Parkurová etiketa

Vzpomínáte si na scénu z Pretty Woman, ve které Richard Gere vezme Julii Roberts na koňské dostihy? Jak jsou tam všechny dámy vyfintěné a jak se na ni všichni dívají shora?

Já jsem si na ni vzpomněla v sobotu, kdy mě Motýl spolu se svými dvěma dcerami vyvedl na mezinárodní parkurovou soutěž. Holky mají rády koně, já ostatně taky, takže všechno nasvědčovalo tomu, že to bude příjemně strávený den. A v podstatě byl. Jenom jsem se zase přesvědčila o tom, že v některých oblastech jsem pořád jaksi mimo mísu.

Ráno jsem se zeptala Motýla, jak se mám na tu akci obléknout. Tedy jestli si můžu vzít džíny, triko a sako. Odpověděl mi: „Ptal jsem se pana F. a ten říkal, že je to cool.“ Usoudila jsem, že džíny budou cool.

Pan F. je majitel domu, ve kterém jsme po dva roky s Motýlem bydleli v podnájmu ve Francii. Sám má dům o kus dál. A taky vlastní tři koně, na kterých jezdí jeho žena a jejich dvě děti. Charakterizovala bych je asi tak, že „jsou za vodou“. Vůbec ale nejsou nafoukaní nebo arogantní, i když určité manýry elitní společnosti mají. Hlavně paní F., která pije šampaňské po litrech.

Přijeli jsme na místo, kde se parkur konal. Zaparkovali na VIP parkovišti, protože jsme díky novinám měli VIP pozvánky zahrnující také VIP oběd. Terénní Lexus, který závody sponzoroval, se šoférem nás odvezl ke vstupu do restaurace, ze které byl přímý výhled na závod. Na oběd bylo brzy, a tak jsme se s Motýlem občerstvili první sklenkou šampaňského u baru a koukali na koníky. Chvilku poté dorazili pan a paní F. s dětmi. Okamžitě mi došlo, že džíny nejsou cool. Že krátké černé koktejlky, střevíce na podpatku nebo značkové baleríny a elegantní kabelka by se zřejmě na koňské závody, když se konají v Lucembursku, hodily daleko víc. Ostatně i jedenáctiletá (!) dcera pana a paní F. odhadla situaci líp než já: měla černé krátké šaty se zapínáním na zip vepředu, na kterém bylo diskrétně napsáno Burberry.

Při obědě jsem se navíc chytila do vlastní pasti, neboť jsem v rámci společenské konverzace začala hovořit o knize, kterou právě čtu: Nová velká kniha etikety od Ladislava Špačka. Abych objasnila, o čem kniha je, uvedla jsem pár příkladů: jak správně stolovat, na kterou stranu odkládat ubrousek, jak se správně obléknout na různé akce… „Sakra, zrovna tenhle příklad jsem uvádět nemusela,“ prolétlo mi okamžitě hlavou. Pan a paní F. si teď jistě myslí, že podobné literatury mám opravdu zapotřebí.

Oni ale opravdu jsou cool. Ten pocit nepatřičnosti si způsobuju akorát já sama, oni mi nic najevo nedávají. Jsou přátelští, zábavní a krásní. Všichni čtyři. Je to tak dokonalá rodinka, až mi je to nepříjemné.

Advertisements

11 thoughts on “Parkurová etiketa

  1. olivia 12.6.2012 / 14:02

    Veľmi podarený článok. A tá posledná veta ma dostala! Dokonalosť v akejkoľvek podobe ma znervózňuje. Nemám rada dokonalých mužov, bezchybne zladené ženy, ani žiaci, ktorí v škole vedeli vždy všetko na výbornú, nepatrili medzi mojich obľúbených a dokonca keď si vyberám nejaký výrobok z množstva rovnakých, určite siahnem po trošku chybnom. Neviem prečo. Je mi ľúto toho macka s krivým uškom? Pri nedokonalých mám šancu byť lepšia? Tak toto mi je záhada. Jedno je však isté: nebyť cool, pocit nepatričnosti, ba až trápnosti – to všetko je ľudské a som si istá, že nie som jediná, komu je to blízke. 😉

