Kam se podělo mladistvé nadšení?

Přijali jsme do marketingového oddělení stážistu. Vybrala jsem si ho já sama. Teda ne že bych měla z čeho vybírat. V průběhu celého roku nám chodí žádosti studentů různého věku, kteří v rámci svých studií musí absolvovat povinnou stáž v nějaké firmě. Většinou je odmítáme, protože nemáme čas na zaučování 🙂 Ovšem tenhle mladík nám svůj životopis poslal v pravý čas – zrovna když vrcholily přípravy jedné velké akce, kterou budeme provádět na různých koncertech a festivalech po celé léto. Řekla jsem si, že by bylo praktické mít někoho po ruce, kdo by mi pomohl s realizací a díky komu nebudu muset tomuhle projektu zasvětit všechny letní víkendy.

Chlapec se přišel představit, vypadal velmi komunikativně a inteligentně, a tak jsem s jeho náborem nedělala velké cavyky. Ostatně nějak natahovat tohle „výběrové řízení“ ani nebylo možné, protože podle jeho školního programu měla jeho stáž začít už následující pondělí.

O dva týdny později jsem z něj dost zklamaná. Připadá mi otrávený. Společně s kolegyní se mu snažíme zadávat různorodé úkoly, ale jeho očividně nic nebaví. Ukázalo se, že mi taky během pohovoru trochu lhal o jeho motivaci, která ho přivedla právě do našich novin. Pravda je taková, že měl potíže sehnat jakoukoli stáž, protože se do toho pustil příliš pozdě, a taky proto, že zatím ve svých dvaceti letech nemá potuchy o tom, kterým profesionálním směrem by se chtěl vydat.

Dokážu pochopit, že se mladý člověk nějaký čas rozkoukává a hledá sám sebe. Já se hledám dodnes. Ale s tím rozdílem, že já jsem vždy do každého nového zaměstnání přicházela s nadšením a elánem. Sice mě později ten elán opustil, ale tenhle náš stážista byl otrávený už první den! Minulý pátek jsem se mu přála příjemný víkend a z legrace jsem dodala: „Doufám, že se nám v pondělí vrátíš.“ A on mi suše odpověděl, že stejně nemá na výběr.

Pamatuju si na svou stáž u Evropského účetního dvora. Jakmile jsem dokončila nějaký úkol, říkala jsem si o další. Vyvíjela jsem iniciativu. Zpětně to považuju za mladistvé nadšení, kterého už dnes nejsem schopná, ale u čerstvých absolventů nebo dokonce ještě studentů mi mladistvé nadšení připadá normální.

Dnešní mládež je asi jiná. A tím nemám na mysli jen našeho stážistu (který si rozhodně o nové úkoly neříká). Mám na mysli i mladé výherce našich čtenářských soutěží, kteří jako by ani neměli radost z toho, že vyhráli. Nebo občas pozoruju středoškoláky, kteří se odpoledne vlečou ze školy domů, a mám pocit, že naprosto postrádají radost ze života. Jenže jestli je život netěší v jejich věku, jak na tom budou za pár let, až přijdou dospělácké starosti a rutina?

Nevím nevím, kam ten svět spěje? 🙂

Advertisements

11 thoughts on “Kam se podělo mladistvé nadšení?

  1. misunka 15.6.2012 / 12:55

    Uprimne Marti, Cesi jsou uplne stejni! Proto uz vetsinou ani ceske brigadniky nebereme. Chteji si to jen odsedet a dostat vyplatu, pripadne cely den prosurfovat na facebooku a youtube a padla a jit domu. O motivaci nebo se necemu naucit se mluvit neda.

    My tu ted meli Francouze a ten byl az tak akcni.. az me tim stval 🙂 Pokazde kdyz neco dodelal, tak okamzite, nebo jeste lepe tri minuty predtim, si rikal o dalsi ukol, a ja uz ani nevedela, co mu vymyslet, ale on byl nastvany, kdyz jsme mu nic nedali.. a to byl tez stazista (az me prekvapuje, ze povinnou, nejlepe zahranicni, staz, ma skoro cela zapadni Evropa, jen Cesi nic a jeste jim to casto napisi kamaradi za nicnedelani…..) a tim padem neplaceny, dostal jen penize od francouzske vlady na bydleni a letenku a nic vic…

    Kazdopadne mam zkusenost, ze zapadni Evropane si staze hledaji aktivne, chteji cestovat, naucit se…. zatimco vetsina Cechu sedi jak pecky doma…

    Takze nevim, kam ten svet speje v Lucembursku, ale v CR je to silene….

    M.

