Luxusní mateřská

Na přání jedné ze čtenářek vás dnes obeznámím s lucemburskou podobou mateřské dovolené. Přesněji řečeno se s vámi podělím o některá fakta, která mi jsou známá. Nejsem si totiž jistá, jestli se už ke mně dostaly všechny informace. Možná mě ještě čeká pár překvapení.

V Lucembursku musí všechny těhotné ženy nastoupit na mateřskou dovolenou 8 týdnů před plánovaným datem porodu. To platí pro soukromý sektor. V evropských institucích mohou ženy, myslím, pracovat déle. Pokud chtějí, můžou do práce chodit vlastně až do porodu a ty dny, které nevyčerpaly před porodem, si můžou převést do doby po porodu a užít si je společně s miminkem. Já pracuju v soukromé sféře, takže na mě se vztahuje povinnost nastoupit na mateřskou dva měsíce před porodem.

Po porodu zůstávají ženy na mateřské dovolené po dobu dvou až tří měsíců – podle toho, jestli kojí nebo ne. Když kojí, mají nárok na tři měsíce.

Během těch celkem čtyř až pěti měsíců mateřské dovolené dostávají ženy od státu částku, která odpovídá jejich běžnému měsíčnímu platu.

Po mateřské dovolené si ženy můžou vybrat ještě tzv. rodičovskou dovolenou. Ta trvá buď 6 měsíců, kdy je žena na plný úvazek doma, anebo si ji může rozložit na 12 měsíců a chodí přitom na půl úvazku do práce. Během těch 6 měsíců dostává paušální částku ve výši 1 778 eur. Pokud má rodičovskou dovolenou rozloženou na 12 měsíců, dostává polovinu.

Teď slyším některé z vás, jak jste vydechly úžasem: celých 1 778 eur! To činí nějakých 45 000 korun!!! Já vím, na české poměry se to zdá hodně. A já si ani v těch lucemburských poměrech nestěžuju 🙂 Jen bych ráda například uvedla, že v době, kdy jsem žila sama ve své pronajaté garsonce, jsem platila nájem 1 100 eur (tedy 950 plus poplatky). A třeba měsíční splátky bytu v osobním vlastnictví činí samozřejmě daleko víc. Zkrátka jablka se musí srovnávat s jablky a hrušky s hruškami.

Po oplynutí mateřské i rodičovské dovolené, tzn. když je miminku 8 až 9 měsíců, se maminky vracejí do práce.

Teď zase slyším některé z vás, jak vykřikly zděšením. Ano, v krajinách, kde maminky běžně zůstávají s dítětem 3 roky doma, je to nehorázná představa. A to některé ženy nastupují na ten výše zmíněný poloviční úvazek, když jsou dítěti teprve 2-3 měsíce. A některé se rodičovské dovolené dobrovolně vzdávají, děcko strčí chůvě a upalují zpátky do práce.

Já nikdy nebyla nijak obzvlášť zatížená na malé děti, a třebaže se můj postoj v poslední době mění, tři roky bych asi doma nevydržela. Bála bych se, že zblbnu – a to myslím vážně. Už dnes vím, že pro mě návrat do práce bude těžký a že se mi od mého miminka nebude chtít. Obvykle se do věcí pouštím naplno a mateřství určitě nebude výjimkou. Jsem ale názoru, že zůstat tři roky doma by neprospělo ani mně, ani dítěti. Ideální doba by podle mě byla tak jeden rok.

Čeho si na Lucembursku vážím, to je poměrně hustá síť jesliček a také vstřícnost zaměstnavatelů k tříčtvrtečním či polovičním úvazkům. Podle toho, co jsem slyšela od svých známých, které už děti mají, opravdu tady je možné skloubit rodinný a profesionální život. V Čechách je prý velmi obtížné najít místo v jeslích, a ne každý má po ruce babičky a dědečky připravené od pondělí do pátku hlídat. To je potom v podstatě nutné zůstat doma do té doby, než dítě vezmou někde do školky.

