V nemocnici

Ne, nebojte se, nic mi není. Jen jsem šla minulý pátek na očkování do nemocnice a při té příležitosti jsem si uvědomila, že mám nemocniční prostředí ráda.

Řada z vás teď asi kroutí hlavou. V nemocnicích lidé trpí, někteří umírají, jejich příbuzní pláčou. Nic veselého. Tak co se mi na nemocnicích tak líbí?

Určitě je to spojené s tím, že jsem v podstatě zdravý člověk. A že ani nikdo z mých blízkých v nemocnici dlouho nepobýval (aspoň tedy v posledních deseti letech ne). Do nemocnice jsem dříve chodila hlavně na alergologii, před cestou do Mali jsem tam byla na očkování proti tyfu a minulý pátek na očkování proti klíšťové encefalitidě. Přišlo mi legrační, že očkování proti tyfu a to proti klíšťatům se provádí na oddělení zvaném „Infekční nemoci“ a že kvůli cestě do českých luhů a hájů se ocitnu ve stejné čekárně jako lidé, kteří se vydávají do různých exotických (a  ze zdravotního hlediska daleko nebezpečnějších) zemí Afriky či Asie. A taky mě rozesmálo, že když se na to oddělení člověk dovolá, v telefonu se ozve: „Infekční choroby, dobrý den.“ Takhle bych se tedy do telefonu ohlašovat nechtěla.

Tohle oddělení ani alergologie určitě nepatří mezi obávané části každé nemocnice.

Samozřejmě už jsem si vyzkoušela i pohotovost (zlomená ruka, pohmožděné koleno) a na to nemám nijak zvlášť příjemné vzpomínky. Nic to ale nemění na tom, že nemocniční prostředí mi není nepříjemné – spíš naopak.

  • Líbí se mi, že je tam čisto a že to tam hezky voní. Ano, někomu je příjemná vůně nových bot a mně voní nemocniční dezinfekce.
  • Jak je většinou v nemocnicích všechno bílé, přijde mi, že to vytváří takové příjemné světlo.
  • Všechny ty přístroje, o kterých nemám tušení, k čemu asi slouží, mě fascinují a dodávají mi dojem, že lékaři jsou neobyčejně schopní lidé, když se dokázali naučit ty přístroje ovládat.
  • Doktoři jsou až na výjimky příjemní, mluví tiše a chlácholivě, i když jde člově jenom na odběr krve.
  • Pacienti jsou k sobě ohleduplní, dávají si přednost ve dveřích u výtahu a u automatu na kafe.
  • Od školních let je nemocnice jedním z mála míst, kde využívám automat na kafe. A většinou si nedávám kafe, ale horkou čokoládu.
  • V čekárně se na stolku válejí přihlouplé časopisy, které si nekupuji, avšak ráda si v nich zalistuji, když to můžu omluvit tím, že si potřebuju zkrátit dlouhou chvíli. (Stejné to bývá u kadeřníka.)
  • Taky mám ráda nemocniční parky, které bývají hezky upravené a pacienti v nich mívají takový euforický výraz ve tváři (určitě jsou rádi, že se konečně dostali na vzduch).
  • Nemocnice je takový mikrosvět. Každý tam má svou funkci, svoje poslání. Teď nemám na mysli pacienty, ale všechny ty doktory a doktorky, sestřičky, administrativní pracovníky, uklízečky, kuchaře.

Je mi jasné, že bych nemocniční prostředí vnímala jinak, kdyby se mnou vážně něco bylo, nebo kdybych tam naopak pracovala. Ale jako víceméně nezaujatému pozorovateli se mi nemocnice líbí a už se docela těším na příští přeočkování.

Reklamy

4 thoughts on “V nemocnici

  1. ladyesik 5.7.2012 / 10:29

    Já mám ráda ty obchůdky tam 🙂 A jinak se mi líbí dětská nemocnice, kde to není bílé, ale barevné a s obrázky na stěnách atd. 🙂

  2. olivia 5.7.2012 / 14:53

    Jéj, konečne niekto! Nemocnice milujem. Doteraz som to musela tajiť kvôli nechápavým až opovrhovačným pohľadom, ale teraz už viem, že je to v poriadku…
    O prívetivosti doktorov a pacientov na Slovensku by som trochu pochybovala, ale v Belgicku som bola u očnej a naozaj som sa stretla s podobným javom. Napriek tomu som to prostredie vždy mala rada, aj keď som tam už aj ako pacient ležala. Mohla som sa dosýta vyspať, čítať, písať, legálne leňošiť, chodili návštevy, ľutovali ma a nosili, čo len som si zmyslela. A taký čaj alebo kakao v obrovských plechových nádobách, čo mali pacienti k dispozícii, sa doma proste urobiť nedá!
    A vždy som uvažovala, ako je možné, že tie zdravotnícke uniformy pristanú každému?
    Raz by som tam chcela pracovať…

  3. Gabi 6.7.2012 / 13:56

    Ja mam zkusenosti z jedne velice moderni nemocnice zde v Londyne. Prostredi je naprosto uzasne, vse nove, vonave cistotou, rada chodim i na odber krve ;o) I krasna kavarna pro pacienty se na vas z dalky smeje. Personal je naprosto vstricny, mily, pta se na muj nazor jakou lecbu stanovit, ale je tu jedna zasadi vec, ktera me strasi! Mam pocit, ze cela rada lekaru umi skvele pouzivat vsechny ty nove pristroje, ale chybi jim takove ty zakladni klasicke vedomosti, ktere maji nasi cesti lekari. Takze se ve finale modlim at zde v nemocnici neskoncim!

  4. Barb 6.7.2012 / 22:05

    Nu, s tím se moc neztotožňuju právě z důvodu pobytů svých anebo svých blízkých ve špitále, nicméně ty přístroje mě taky fascinují. A pak dorážím na doktory a chci, aby mi vysvětlili, co to dělá a jak a proč. Kupodivu jsou na mě milí a vysvětlují rádi. V Česku. 😉

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s