  2. Ella 12.6.2012 / 14:15

    Já mám spíš opačné zkušenosti. Možná proto, že se ty společenské a kulturní akce konaly v Čechách. A tady si nikdo na pravdila etikety nehraje. Nebo tím, že všeobecně tu lidi nemají vkus. Nebo je to přežitek komunismu, kdy každý slušně oblečený člověk dbalí mravů byl nepřítel státu a „buranský prostý lid“ na ně koukal s opovržením. Nejspíš od všeho trochu.
    Když dostal přítel pozvánku na rakouské velvislanectví, řešili jsme oba, co na sebe. Aby to nebylo ani moc, ani málo, abchom v tom vydrželi celý večer (aneb já a vysoké podpatky) Ale kromě pana velvislance, jeho paní a pár rakouských občanů to bylo dost hrozný. Směsice nevkusu jak z módního pekla. Bohužel. Jinak to byl krásný večer na Hradčanech.

    • Femme Fatale s Bohyní 13.6.2012 / 11:25

      Souhlas! Přežitek komunismu. Komunisté narušili rodinné vazby a přirozený vývoj předávání informací z generace na generaci a udržování hodnot, které opravdu stojí za to. A tak nám teď šéfují taxikáři v pomalovaných tričkách a „sexy“ slečny v jeansových minisukních s kamínky vyskládanými do nápisu Guess. Hlavní je se nedat a nepochybovat.

      • olivia 13.6.2012 / 12:29

        Je síce pravda, že ľudia sa často nevedia alebo nechcú vedieť vhodne podľa príležitosti, postavenia či etikety obliecť, ale tak to bolo vždy. Aký prežitok komunizmu? Pravdepodobne tie časy poznáte skôr z literatúry, ako by ste ich zažili… A uvažujem, ktoré hodnoty to máte na mysli, čo „opravdu stojí za to“…

      • Femme Fatale s Bohyní 13.6.2012 / 14:04

        Děkuji za důvěru Olívie, nejsem tak mladá.  Narodila jsem se v komunismu a má rodina patřila mezi nepřátele státu. Hodnoty, ve kterých jsem byla vychovávána bylo slušné chování, fakt, že se lhát, krást a udávat nemá, že děkuji a prosím jsou slova, které otvírají dveře a že ujednání, které je zakončené podáním ruky platí. Taky mi moje babička neustále říkala. „To nemáš za potřebí.“ A „Chovej se tak, aby ses za sebe nemusela stydět.“
        Komunisté narušily hodnoty rodiny obecně. Tradici rodinných podniků, které sice patřily „těm hnusným bohatým lidem“, kteří ovšem byli zvyklí v podniku neustále pracovat, a to komplet celá rodina. Protože ono to ani jinak nešlo. Dříve se tomu říkalo poctivé podnikání. Z mužů, jejichž povinnost a taky chlapská čest bylo uživit rodinu, postarat se o bydlení apod., udělali chudáky, kteří nemůžou podnikat a byt získají jedině díky formuláři nebo stáním ve frontě. Z žen v domácnosti udělaly jeřábnice v montérkách a zavedli ústavní výchovu. Myslím si, že příkladů hodnot jsem snad uvedla dost. Zdravím do Bruselu!

      • Femme Fatale s Bohyní 13.6.2012 / 14:06

        Omlouvám se za šílenou gramatickou chybu:-) Zřejmě vnímám komunisty jako neživotné :-)hihihi Takže správná verze je Komunisté narušili… Děkuji za pochopení.

    • Martina 13.6.2012 / 13:02

      Odvolávat se dvacet let po Sametové revoluci na komunismus je dost špatný argument. Myslíte, že během roku 1968 se také oháněli tím, že za války tamto a ono?
      Jinak vyšší podpatky bych celý večer určitě neustála. Nohy si nehodlám ničit ani kvůli velvyslanci (nikoliv velvislanci) a je mi jedno, co si o tom většina drbajících na Módním pekle bude myslet.
      Věřím, že některé dámy doma pečlivě vybíraly, co si obléci na takovou příležitost. Jen možná daly přednost jiným činnostem před nakupováním garderoby.