    • Mademoiselle Suzanne 15.6.2012 / 20:04

      Kdyby byl v Čechách stejný systém povinných stáží, jako je ve Francii a evidentně i v Lucembursku, i Češi by byli aktivnější. Jenže v Čechách místo stážisty až na výjimky neexistuje! Univerzita nás v hledání stáží určitě nepodporuje, dokonce nám někteří vyučující naznačují, že pracovat při studiu je nevhodné. Jenže jako studenti potřebujeme peníze, a tak sedíme na nočních recepcích, učíme děti anglicky, rozdáváme letáčky, smažíme hranolky v McDonaldu. Máme brigády, ne stáže. Jako zástupce té mladé české generace, která „nemá motivaci a kterou nic nebaví“, si dovoluju podotknout, že čím dál tím víc Čechů cestuje, studuje a pracuje v zahraničí a ve srovnání se západními Evropany mají větší znalosti i tah na branku. To je můj pohled.

  2. I. 16.6.2012 / 13:41

    Já osobně tedy ze strany naší vysoké školy taky necítím podporu. Máme tak hloupě udělané smlouvy na praxi, že já když si hledám praxi, nemůžu si za ni zaplatit. A ve většině dobrých neziskovek, kam bych chtěla jít, se platí nějaká částka za to, že tam člověk bude na praxi. Takže já si to platím a ještě mi to ve škole neuznají jako praxi a musím tam chodit ve svém volnu, jinak bych neměla šanci… A škola nabízí praxí málo, takže se na všechny studenty nedostane a musíte jít někam, kde jste jim spíš na obtíž. Ale když jsem osobně na nějaké stáži byla, tak mě to bavilo moc a i ze strany te organizace sem měla pozitivní zpětnou vazbu. Takže si myslím, že to určitě není tak u všech, spíš jde asi o to, jestli člověk ví co chce. Já už chci dělat terénní sociální práci od 7. třídy na základce a letos končím bakaláře, takže si za tím jdu:)

    • Witch 17.6.2012 / 08:59

      Kristova noho, o tom, že bych si měla platit za praxi, slyším poprvé. To tedy máte v oblasti vyčůrané neziskovky! No, já jsem taky hanbář posledníček, co si honem honem chystá stáži, ale já mám zároveň, co nabídnout bokem. Ve mně získají zkušenou posilu, případně i supervizi udělám. Spíš je tu docela otrava z toho, že musejí vyplňovat hodnocení a tak…

      • I. 17.6.2012 / 12:51

        No ja nevim, podle me je to celkem bezna praxe, pro ne si vetsinou pritez ze jo:) Ale kdyz to mas pres skolu, tak dostavaji neco od skoly. Jinak me treba ale nekde to placeni odpustili, kdyz videli, ze tam jdu, protoze chci pracovat v oboru. Ale je to hruza no, clovek nema kvuli praxi cas jit treba na brigadu a jeste aby platil:)

      • Vanilka 17.6.2012 / 13:09

        No já se nestačím divit! Platit za stáž v rámci studií mi přijde nemyslitelné! Uznávám, že náš nemotivovaný stážista mi trochu přítěží je, ale jiank si myslím, že by nám v týmu mohl být dost užitečný. Spousta velkých firem nabízí stáže placené. Sice plat odpovídá minimální mzdě, ale lepší než nic. Stážista se totiž musí nějak do práce dopravovat, popřípadě si sehnat bydlení, a tak mu ta minimální mzda aspoň pomůže uhradit tyhle výdaje. U nás v novinách stážisty oficiálně neplatíme, ale když jsme s nimi spokojení, dostanou na konci stáže prémii. Od státu za ně nic nedostáváme.

  3. ladyesik 16.6.2012 / 20:17

    Ahoj, mám na tebe prosbu. Neznáš nějakou francouzskou písničku, která se hraje na diskotékách zmixovaná? Zamilovala jsem se do ní (do té originální) a netuším, která to je 😦 Nemáš prosím nějaký tip? Děkuji.

    • Vanilka 17.6.2012 / 13:10

      Takových písniček je spousta, ale na žádnou konkrétní si zrovna nevzpomínám 🙂 Kdybys mi aspoň naznačila, co se v ní zpívá, třeba bych si ji vybavila…

      • ladyesik 17.6.2012 / 15:34

        Nevadí 🙂 Ttřeba se někdy objeví. Slova neznám, neumím totiž francouzsky.

  4. ladyesik 24.6.2012 / 00:21

    Popravdě taky tolik neoplývám nadšením, když jdu ze školy 😀 Ale jinak mám snad dost aktivit a do nových se pouštím s vervou. Hlavně, když se můžu naučit něco nového 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s