Jak na Nový rok…

Rčení říká: „Jak na Nový rok, tak po celý rok.“

Ačkoli všeobecně nejsem moc pověrčivá, tohle rčení si beru neobyčejně k srdci. Na Nový rok se snažím vyhýbat nepříjemným činnostem – z obavy, že je pak budu muset opakovat každý den. Vím, že je to hloupost. To, že na Nový rok vytřu schody, určitě neznamená, že budu vytírat schody každý den (aspoň doufám, protože schody jsem včera nakonec s velkým sebezapřením vytřela). Ale stejně… na Nový rok se snažím věnovat tomu, co mě baví, a ve skrytu duše doufám, že mi to pozitivní rozpoložení vydrží celý rok. Realita se samozřejmě krutě změní nástupem do práce.

Jak tedy vypadal můj letošní Nový rok? S Motýlem jsme se probrali z mrákot teprve kolem desáté. Na Silvestra jsem si dovolila půl skleničky šampaňského, a přesto jsem se včera cítila, jako bych měla kocovinu. Udivilo mě to. Sice jsme si šli lehnout teprve ve dvě ráno, ale osm hodin spánku by mi přece mělo stačit.

Motýl měl asi kocovinu doopravdy, neboť on cítil nutnost tu otevřenou láhev šampaňského dopít. Prý aby ji nemusel dopíjet v novém roce, do kterého má jako hlavní předsevzetí zdravý životní styl (jako každý rok). Ještě si k tomu přidal půlnoční přípitek u sousedů… Vyrazili jsme tedy na procházku na čerstvém vzduchu, abychom se vzpamatovali. Pochodovali jsme volným tempem za občasného deště asi dvě hodiny.

Odpoledne jsem si četla a pila čaj. To je pro mě pořád ten nejpříjemnější způsob odpočinku. Taky jsem zkoumala návod ke svému vánočnímu dárku. Dostala jsem nový fotoaparát. Ten můj starý byl rozbitý už delší dobu, a abych řekla pravdu, nijak zvlášť mi to nevadilo. Nejsem velký fotograf. Vystačím si s telefonem. Ale Motýl uznal za vhodné mi darovat skutečný foťák, abych mohla pravidelně dokumentovat vývoj našeho potomka. Je to hezký nápad. Aspoň mě to donutí zvěčňovat zážitky, které by měly zůstat nezapomenutelné. Pouze na svou paměť bych se asi spoléhat neměla.

Ten fotoaparát je ohromně inteligentní. Má například funkci, která rozpozná, kdy fotografovaná osoba mrká, a spoušť se tedy spustí teprve 2 sekundy po mrknutí, čímž je možné se vyhnout fotografiím, na kterých lidé „spí“. Taky je tam speciální program pro miminka. Fotoaparát prý pozná, když je fotografovaným objektem spící miminko, a v tom případě automaticky vypne při stisknutí spouště zvuk i blesk. Zajímalo by mě, kdo všechny takové funkce vymýšlí.

K večeři jsem upekla kachní stehna, přestože tuším, že se říká, že na Nový rok by se neměla jíst drůbež, aby neulítly peníze. Měla jsem udělat čočku.

A co vy? Jste pověrčiví?

Advertisements

10 thoughts on “Jak na Nový rok…

  1. tokijskadomovnice 2.1.2013 / 14:16

    Děsně. V dětství mi někdo namluvil, že sudý počet jeptišek se rovná nevyhnutelné tragédii. Od té doby vždy propadám panice, kdykoliv nějakou potkám.
    Obávám se, že ten tvůj nový foťák je desetkrát inteligentnější než já…tak ať dobře slouží.

  2. udvouverunek 2.1.2013 / 16:08

    Jasně, čočka musí být! 😀 A žádná drůbež. Krom toho si na Nový rok ráno dáváme u stromečku po jednom malém dárku – to abychom neměli po celý rok nouzi (přemýšlím o co nouzi přesně – o malá překvápka? o radost z nového, netušeného? nebo prostě jen o dárky a obecně dostatek všeho?). No, nevím, každopádně je to hezké.
    Jen mě trochu znepokojuje, že jsem včera tak dlouho vyspávala a pak, po návštěvách babiček, se vypravila na cestu zpět do Prahy. Takže budu opět pořád na cestách a mimo domov. Je to jasné!
    Verunka

  3. vimneok 3.1.2013 / 08:53

    hezké 🙂 foťák se bude hodit 🙂
    já se snažím nebýt pověrčivá, ale tchyňka je šíleně a před novým rokem vždycky sonduje, jestli nám někomu nevisí prádlo, že prý to znamená tragédii v dalším roce… tak poctivě sundavám i mokré z věšáku 😀 teď už sama od sebe, nějak mi to nedá… ach jo…

    • Vanilka 4.1.2013 / 12:25

      Tak o tom prádle slyším poprvé. Nemůžu si pomoct, ale ze všech těch pověr mi vyplývá, že bych na Nový rok vážně neměla skoro nic dělat 🙂

      • vimneok 4.1.2013 / 15:28

        to jo… ja drzim zatim jenom to pradlo 😛

    • U dvou Verunek 4.1.2013 / 17:14

      My to prádlo hlídáme přes svátky, tj. od 24. do 26. prosince a pak i ten Nový rok. A říká se u nás ne tragédie, ale nemoc. Takže se pere a suší vždy jen 27.-31. 😀

      • vimneok 5.1.2013 / 09:02

        tak to jsem teda prosvihla… hlavne se to nesmi dovedet tchyne…

  4. panda 4.1.2013 / 13:08

    haha, som poverciva, ale budem sa toho musiet zbavit, kedze tento prvy januar som zacala tym, ze som sa nudzovo musela prestahovat a vecer som ochorela. Ale som sa pevne rozhodla, ze tento rok bude dobry, takze sa tym nenecham ovplyvnit.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s