Modrý plnovous

Po době dlouhé tak, že mi připadá jako celá věčnost, jsem si konečně dopřála své nejoblíbenější potěšení: číst si.

Četba pro mě zůstává tím nejlepším způsobem relaxace. Při ničem jiném se tolik neodreaguju a neodpoutám od všedních myšlenek a starostí, které mi neustále víří v hlavě.

Ne že bych v poslední době nečetla nic. Já pořád něco čtu. Například se nedokážu sama nasnídat, aniž bych něco četla – a klidně to může být kelímek od jogurtu nebo nutriční hodnoty na lahvi mléka, když zrovna není nic jiného po ruce.

Někteří z vás se mě zeptali, kam zmizel obrázek obalu knížky, kterou mám zrovna rozečtenou, z úvodní stránky blogu. Schovala jsem ho schválně. Snad jen dočasně – dokud se doopravdy nevrátím k četbě „normálních“ knížek. V současné době čtu hlavně příručky o těhotenství, o porodu a o výchově dětí a bojím se, že to by moje blogové čtenářstvo nezajímalo.

O víkendu jsem si ale dopřála „normální“ knížku, která na mě z nočního stolku smutně mrkala už od mých narozenin: Barbe bleue od Amélie Nothomb.

Amélie Nothomb je jedna z mých oblíbených autorek, i když mi její romány připadají čím dál víc přitažené za vlasy a i když mi někdy vzdáleně připomíná Viewegha tím, jak ze sebe za každou cenu chrlí každý rok novou knihu. Tím „za každou cenu“ chci říct, že mi ty knihy připadají občas trochu odbyté a jaksi nedopracované. Autorku napadají úžasná témata a zápletky, ale s trochou snahy by z nich mohla vymačkat daleko víc materiálu – mohla by to rozvést. Ale to by zabralo víc času a energie, kterou tomu asi věnovat nechce a je to z výsledku trochu poznat.

Nicméně Modrý plnovous jsem zhltla za jediný den. Ona je to taky knížka velmi útlá – nějakých 170 stránek s velikostí písma odpovídající slabikáři. To je mimochodem další doklad té odbytosti…

Děj se mi asi odvyprávět nepodaří, v podstatě se jedná o jeden dlouhý rozjímavý rozhovor dvou lidí, který se protáhne zhruba na deset dní. Je to ale nesmírně čtivé a v tom tkví podle mě kouzlo Amélie Nothomb: že do těch jejích knížek vždycky celá zapluju, jako bych se ponořila do lehkého spánku – celý ten příběh je takový nereálný a snový, ale tak krásně se čte.

Jedinou opravdu propracovanou knihou od Amélie Nothomb je pro mě Strach a chvění, ve kterém popisuje svoje zkušenosti z Japonska. Od té doby si kupuju všechny její knížky – některé se mi líbí víc, některé míň, ale zatím mě nikdy nezklamala natolik, abych si nekoupila tu další (a když jo, koupí mi ji někdo jiný k narozeninám).

Advertisements

4 thoughts on “Modrý plnovous

  1. ustarnouciblogeriny 27.11.2012 / 18:37

    Od této autorky jsem nic nečetla. Napravím to a napíšu Ježíškovi. Zní to jako příjemný relax…
    PS: Neber, prosím, ty knihy o výchově dětí smrtelně vážně… Mnoho odborných informací může v tomto případě škodit. Moje máma mi v útlém dětství na základě jedné knihy bránila v kontaktu s čímkoli. Např. podle autorky knihy bylo na dětském pískovišti mnoho bacilů. Musela jsem si proto dělat bábovky v kuchyni z mouky, kterou máma ještě pro jistoru přepálila v troubě kvůli sterilizaci. Dodneška se dívím, že mi nehráblo úplně…

  2. kocicenka 28.11.2012 / 12:07

    Diky za zajimavy tip na novou autorku! Taky napisu Jeziskovi 🙂 Ja jsem ted naposled zhltla I am the messenger od Markuse Zusaca, od ktereho miluju knizku Book thief. Messenger je podstatne tenci a uplne jiny pribeh..byl moc peknej, konec byl trosku rozpacitej, ale po nekolika dnech se mi rozlezel v hlave a byl ‚spravne‘. Krasne citaty (stejne jako ve Zlodejce knih) “Maybe everyone can live beyond what they’re capable of.”

  3. tokijskadomovnice 2.12.2012 / 12:03

    Výborně, Amelie Nothomb mám také ráda, ale vzhledem k tomu, že vydává jednu knihu za druhou, tak jsem ostražitá, takže díky za doporučení, brzy si ji zakoupím a ráda přečtu. Strach a chvění mám také nejradši, i když trochu přehání….

  4. terka 3.12.2012 / 11:20

    Děkuju za tipy:) Od Nothomb jsem četla knihy „Můj osobní nepřítel“ a „Antikrista“ a moc se mi to líbilo. Vím, pro co dalšího půjdu do knihovny:) Dnes jsem narazila na Tvůj blog a mám pocit, že se mi tu budu moc líbit:)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s