přezouvání je ve mně totiž hluboko zakořeněné a mám špatný pocit, když mi někdo doma chodí v botách. Komplikace nastávají, když si domů pozveme větší společnost na večírek. V takových situacích se mi ten náš český zvyk protiví. Když jsem někam pozvaná já, snažím se hezky obléknout a svou obuv sladit s oděvem. V šatech a botách na podpatcích si připadám daleko elegantnější než v šatech a… bačkorách. Proto se i ve své domácnosti jednou za čas, když máme návštěvu, snažím trochu povznést a nemyslet na to, že druhý den ráno budu muset luxovat a vytírat.

Myslím ale, že mnoho Francouzů se doma prostě nepřezouvá. Anebo se přezouvají jen v části domu – třeba do ložnice v botách nechodí, ale do obýváku a kuchyně ano. Mně připadá jednodušší přezout se prostě hned po příchodu domů. A také je to pohodlnější a určitě i pro nohy zdravější. Ostatně i domácí obuv už dnes může vypadat docela hezky. Ale o tom jsme včera s Motýlem nedebatovali.

Mluvili jsme o přezouvání ve školách. Motýl byl překvapený, když jsem mu řekla, že v českých školách se děti přezouvají a celý den chodí v pantoflích (teda doufám, že tomu tak pořád je a že jsem mu neříkala nesmysly). A ještě víc se divil, když jsem mu sdělila, že jsme se přezouvali i na gymplu. Prostě jsme měli v suterénu skříňky, kam jsme si ráno odložili bundy a taky boty. Myslím, že nikdo neřešil, jak blbě to vypadá. Dnes to gymnazisti možná řeší víc. Mně to ale s odstupem času připadá jako správné řešení. Na gymnáziu člověk tráví někdy skoro celý den a pařit se po celou dobu v uzavřených botách přece není nic příjemného ani zdravého. Kromě toho jsem vyrostla na horách, v zimě jsme většinou nosili sněhule nebo pohorky, které byly navíc po příchodu zvenku pořádně obalené sněhem. Kdybychom nezahučeli rovnou do šaten se přezout, jak by to asi na chodbách a ve třídách vypadalo? Všude by bylo mokro a špína z té směsi rozsoleného sněhu z chodníků.

Ve Francii se ale děti ve školách nepřezouvají. Ani malé, ani velké. Ani v létě, ani v zimě. A rodiče (aspoň někteří) se potom diví, že jejich dětem večer poněkud… smrdí nohy!

Advertisements

7 thoughts on “Přezůvky

  1. Alizia 4.4.2013 / 19:00

    Vtipne 🙂 Ono se neprezouva ve vice statech, i v Britanii nebo napr. Australii. Tam jsme taky cuceli, kdyz nase spolubydlici Irka vylezla na gauc v botech, ve kterych travila cely den a dcerka mela stale cerne ponozky. Divny zvyk, ac esteticky 🙂

  2. Martina 5.4.2013 / 08:40

    V prváku na gymplu jsem dostala pohodlné korkové pantofle (http://www.zdravotnickaprodejna.cz/inshop/catalogue/products/pictures/B-05_V.jpg) a v nich odchodila celý gympl. Na konci už tedy k eleganci měly hodně daleko, ale zpočátku to byly pěkné přezůvky. Nicméně nikdo nás nekontroloval, jestli jsme se přezuli. Díky tomu, že ve škole jsou skříňky, mi tento zvyk přijde příjemný (hygienické pro studenty, praktické pro uklízečky), žádné proti mě nenapadají.

    Ad návštěvní přezouvání. Co mi na českých domácnostech vadí je to, že mi cpou přezůvky, když k nim dojdu. Nevadí mi být bosa, stejně mají většinou koberec (aspoň pod pohovkou), takže podlaha mě nestudí. Ale vadí mi představa, že nosím bačkory, ve kterých se potily nohy někoho jiného. Maximálně zvládám takové ty umyvatelné – u nich mám pocit, že se v nich ty bakterie nemají kde shromažďovat. A nejhorší je, že hostitelé na přezůvkách někdy trvají – to je pak boj.

  3. Marguerite 5.4.2013 / 21:06

    Jsem v maturitním ročníku a většina mých spolužáků má k přezouvání odpor, za sebe ale musím říct, že se přezouvám a vyhovuje mi to, vzhledem k tomu, že bývám ve škole denně zhruba od 9 do 4 odpoledne, nedokážu si představit strávit celou tu dobu ve vysokých kozačkách.

    • Vanilka 7.4.2013 / 14:37

      Díky za komentář, milá Marguerite. Jsem ráda, že se k tématu vyjádřil i někdo, koho se to přímo týká! 🙂

  4. Witch 6.4.2013 / 14:26

    Roztomilé je, že v Česku dáváme pantofle sešmaťchané kýmsi, případně hnusné obnošené (zatím škoda vyhodit) a blbé „návštěvní teninké, hadrovité. To přišlo snad z Německa, kde se prodávají v kapse „velký pantofel“. Méně roztomilé mi připadalo, že jsme si na rekvalifikaci na SOŠ museli tahat přezůvky, aniž by bylo kde boty nechávat. Před šesti roky. Také považuji za správné, že se na delší dobu přezouváme – ostatně i v práci.
    Pokud si všímám, v botách se tradičně chodilo i po pokojích za první republiky, ale nějak nevídám v těch filmech, kdy se vlastně přezouvali – v ložnicích už měli pantofle a pantoflíčky. Asi brali část domu veřejnou a část soukromou, kde se dalo chodit i v negližé.

  5. olivia 7.4.2013 / 23:33

    Na gymnáziu, kde som predtým učila, viedlo vedenie školy so žiakmi večný boj okolo prezúvania. A to bola prezúvacia povinnosť len v zime!

  6. Lucie 26.4.2013 / 15:47

    Maturovala jsem vloni a přezouvala jsem se na gymplu i na ZŠ :)) Na základce jsme dokonce měli ještě takové ty klecové šatny… to bylo vždycky o h… pusu, když se tam nacpala celá třída a všichni chtěli co nejrychleji ze školy pryč 🙂 Příjemné vzpomínky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s