Prázdninová nálada v každém věku

Dnes ráno jsem si uvědomila, že už zítra dostanou české děti vysvědčení a pak se rozprchnou na tábory, k babičkám a dědečkům na chaty, na prázdniny u moře, zkrátka zažijí ten neodolatelný pocit volnosti a svobody. Na okamžik jsem se zasnila a přemístila se zpátky do dětství. Myslím, že právě ty dny na konci června byly nejsladší. Prázdniny ještě úplně nezačaly, ale už jsem se na ně mohla naplno těšit a představovat si, jak se vším tím volným časem naložím. Ve škole už nás nikdo netrápil žádnými nepříjemnými povinnostmi, naše přítomnost ve třídách byla spíš formalita. Ostatně ani jsme ve třídách moc času netrávili, pořád bylo něco jiného na programu: školní výlet, sportovní den,…

Až do dnešního rána jsem si vůbec neuvědomovala, že léto je v vlastně už v plném proudu. Jako dospělák euforii ze začátku prázdnin bohužel nezažívám. Samozřejmě se těším na dovolenou, ale ta mě čeká až v sprnu a o dva týdny později budu zase zpátky v kanceláři. Měla jsem chuť napsat, že se budu potit v kanceláři, protože zrovna dneska je strašné vedro, ale pak jsem si uvědomila, že lucemburská verze léta nemusí mít s mými představami o horkých letních dnech nic společného.

Dnes je horko pořádné, což odvádí mé myšlenky od reklamních kampaní do dob, kdy jsem trávila celé dny venku, vnímala vůni suché trávy, poslouchala cvrkot kobylek na loukách, lezla na stromy a trhala třešně. Přesně tak si vybavuju léto, když na chvíli zavřu oči. Přesně takové léto bych ještě někdy chtěla zažít. A narozdíl od svých dětských let bych si všechny ty  prázdninové požitky vychutnala naplno. Tehdy jsem bohužel netušila, že jednou budu trávit letní dny v kanceláři u počítače.

 

Advertisements

7 thoughts on “Prázdninová nálada v každém věku

  1. Daniela 28.6.2012 / 19:36

    Vanilko, udělejte to.
    Vykašlete se v neděli na další příspěvek o tom, jak řešit oblékání apod. A jděte si prostě lehnout ven do trávy. Možná nebudou slyšet kobylky, ale třeba budete pozorovat včelu, jak opyluje kopretinu nebo myš, co se před vámi schovala do své díry.
    Pokud nemáte po ruce nějakou tu třešeň, třeba vás Motýl překvapí a do té trávy vedle vás postaví košík s třešněmi.
    Prosím, neberte moji poznámku jako kritiku. Jen my dospělí moc často řešíme jiné „důležitější“ věci a neumíme si udělat čas na to, abych vylezli na strom a sbírali třešně.
    Pro děti je toto důležité, a proto si na to čas udělají.
    Kdo si ve třiceti hraje pořád, je přerostlé dítě, ale občas – proč si nevylézt na strom? 🙂
    (jako třeba Bára na Šťastném blogu?)

    ale jinak souhlas, poslední červnové dny jsou pro děti jako páteční večer pro pracujícího – celý víkend před námi 🙂

    • Vanilka 29.6.2012 / 11:14

      Máte naprostou pravdu, Danielo. Být dospělá zřejmě znamená zabývat se spoustou zbytečností, které mi připadají veledůležité. Ta bezstarostnost, kterou jsem zažívala v dětství, se dnes hledá těžko. Kazí mi ji práce, kterou zřejmě taky beru příliš vážně, závazky jako jsou hypotéka, nezbytné opravy auta apod. Často mi přijde, že nemám chvíli pokoj, že jakmile nějakou starost ze sebe setřesu, vynoří se jiná. Ale vím, že je to všechno o přístupu a o tom, do jaké míry si ty starosti připouštím. Čas od času je asi lepší „vypnout“, jít si lehnout do trávy a poslouchat cvrčky. A hlavně si tyhle momenty uvědomovat. Podle mě každý den zažíváme všichni spoustu příjemných chvil a neuvědomujeme si to!

