Jak moc řešit oblékání

K tomuhle příspěvku mě inspiroval Oliviin článek o oblékání. Zmiňuje v něm blog Módní peklo, který máme očividně obě v oblibě, ale trochu znechucená komentáři se zamýšlí nad tím, jestli to oblékání náhodou všichni neřešíme příliš.

Začala jsem Olivii psát ke článku komentář, ten se mi ale nakonec zdál moc dlouhý, a tak jsem se rozhodla využít k vyjádření svého názoru svůj blog.

Já vím, že není hezké posmívat se lidem na ulici za to, jak jsou oblečení. Na druhou stranu to třeba pár lidem otevře oči. Vždyť někdy se opravdu stačí jenom trochu zamyslet, místo aby na sebe člověk naházel, co mu zrovna přijde pod ruku. To neznamená, že když jde někdo vyvenčit psa nebo nakoupit do pár metrů vzdálené sámošky, musel by před tím doma půl hodiny přemýšlet o vhodné kombinaci elegantního oblečení pro volný čas 🙂

Samozřejmě daleko důležitější, než jak někdo vypadá v metru nebo v tramvaji, mi připadá to, že se někdo nedokáže vhodně obléknout do divadla nebo na pracovní pohovor.

Někteří lidé se svým zevnějškem zabývají moc, jiní zase málo. Na macatou „maminu“ v tramvaji ve vytahaném tričku a s odrostlým melírem opravdu není hezký pohled. Potom se některé diví, že jim manžel uteče za mladší a hezčí. Myslím, že každá žena může zůstat přitažlivá, jen se musíme s postupem času (a věku) trochu víc snažit. A platí to i pro muže, i když u těch se na to, jak vypadají, přihlíží přece jenom míň.

Nejdůležitější samozřejmě je, aby se člověk ve svém oblečení cítil pohodlně a „svůj“. Zřejmě z toho důvodu se pořád spousta lidí doma pohybuje v teplákách a vytahaných bavlněných trikách. A když si pak potřebují pro něco skočit do sámošky, proč by se převlékali, že? Jediné řešení  je se těch tepláků a vytahaných trik zbavit. Prostě je doma vůbec nemít. Existují i jiné svršky, které můžou posloužit jako pohodlný domácí oděv. Proč bychom se za každou cenu měli doma převlékat do těch nejušmudlanějších věcí? Argument, že nás doma přece nikdo nevidí a že se nemáme pro koho parádit, je mylný. Kdykoli může někdo zazvonit u dveří, a ostatně i manžel nebo manželka jistě ocení, když bude jejich protějšek „koukatelný“. A když se člověk naučí oblékat se i doma do pěkných věcí (a „pěkný“ není synonymem slova „drahý“), nebude to pak muset neustále řešit. Snažit se vypadat k světu bude automatické.

A ještě bych chtěla dodat, že žijeme jen jednou, a schovávat si hezké oblečení na vhodné příležitosti nemá cenu.

 

Reklamy

11 thoughts on “Jak moc řešit oblékání

  1. olivia 17.6.2012 / 15:25

    Ďakujem za najdlhší komentár 🙂 Musím úplne súhlasiť, dokonca som presvedčená, že aj človek sám na sebe musí cítiť rozdiel (v rozpoložení, vystupovaní, nálade atď) podľa toho, čo si práve obliekol.

  2. Gabi 18.6.2012 / 15:49

    Cetla jsem oba prispevky Vanilky I na blogu Olivia. A musim reagovat jednou vetou. Ja se pri te vsi hruze, ktera se nabizi v ceskych obchodech divim, ze ti lidi se obcas jeste i dokazou obleknout. Pochazim z mensiho mesta v CR, ale ziji dlouhodobe v zahranici. Ceska mensi mesta jsou „ozdobena“ vietnamskymi trznicemi, ktere se mnohdy presunuly uz i do klasickych kamenych obchodu. Hruza! A zakoupit kozenou kvalitni kabelku, mnohdy neni ani mozno. Jen ta odporna umelina – kozenka. Ten neuveritelny puch a smrad se vane ven az na namesti. Ja opravdu netusim, kde obycejny cesky clovek nakupuje nove hadriky pokud nezije ve vetsich mestech nebo nedaleko nich. Kdyz jsem u rodicu na dovolene, tak se snazim prehlizet tu sedivost a nevkus, ale spise obdivuji ty, kteri se dokazi oblect navzdory tomu, ze opravdu neni obchodu, kde by se dalo koupit. I kdyz my asi ten liny nevkus mame v krvi. Staci, kdyz cekam v rade na letadlo smer CR. Prevazuje seda, tmave modra barva, verne sustaky, lacine kozenkove remeny, poloroztrhane batuzky, velice malo lidi ma nejaky hezky oblecek, kterym se rada necham inspirovat. Spise nez to obleceni my vadi, jak stale casto pretrvava zpoceny a neumyty zapach v tramvajich, autobusech apod. Na kosticku mydla a deodorantu urcite kazdy ma.

    • Vanilka 18.6.2012 / 22:38

      Souhlasím, že nabídka kvalitního šatstva v českých obchodech je mizerná. Přesvědčila jsem se o tom při své poslední návštěvě Prahy (není to problematika jen malých měst). V samém centru jsem ve výloze obdivovala cosi, z čeho se při bližším ohledání vyklubala beztvará umělá hmota. Právě to, že to na první pohled vypadá hezky, je zrádné!

