Jenom jídlo

Tokijská domovnice ve svém komentáři k mému minulému příspěvku projevila názor, že Francouzi mají tak propracovanou gastronomii, až trochu zapomínají, že je to jenom jídlo.

Okamžitě se mi vybavila reportáž z večerních zpráv na TF1. Nejdřív vás ale musím uvést do děje.

Před čtrnácti dny zmizela patnáctiletá dívka Chloé nedaleko svého bydliště v obci Barjac v departementu Gard. Spustilo se zběsilé pátrání – především v okolí obce Barjac. Chloé byla nakonec nalezena víceméně náhodou v německém Offenburgu při dopravní nehodě. Byla spoutaná v kufru auta, které řídil násilník, který byl v září tohoto roku propuštěn z vězení. Odpykával si tam pětiletý trest za znásilnění, letos v září ho ale propustili už po třech letech.

To je ve Francii poměrně častý úkaz. Neustále slyším v televizi a v rádiu zprávy o zavražděných ženách, které si šly zaběhat někam do lesa a přepadl je tam chlapík, který by měl být zavřený ve vězení nebo na psychiatrii. Jenže francouzské soudy většinou tyto osoby shledají důvěryhodnými či vyléčenými a propustí je dřív, než si stihnout odpykat půlku trestu. Před časem se to v médiích hodně řešilo, protože těch zavražděných běžkyň se nakupilo v poměrně krátké době docela dost. Mluvilo se o tom, že by ti propuštění úchyláci měli nosit nějaký elektronický náramek, jenže to by si zase stát musel zaplatit úředníky, kteří pak budou sledovat pohyb každého onáramkovaného úchyláka, což by bylo moc práce a stálo by to moc peněz.

No nic, vraťme se k unesené Chloé. Té se snad naštěstí nic moc nestalo. Její únosce byl sice obviněn mimo jiné ze znásilnění, ale zatím se neví, jestli na něj opravdu došlo. Fyzicky z toho Chloé vyvázla živá a zdravá, psychicky se z toho, chuděra, asi bude dlouho vzpamatovávat. Ale můžeme říct, že to tentokrát „dobře“ dopadlo.

V té reportáži v televizních zprávách ukazovali, jak obyvatelé obce Barjac pátrali po ztracené Chloé a jakou pak všichni zažili úlevu, když se dozvěděli, že ji němečtí policisté našli živou a zdravou.

Jedna paní na kameru prohlásila: „Všichni jsme si celý ten týden dělali starost a prohledávali okolí. Už týden jíme brambůrky a tyčinky Mars!“

Asi tím chtěla vyjádřit, že všichni obětovali veškerý svůj čas a energii pátrání po Chloé namísto vaření, a tak se odbývali tím, co bylo zrovna po ruce (brambůrky a tyčinky Mars). Průměrného Francouze toto prohlášení zřejmě nevyvedlo zmíry. Avšak já byla v šoku z toho, že Francouzi jsou schopní přemýšlet a mluvit o jídle opravdu za každé situaci.

Reklamy

5 thoughts on “Jenom jídlo

  1. olivia 23.11.2012 / 15:49

    Túto situáciu chápem tak, že ak z nejakého dôvodu si nemôžu dať niečo kvalitné so všetkým, čo k tomu patrí, namiesto rýchlo pripraveného „nedôstojného“ jedla volia radšej zemiačky a Mars. To má ale tiež niečo do seba. Ale naozaj dávať jedlo na prvé miesto asi nie.

  2. hustekrutoprisna autorka 24.11.2012 / 09:39

    K príbehu unesenj dievčiny sa vyjadrovať nebudem…ale to jedlo… Napadla mi myšlienka, ktorú som raz čítala u jednej staršej pani, zapálenej kuchárky na blogu, že najsmrteľnejšia zbraň, ktorú može moderný človek v našich zemepisných šírkach obrátiť proti sebe, je príbor. Istým spôsobom obdivujem ľudí, ktorí z každodenného jedla urobia rituál, nevšedný zážitok a prioritu i v ére McDonaldov. Sama som dosť dobrá kuchárka, ale aj tak často zaplátavam žalúdok narýchlo nájdenými hlúposťami.

    • Bosorka 26.11.2012 / 12:07

      Souhlas. Když si najdeme čas na pořádné, poctivé domácí jídlo se svýma bližníma, je to dost velký krok k tomu být fyzicky i duševně stabilní. Nejde jen o snobizmus aj.;-) Takže jako illustraci situace, že tyhle preference šly stranou, když šlo o víc beru. Je to jako v pohádce Sůl nad zlato – koho urazila v přirovnání sůl, neznal její cenu;-) Bos.

  3. Clara 24.11.2012 / 11:12

    Komentar te pani je vtipny.

    Jinak ja bojuji s opacnym problemem, Rusove kulture stolovani zadny zvlastni vyznam neprikladaji a jedi nejradeji jen lzici, pripadne (to uz se teda povazuje za vrchol elegance) vidlickou. Nuz pouzivaji jen tehdy, kdyz je na taliri velky kus masa, ktery je nutne nakrajet. V takovem pripade plat masa rozkrajeji na ctverecky, nuz odlozi a uz ho vubec nepouziji. Tak musim jit prikladem ja 😀 Zato skolka me mile prekvapila: cekala jsem plastove a papirove nadobi a jidlo ohrivane v mikrovlnce, ale maji sklenene sklenicky, kovove kompletni pribory a porcelanove talire, jidlo cerstve. Docela jsem se divila rozbitnemu nadobi, ale pry se to deti nauci rychle, maximalne rozbiji jednu vec, a to zas tak nevadi. Strepy se uklidi, dite si da priste pozor a nauci se kulturne jist.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s