Zmizet

Mám teď hodně času na čtení, což je navíc jedna z mála „aktivit“, kvůli kterým nemusím mít černé svědomí, protože není nijak fyzicky namáhavá (fyzické námaze se teď mám vyhýbat), zato je intelektuálně obohacující (tedy záleží na tom, co zrovna čtu).

Knížku Zmizet od Petry Soukupové jsem si koupila společně s její prvotinou K moři loni v létě v Čechách. Obě knížky jsou napsané podobným stylem à la „jak nám zobák narostl“: krátké věty, hovorová čeština. Jako by čtenář byl svědkem volného toku myšlenek hlavních hrdinů.

zmizet

Knížka Zmizet je rozdělená do tří částí. Vlastně se jedná o tři samostatné, na sobě nezávislé příběhy, které ale mají přece jen něco společného. Ve všech sledujeme děj z různých úhlů pohledu tak, jak ho vidí různé postavy v každém příběhu. A je mimochodem docela obdivuhodné, jak se autorce daří dostat čtenáře do kůže každého z nich. Čtenář má pro všechny pochopení, ačkoli se jednotlivé postavy někdy ocitnou v konfliktních situacích jedna s druhou. Důraz se při tom klade na to, co se odehrává v mysli dítěte. Všechny tři příběhy jsou především příběhy dětí. A každé z nich má nějaký problém, se kterým se snaží vypořádat.

Hrdina prvního příběhu, který nazvaný stejně jako celá kniha Zmizet, se snaží vyrovnat s vlastním tělesným handicapem a také řeší komplikovaný vztah se svým starším bratrem, na kterého žárlí, protože má pocit, že ho jejich otec má raději. Jeho žárlivost dojde tak daleko, že si ve skrytu duše přeje, aby bratr z jeho života zmizel. A aniž by na tom nesl jakoukoli vinu, jeho přání se mu splní: bratr záhadně zmizí. Každý z jejich rodičů se s tou situací vyrovnává po svém.

Druhý příběh nazvaný Na krátko je o vztahu (opět poněkud komplikovaném) dvou nevlastních sourozenců, kteří žijí s jejich společnou matkou. Starší sestra je v pravidelném kontaktu se svým otcem, který žije v Americe. Její bratr svého otce nikdy neviděl, teprve teď se náhle objeví v jeho životě a společně k sobě hledají cestu.

I ve třetím příběhu, který se nazývá Věneček, vnímá čtenář příběh dvou nevlastních sourozenců – tentokrát sester. To, že mají každá jiného otce, se ale dozvídají až v dospělosti. A opět se s tím každá snaží vypořádat po svém.

Bohužel jsou to témata dost neveselá a stejně neveselý pocit ve mně po přečtení knížky zůstal. Není v tom jediný náznak optimismu nebo radosti. Takže doporučuju k přečtení, protože má Petra Soukupová talent a zajímavý styl, ale přidávám radu: nepouštějte se do četby, pokud zrovna sami nejste v psychické pohodě, protože v tom případě by vás to mohlo rozhodit ještě víc.

Advertisements

4 thoughts on “Zmizet

  1. vimneok 20.3.2013 / 12:04

    a jak s tím souvisí to tričko se švédskou vlajkou? 😀

    • Vanilka 20.3.2013 / 12:32

      Koukám, že tobě nic (švédského) neunikne 🙂
      To triko hraje roli v tom druhém příběhu. Je to to jediné, co ten chlapec má od svého otce, kterého zatím osobně nezná. Lépe řečeno: to triko mu dala jeho maminka a řekla mu, že je po jeho tátovi, který pracuje ve Švédsku na nějaké lodi.

      • vimneok 20.3.2013 / 19:24

        😀 ahaaa diky

  2. Calad 20.3.2013 / 16:36

    Teda… musím říct, že jste taky dobrá masochistka, číst takovou knihu ve vašem stavu požehnaném. Sama jsem nedávno dočetla Hypnotizéra a ten mi dal dost velkou psychickou ránu, ze které mě dostal až Špalíček pohádek od Hrubína. 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s