V Lucembursku není problém najít jesle poblíž místa bydliště. A když má člověk štěstí, natrefí na jesle, ve kterých připadají tři vychovatelky na skupinku deseti dětí a plně se jim věnují. Některé mé kamáradky jsou názoru, že v jeslích se děti vyvíjejí rychleji než samotné doma s maminkou. Přítomnost ostatních dětí je prý motivuje.

Ovšem všechno má svůj háček. Ačkoli se mi na první pohled zdá, že jeslí je v Lucembursku dostatek, je absolutní nutností zapsat své dítě do některé z nich, ještě než se narodí. Připadala jsem si jako blázen, když jsem se před 2 týdny pustila do obvolávání jeslí a ptala se, zda by pro mé dítě měli místo od ledna 2014! Nicméně už několik známých mi potvrdilo, že když člověk moc dlouho otálí, může mít se sehnáním místa problém. Obzvlášť když si chce vybírat.

O výběru jeslí vám napíšu více někdy příště. Pokud vás to tedy zajímá.

A vy se tady zatím můžete podělit o své rodičovské zkušenosti z Čech nebo z jiných zemí.

Advertisements

20 thoughts on “Luxusní mateřská

  1. Canan Pamuk 15.11.2012 / 21:44

    Šla jsem na půl úvazku zpátky do práce, když měl syn půl roku. Víc důvodů: snaha udržet si místo, nezblbnout doma, i peníze… Pominu řeči „profesionálních“ matek, kterým připadá normální být 5-6 let na mateřské se dvěma dětma a pak se domáhat návratu na svoje místo u „svého“ zaměstnavatele. Protože přece „neopustím SVÉ dítě, když mne nejvíc potřebuje“.
    Český systém na to, že by matky chtěly pracovat, vůbec není nastavený. Školky z nedostatku kapacit berou jen děti v předškolním věku – to říká zákon. Donedávna byl lehký ohled na rodinné okolnosti – matka pracuje, otec pracuje, matka je doma na mateřské s maldším děckem…dnes je jediným kritériem věk.
    Zaměstnavatelé pojem „home office“, „nepravidelná doba“, „80% úvázek“ ap. považují za sprostá slova, nejsou na ně zvyklí (přitom u většiny kancelářských pozic při zkrácení úvazku dojde k tomu, že za 100% výkon zaplatí zaměstnavatel jen 80% sazby platu, protože práce musí být hotová). Firemní školky – nikdo tady na to není zvyklý, a pokud nemá firma kultura něměckou či americkou, najde miliony důvodů, proč firemní školku nemít: legislativa jí tomu nahrává, založit a provozovat soukromou školku není žádná legrace. Ale jsou i různé jiné „dobré výmluvy“ k dispozici: konkrétně mlj zaměstnavatel zdůvodňuje neexistenci FŠ při centrále firmy (35% zaměstnanců) tím, že genderový autdit nedoporučil, protože by šlo o diskriminaci zaměstnanců poboček (poboček je hodně o malém počtu zaměstnanců, nemůže mít každá svoji školku). Díky, genderový audite, že pomáháš ženám návrat do zaměstnání!
    Komerční školka stojí asi tolik, kolik je medián platu v ČR (ne průměrný plat). Tzn. Chodím do práce, platím školku, výsledek je prd. To by se asi do práce nechtělo nikomu…
    Institut „městské chůvy“ neexistuje, stát něco takového absolutně igniruje (chápu, v našem byrokratickém zřízení je představa „jak by se to kontrolovala“ určitě noční můra pro státního úředníka).
    My kombinujeme home office s velmi starou babičkou (naštěstí) a komerční chůvou. Paradoxem je, že naše chůva má dvě předškolní děti, které chodí do státní dotované školky (povinné přijetí staršího ze zákona a sourozenec má pak přednost) a je na mateřské – a k tomu za peníze hlídá naše dítě.
    Další nevýhodou pro děcko je, že pak matky jsou vděčné za to, že mají školku – a nechají se vydírat. Takže s nástupem do školky můžete zapomenout na stravu bez cukru, bez masa, že dítě nepije slazené nápoje? pche! Učitelky to ignorují, vědí, že mají navrch. Moje kamarádka si stravu bez cukru musela nechat potvrdit od lékaře jako „alergii“ – jinak by respektu u učitelek nedosáhla, vysmály se jí, že pro její rozmazlené dítě nebudou dělat speciální nápoj (vodu z kohoutku).
    No tak tolik k situaci na druhé straně světa. 🙂
    Mmch: Slyšela jsem i jiný důvod: vzhledem k tomu, že ČR je zemí s jednou z nejnižích nezaměstnaností v EU i na světě, je politikum zkrátit mateřskou a nadělat z matek na MD nezaměstnané (ony v podstatě jsou, RD vyplácí pracák). Ony v podstatě jsou, ale dod statistik se započítávají jinak (stejně, jako „předčasní důchodci“ – za každého jeden nezaměstnaný ze statistiky pryč). Žádná vláda nechce, aby se v její době razantně zvýšila nezaměstnanost, navíc nezaměstnanost v dnešní genderové době tak choulostivé skupiny, jako jsou ženy (navíc „matky“).