  2. Clara 28.6.2012 / 23:45

    Ja si prave asi uz hrat neumim. Kdybych si do te travy lehla, hned me bude vsechno kousat, o hruze z klistat a jineho hmyzu nemluve. Na stromy uz ani lezt neumim.

    Jednu vec z detstvi ale porad ovladam: takove to planovani a teseni se, co vsechno podnikneme, udelame, az…(zacnou prazdniny, prijde novy ABC, dorazi sestrenice). Bohuzel mam v okoli prakticky jen lidi, kteri to spradani (nerealnych) planu neumeji a nechteji. Pry je lepsi se netesit nebo tesit min, v pripade neuspechu pak clovek neni tolik zklamany. Ja to takhle neberu. Vlastne ani necekam, ze se vsechny ty napady uskutecni, bavi me i se o nich jen bavit a rozvijet je ad absurdum.

    K letum v zemich, kde furt prsi: velmi jsem se loni tesila, ze si se synem uzijeme posledni spolecne leto pred tim, nez se narodi jeho bratr a nez pujde do skolky. Na koupalisti jsme byli presne jednou, a i ten den nakonec lehce prselo. Letni obleceni jsem snad ani nevytahla, teda krome tech asi dvou tydnu v kvetnu, kdy bylo vedro. Prazdninovy pocit se proste vubec nedostavil. Tak doufam, ze letos a snad i pristi rok si to leto s mladsim synem poradne uzijeme a aspon obcas bude pocasi na koupani.

    • Vanilka 29.6.2012 / 11:19

      Já si myslím, že je daleko lepší se na něco těšit a riskovat, že pak budu zklamaná, než svoje pozitivní pocity cíleně potlačovat. Protože ta fáze těšení se na něco je často ještě daleko příjemnější, než když se toho dočkáme.
      A co se týče počasí, jsem přesvědčená, že už brzy i u nás v Lucembursku začne perfektní léto. Většinou tu totiž bývá krásné jaro a léto pak za nic nestojí. Letos bylo ošklivo na jaře, tak přece musí být hezky v létě!

    • Clara 1.7.2012 / 22:13

      Dnes jsem po velmi velmi dlouhe dobe zazila takovy ten prazdninovy pocit. O prazdninach jsme casto jezdili k pribuznych, kde bylo jezero a tenisove kurty a my tam hrali denne tenis a chodili se do jezera koupat. A presne ta stejna nalada na me padla dneska – byli jsme na tenise a vzduch vonel presne jako tenkrat. Stejna kombinace vlhka z jezirka, antuky, slunka do oci. Nadhera!

  3. olivia 29.6.2012 / 14:42

    S tešením to mám presne tak! Nebavil by ma život na neutráli. Kde nie je sklamanie, smútok a pod., tam nie je ani radosť! A tak sa teda tešííím na všeličo: že mi dnes príde dcéra, že cez víkend má byť pekne, že deti a učitelia majú prázdniny, čo je najlepšie, lebo tej atmosfére sa nedá vyhnúť!

  4. Olinka 29.6.2012 / 21:30

    Ještě dodělávám poslední zkoušky, i když bych už defakto mohla mít prázdniny. Leze mi to krkem, celé dny (a noci) zavřená v pokoji s počítačem a snažím se do hlavy narvat nové a nové informace. Všechno odsouvám na až… až bude po zkouškách.
    Včera jsem z toho měla depku, lupla jsem si dva panáky, vykašlala se na učení, rozeslala maily kvůli diplomce, co jsem chtěla udělat už kdy (až po zkouškách!) a začala pořádné zjišťovat možnosti ubytování v Portugalsku, kam chci jet na dovolenou, Těším se moc, těším se pořád. Kdybych se neměla na co těšit, ztratil by pro mě život smysl.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s