      • Femme Fatale s Bohyní 13.6.2012 / 13:36

        Jak pravila Simona Stašová v Románu pro ženy: „Mužům vychovaným za komunismu chybí dvě základní věci – styl a sebevědomí.“ A s ohledem na fakt, že jedna generace onen komunistický vliv asi nesmaže, dovolím si trvat na svém. Stejně jako komunisté z mé babičky a prababičky, které mě vychovávaly nevymlátily chuť nosit klobouky, rukavičky, být elegantní a pečovat o sebe. Protože to měly v sobě. A tak to v sobě má i dvojgenerace (pokud se generace počítá na dvacet let), která za komunismu žila a vyrostla. Takže to vidím na dalších dvacet let pozvolné, lež trvalé proměny. Válka trvala cca6 let a bylo to období, kdy vše probíhalo za „speciálního režimu“. Oproti čtyřiceti letům systematické „převýchovy“.
        Souhlasím s názorem, že není nutné nosit podpatky, pokud to nositelce nepůsobí radost.

  3. Mademoiselle Suzanne 13.6.2012 / 10:48

    Během návštěvy Londýna jsem se náhodou pohybovala okolo Buckinghamu, když královna pořádala garden party pro pár tisíc (!) hostů. Oblečení jsem viděla všelijaké: elegantní kostýmky a kloboučky vévodily, ale taky jsem zahlédla slečnu v dlouhých šatech a v žabkách, mnoho žen bez punčoch (ano, ano, ano!) a zdaleka ne každá dáma měla na kabelce monogram LV nebo CD, ale stejně to byla dáma. Slušelo to všem, i když nebyly dokonalé. Tak si, Vanilko, ze své džínové nedokonalosti nic nedělej.

  4. Vanilka 13.6.2012 / 20:33

    Zajímavá diskuze se tady spustila. Děkuju. Já jsem se tentokrát do debaty o pozůstatkách komunismu v české společnosti (narozdíl od pár minulých příspěvků) ani pouštět nechtěla. Chtěla jsem spíš vyjádřit, jak je někdy složité odhadnout situaci. A že občas se cítím nesvá ve společnosti lidí, kteří do svého zevnějšku mohou investovat daleko vyšší částky než já. Další otázkou je, jesli bych vůbec tolik peněz za oblečení a kabelky utrácet opravdu chtěla. Jsem názoru, že i za „normální“ ceny se dá vkusně zpestřit šatník. Osobně bych si asi nějaké ty šatičky od Burberry taky pořídila, kdybych zrovna neměla jiné priority. Ale pro sebe :-), protože vím, že v nich sem tam na nějaké akci můžu dělat parádu po několik let. Nekoupila bych je jedenáctileté holce, která z nich za rok vyroste.

  5. Clara 14.6.2012 / 14:25

    Vtipna historka. Tohle se mi stava porad, jak je nejake tema nevhodne, nezadrzitelne me to k tomu tahne. Pak se vzdycky s ulekem pristihnu, jak tema, o kterem jsem chtela jen a jen mlcet, obsirne rozvadim.

    Saticky Burberry bych diteti taky nekoupila. Sama si obcas dopreju i drahy kousek, predevsim boty, protoze tam je celkem velka sance, ze je budu nosit dlouho.

    Mame zde v okoli nekolik obchodu s fakt krasnymi oblecky pro deti. Kdyz jsem cekala prvniho syna, uplne jsem si malovala, jak ho budu super oblikat, kupovat ta vtipna neotrela tricka atd atp. Nakonec ale zvitezil selsky rozum. Detem kupuju obleceni skoro vyhradne v second handu, prijde mi zbytecne za to utracet nejak moc, kdyz z toho brzy vyrostou a navic i novy hadrik po jednom dni ve skolce vypada, jako by byl z toho sekace. To spis manzel obcas podlehne a zrovna predevcirem donesl krasnou zeleno-zlutou mikinu. Na cenu jsem se ale radej ani nedivala 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s