    V podstatě jako jeden z dvodů velmi nízké výkonnosti ekonomiky v muslimských zemích je velmi malý podíl pracujících v populaci, kteří musí živit velké množství nepracujících – manželek, dospělých dcer. Z tradičních společenských důvodů. Česká ekonomika spočívá v tomtéž, drží obrovské množství nejvýkonnějších pracovních sil doma a dotuje je.

  2. trb 15.11.2012 / 22:08

    s prvním dítětem jsem měla v plánu jít do práce brzy, tak jsem si dala rodičovskou na dva roky a doufala v nejlepší. pak jsem tak nějak neplánovaně otěhotněla, druhou rodičovskou jsem už mohla mít jenom dlouhou na čtyři roky. což mě dost štvalo, protože jsem měla intenzivní pocit, že blbnu.

    tak jsem se vrátila do školy, to vyřešilo to blbnutí, ale moc to neřeší peníze. teď chodím i do práce a naštěstí mi díky tomu vzali obě děti do školky, i když tu mladší jen taktak, protože ještě nemá tři roky. štve mě ovšem to, že nejdřív mě stát donutil mít čtyřletou variantu rodičáku a teď mi ho po třech letech ještě sebere, protože dítě mi chodí do školky a já chci pracovat. a tak si říkám, jestli by přeci jen nebylo prostě jednodušší sedět doma, do práce nechodit, dát dítě do školy na pět dní v měsíci (tím zabrat místo nějakému jinému dítěti, ale pořád si budu moct užívat výhod mateřské) a prostě nic neřešit… no nic.

    každopádně se mi víc asi líbí lucemburský systém a podpora pracujících matek. a chci vědět víc o výběru jeslí!

    • Canan Pamuk 15.11.2012 / 22:25

      Jako pardon, ale kdyby mi „stát“ sebral mateřskou za to, že mi vezme dítě do školky, tak bych výskala nadšením! Levnější hlídání neexistuje.

      • Canan Pamuk 15.11.2012 / 22:26

        Teda rodičák, ne mateřskou.

      • trb 15.11.2012 / 22:34

        to máš pravdu, já spíš poukazuji na to, že jsem nechtěla rodičovskou na čtyři roky, ale na co nejkratší dobu, což jsem nemohla. proč by matky, které chtějí pracovat, měly být státem finančně znevýhodněny proti těm, které se šest let hodlají doma starat o děti?