    • Clara 19.6.2012 / 10:40

      S temi vietnamskymi obchody je to pravda. Rodice bydli na vesnici pobliz Prostejova, coz je „mesto svadlen“ a driv tam bylo i dost obchodu se slusnym (na me az moc) oblecenim. Ted uz taky skoro jenom Vietnamci. Nicmene ty vietnamske obchody nespadly z nebe, nybrz se rozsirily diky poptavce po nich. Vetsinova populace tam nakupuje casto a rada, vetsina ostatnich obchodu zkrachovala, protoze nemeli dost zakazniku. Coz nevypovida jen o nevkusu a sporivosti obyvatel, ale i o casto zcela nevhodne/zadne marketingove strategii a neflexibilnosti tech obchodu.

    • squaw 19.6.2012 / 11:46

      Milá Gábi, musím jen souhlasit. Sama žiji v menším českém městě, které je zavaleno vietnamskými obchody. Vstávají mi vlasy na hlavě hrůzou z kabelek a bot, které člověk vidí na ulici. Ale zas ty boty stojí jen třeba 130 korun! To jsem se dozvěděla od své známé, když jsem si dovolila její boty zkritizovat, prý za peníze, které já dám za jedny boty ona jich má hromadu a může je pěkně střídat…No nemluvě o tom, že s anatomií nohy se výrobci těchto bot vůbec nezabývají…Je to vtipné. Já jezdím nakupovat většinou do hlavního města, není to od nás zas tak daleko…Musím ale říct, že jsem to JÁ, kdo na ulici vypadá jako pitomec, když se pokusím obléknout trochu míň „šedě“ a nudně a obyčejně, než jak je tady zvykem. Nebo alespoň si tak připadám. Sklízím pohledy jako „ta je nějaká divná“, když si koupím něco kvalitnějšího značkového jsem u známých za snoba…Je to tady peklo, no. Taky mi dost vadí, že lidi nejsou soudní, navléknou na sebe, co se jim líbí, bez ohledu na to, jestli jim to sedne nebo ne.A ne tom přece taky záleží, ne? Rozčilují mě mladé slečny ve slim džínech, které mají s prominutím p*dele jako valaši, to je fakt super pohled jak se od toho ohromného pozadí ty kalhoty zužují dolů po křivých X nohách až ke srandovnímu tenkému kotníčku…Musela bych psát donekonečna, jsou toho hromady, jaká módní zvěrstva se tu dějí…Zdárek Dita

  3. Gabi 18.6.2012 / 15:59

    Ted jsme si precetla i prispevek ze 14.6. na Modnim pekle a ty ukazkove fotky z Olomouce jsou presne to, co jsem ja mela na mysli, kdyz cekam v zahranici na letadlo do CR. Proste ceskou a polskou krev rozeznam na dalku. Vzit si rifle, umely nebo hadrovy pasek, tricko a hlavne sportovni bundu a nesmi se to zapomenout doplnit kabelkou. At uz to ma tu spravnou „ranu“!

  4. Barb 18.6.2012 / 21:33

    Jak už napsala Gabi – nabídka oblečení v ČR je tristní, myslím, že zvláště starší obyvatelé ČR už si nepřivyknou na to, aby si nechali posílat oblečení ze zahraničí nebo nakupovali přes net. A co vy víte o té macaté „mamině“, třeba dala peníze místo do slušivého outfitu dítku na družinu, obědy nebo kroužky, umožnila mu účast na školním výletě. Když jsem pracovala ve školství, tak jsem tohle vídala často. Mám ve svém okolí nemálo rodin, které vyžívají jen tak tak a starosti o oblečení a sebeúdržbu nejsou prioritou a zrovna jsou to často rodiny s malými dětmi. Zkuste se nad tím zamyslet. Jestli ony ženské by se nechtěly hezky obléct, jenže je vzhledem k jejich ekonomické situaci lepší „investovat“ do šuntů, aby zbyly finance na pokrytí životních nákladů /zvláště v některých regionech ČR/. V tomto kontextu mi věta o tom, že se pak diví, že jim manžel uteče za mladší a hezčí, přijde minimálně úsměvná. Jako byste snad nevěděla nic o životě…

    • Vanilka 18.6.2012 / 22:46

      Dobře, možná jsem na ty macaté maminy moc přísná. Možná mají opravdu jiné priority, než je jejich zevnějšek, a možná mě ještě život naučí a za pár let budu všechno vidět jinak. Zatím si ale nemůžu pomoct: není to jen o nakupování, ale také o „údržbě“ sebe samé. A k tomu není třeba utrácet v drahých obchodech, ani trávit čas v kosmetických salónech. Opravdu je to o tom, jaké má kdo priority. Já si myslím, že obětovat veškerou energii dětem a nenechat si ani kousek pro sebe není ideální řešení.

      • Barb 20.6.2012 / 18:31

        Vanilko, to víte vy, to vím já, ale jsou ženský, který ne… Myslím, že kdyby hezké zboží bylo dostupnější, budou i ony vypadat jinak, ale v ČR to myslím nehrozí… škoda.

  5. I. 18.6.2012 / 22:18

    Hezky clanek a urcite je to tak! Ja jsem ted byla na pohovorech na magisterske studium a polovina holek mela dziny a trika. A komise samozrejme obleky, kravaty, uplne jsem se za ty slecny stydela! Bala jsem se, jestli cerne pouzdrovky nebudou moc a nakonec jsem byla fakt stastna, ze jsem to nepodcenila:) A ja si treba nemyslim, ze by se v CR nedaly sehnat pekne kousky obleceni….

  6. dag 26.10.2012 / 20:09

    Ono by šlo se hezky obléknout a nemuselo by to ani moc stát. Stačilo by koupit kousek látky a nebýt líný. Jsem samouk s nekonfekční postavou, takže neztrácím čas brouzdáním po obchodech a raději něco vytvořím. Je to věc priorit.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s