      • Canan Pamuk 18.11.2012 / 12:18

        OK, rozumím.
        Ale nevidím finanční znevýhodnění žen v zaměstnání – dostávají totéž, jako ty, co zůstaly doma. Znevýhodnění vidím v tom přidělování jeslí – můj celý rodičák (11,5 tisíce) prasknul na hlídání + jsem ještě něco doplácela. Pokud bych měla školku a příspěvek ne, byla bych spokojená, nemusela bych přemlouvat tchýni a být jí vděčná, nemusela bych ve chvíli, kdy onemocní chůvě dítě, shánět náhradní (mnohem dražší) hlídání atd. V tom vudím to finanční znevýhodnění.
        Jinak je rozhodnutí mít dítě i jít do práce moje vlastní, učiněné při plném vědomí i fianční odpovědnosti.

  3. Bosorka 15.11.2012 / 22:53

    Vani, rozhodnutí, jak dlouho s dítětem být doma teď neřeš;-) Ono se to samo ukáže a vyvine a nevíš, čím tě život překvapí. Taky jsem nechtěla trčet doma, nakonec jsem zůstala, protože dětský věk dokáže utéct za zády pracujících rodičů rychle a už se nikdy nevrátí. Navíc přez PC se dá taky leccos doma udělat, zůstat v kontaktu se světem. Bos.

  4. Clara 15.11.2012 / 23:20

    Dekuju za podrobny clanek o zajimavem tematu!

    Pripojuji organizace materske v Nemecku: materska je 6 tydnu pred porodem (dobrovolna) a 8 tydnu po porodu (povinna), placena v plne vysi ciste mzdy. Rodicovska dovolena je mozna do tri let ditete (zamestnavatel musi drzet pracovni misto), rodicovsky prispevek do roka resp. do 14 mesicu ditete, pokud si alespon 2 mesice vezme druhy rodic. Je to ca. 67 % ciste prumerne mzdy za posledni rok a pocita se vzdy pro konkretni dite znovu. Pokud matka nepracovala, mela velmi nizky plat nebo se mezi vice detmi do prace nevratila, dostava minimalni rodicovsky prispevek ve vysi 300 €. Se skolkami a jeslemi je situace ruzna podle mista bydliste, nebot organizace spada pod spolkovou zemi a municipalitu. U nas je skolek a jesli malo, ale od roku 2014 je povinnost umistit vsechny deti, jejichz rodice o to projevi zajem, od roka do skolky/jesli. Jak to chteji udelat, nevim, protoze mist je velky nedostatek. Vetsinou jdou matky do prace, kdyz je diteti rok. Dite pak hlida nejaka chuva nebo casteji tzv. Tagesmutter, coz je osoba s povolenim hlidat az pet deti u sebe doma.

    • Clara 18.11.2012 / 19:30

      A jeste pripojim vlastni zkusenost. S prvnim synem jsem byla doma dva roky, pak dostal misto v mestske skolce. Driv nez v jeho dvou letech jsem do prace jit nechtela, tehdy jeste mesto na chuvu neprispivalo a muj vydelek z polovicniho uvazku by nebyl o mnoho vyssi nez platba chuvy, ktera zde stoji mezi 5 € a 7 € na hodinu. Takze jsem si rekla, ze dodelam vysokou, kterou jsem zacla behem pobytu zde spis z ruznych praktickych duvodu a s jejim dokoncenim puvodne nepocitala.Do prace jsem ale nenastoupila ani, kdyz kluk dostal misto ve skolce, protoze jsem uz byla tehotna s druhym ditetem a na ty dva mesice by se to ani nevyplatilo. Ted bude mladsimu rok a hledam od ledna hlidani, potrebuji jeste dopsat diplomku. Skolku chlapecek dostane nejspis na podzim a nejak v te dobe bych rada do prace zase sla.

      • Vanilka 18.11.2012 / 20:11

        A hodláš se vrátit do své původní práce? Tvoje místo na tebe stále ještě čeká? Ptám se ze zvědavosti – jak dlouho musí v Německu zaměstnavatel to místo držet.
        Tady v Lucembursku je to po dobu té mateřské + rodičovské. Ale slyšela jsem o různých odstrašujících případech, kdy pak mladá maminka už po svém návratu do práce vůbec nedělala tu samou práci jako předtím. Na druhou stranu pro zaměstnavatele to asi taky není jednoduché. Vidím to na svém případu (jelikož Motýl je zároveň můj zaměstnavatel): není tak jednoduché najít náhradu na jeden rok a pak se s tou dotyčnou osobou buď rozloučit nebo jí najít nějakou jinou pozici… My jsme navíc těhotné v práci hned dvě, obě máme zodpovědné pozice, ale nahradit mou kolegyni bude ještě těžší, protože na své pozici má přehled o všech objednávkách a informacích o tom, kolik u nás který inzerent investuje… Kdyby její náhradník nebo náhradnice měl přístup ke všem těmto informacím a pak je někde šířil, měla by z toho firma potíže.

      • Clara 19.11.2012 / 10:09

        Zamestnavatel musi misto drzet az tri roky, podle toho, jakou delku rodicovske dovolene si clovek nahlasi. Samozrejme ten navrat po x letech nebyva moc snadny a casto se stane, ze firma mezitim pracovni pozice tak preorganizovala, ze puvodni prace uz vlastne neexistuje a zena bud dela nejakou mene kvalifikovanou praci, nebo si radej rovnou hleda neco jineho. Proto myslim zenske radej po roce do prace zase jdou, i kdyz by teoreticky mohly byt doma az tri roky: maji strach, aby je firma po letech jeste vubec vzala resp.nedala jim uplne jinou praci.

        Driv mi to prislo taky priserne, ze musi firma takhle drzet misto pro zenske na materske. Ale treba u nas v praci se za tech asi 7 let, co jsem tam pracovala, vystridala takova spousta lidi, ze ty personalni zmeny z rozmnozovacich duvodu byly skutecne ten nejmensi problem, ktery zamestnavatel resil. Navic tehotenstvi je u zeny patrne x mesicu pred porodem, zatimco kdyz jde napriklad na rodicak muz, dozvi se to v praci az 6 tydnu pred planovanou dovolenou. A v Nemecku uz ty rodicaky tatinku nejsou vubec vyjimka 😉

      • Vanilka 19.11.2012 / 13:19

        V Lucembursku rodičovská u mužů taky není výjimkou. A zaměstnavatel žádost muže o rodičovskou nemůže zamítnout, maximálně ho může požádat, aby ji o 6 měsíců posunul. Maminkám zaměstnavatel rodičovskou zamítnout nemůže vůbec, pokud se jedná o tu 6měsíční v kuse. Pokud si žena zažádá o 12měsíční rodičovskou na půl úvazku, zaměstnavatel ji odmítnout může a ona si pak musí vystačit s tou 6měsíční.

      • Clara 19.11.2012 / 10:22

        A jeste me k tematu napada, ze zrovna nemecky a francouzsky pristup k peci o deti se mi jevi dost odlisny. Sice jsem psala, ze hodne zen jde do prace v roce ditete, ale to je relativne novy fenomen. Standardni postup byl jeste donedavna ten, ze zena s ditetem zustavala doma nejmene tri roky, vetsinou ale mnohem dele. Problem nebyly jen skolky/jesle, ale hlavne zakladka, kde vyucovani trva bezne jen do obeda a potom si rodice deti museji vyzvednout. Druziny nebo odpoledni vyucovani zde driv skoro nebyly, tedka se to ale meni a vetsina skol odpoledni program nabizi. Francii teda moc neznam, jen z filmu a poradu na Arte ( 😀 ), ale vzdycky se mi zdalo, ze tam se deti naopak strkaly chuvam div ne den po porodu, a ze to je a bylo uplne normalni, jit brzo do prace.

      • Vanilka 19.11.2012 / 13:23

        Ano, i já mám dojem, že ve Francii se miminka strkají chůvám velmi brzy. A francouzský školský systém je vůbec takový prapodivný. Už malé děti často mají i odpolední vyučování, zato ne všechny školy mají kantýnu. Takže ty chůvy chodí děti do školy v poledne vyzvedávat, doma je nakrmí a pak je odvedou zase zpátky do školy. Po konci vyučování je pak vyzvedne už buď rodič nebo opět chůva, u které dítě čeká na návrat rodičů z práce.
        Nejvíc to ale v mých očích komplikují středy, kdy francouzské děti nechodí do školy vůbec. Spousta francouzských maminek tudíž ve středu nepracuje, protože nemají kam dítě na celý den dát.

  5. Witch 16.11.2012 / 09:37

    Já vás zavedu trochu do pravěku 😉 Já osobně jsem uvítala, že mateřská byla tak dlouhá, ale pozor, v době narození prvního jsem si zvyšovala kvalifikaci třísemestrálním studiem – čekaly mne závěrečky, poslední semestr. A vím, že to jde. Zároveň jsem pokračovala ve vedení „kroužku“, vlastně vzdělávacích kurzů pro 20 holek, která jsem během 3 porodů a mateřských v jednom zátahu vedla 5 roků. Přitom jsem nejmenšího rehabilitovala… ˇČlověk opravdu oteřbuje mezi lidi. A pokud máte v jeslích péči, o jaké mluvíte, problém nevidím. Já si do toho promítala vždycky jen svoje zkušenosti , tak jsem se děsila… Navíc je mi líto, ale spousta těch mamin, co si užívá mateřskou, se dětem nijak nevěnuje. Ony ani pořádně nevědí, jak. Bohužel. 😦

    • Canan Pamuk 18.11.2012 / 12:14

      Tak to jde i v novověku. Mně se syn narodil o prázdninách mezi 2. a 3. ročníkem dálkové VŠ – takže bakalářka + státnice (navíc jsem vlastně ještě měla angličtinu). Šla bych do práce ještě dřív, ale chtěla jsem aspoň dopsat bakalářku v (relativním) klidu. Jde to, když je vůle a tatínek spolupracuje.

  6. Vanilka 18.11.2012 / 20:03

    Děkuju vám za zajímavé posřehy a „svědectví“. Ona ta pravidla, která různé státy kladou, možná nikdy nebudou připadat všem ideální. Ale myslím, že Česká republika má v tomhle ohledu ještě na čem pracovat. Ještě by mě zajímalo, jestli má někdo zkušenost s mateřskou dovolenou ve Francii. Mám pocit, že tam jsou podmínky dost otřesné – maminky se většinou do práce vracejí velmi brzy a nemluvňata se dávají do péče žen, které mají na hlídání takhle malých dětí nějaké osvědčení. Služba je to samozřejmě placená a netuším, jak to potom zvládají třeba svobodné matky. Nehledě na to, že už tak malé dítě tráví více času s nějakou cizí paní než s vlastní maminkou.

  7. KlaPi 3.12.2012 / 12:51

    Mně to tedy nedá a zeptám se trošku mimo zde probírané téma – milá Vanilko, jak hodláte s Motýlem řešit výchovu dítěte? Budete ho Vy učit i česky, nebo na rodný jazyk zanevřete a dítě budete vychovávat celofrancouzsky? 🙂 Mám sestru žijící v Německu s německým manželem a dítě vychovává bilingválně, tak mě zajímá i Váš postoj 🙂 Díky za odpověď.

    • Vanilka 4.12.2012 / 12:12

      Jsem pevně odhodlaná mluvit na své dítě výhradně česky, zatímco Motýl bude mluvit výhradně francouzsky. Údajně je to jediná možná metoda, jak mít bilingvní dítě. Asi to bude vyžadovat velkou trpělivost – obzvlášť v situacích, kdy se sejdeme třeba všichni tři u stolu a já budu muset všechno říkat dvakrát, nebo aspoň překládat Motýlovi to, co jsem řekla dítěti. Ale chci, aby naše dítě česky mluvilo – už jenom kvůli babičce a dědečkovi. A kdo ví, děti to často táhne tam, odkud jejich rodiče kdysi odešli… Třeba naše dítě jednou zatouží žít v Čechách.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s