Co teď poslouchám při běhání

Loni v létě jsem psala o tom, co poslouchám při běhání a na co přitom myslím.

Od té doby jsem několikrát změnila běžeckou trasu i návyky. Písničky uložené na speciálním playlistu „Jogging“ v mém iPodu mi začaly lézt na nervy. Jednoduchým řešením by bylo ten playlist trochu obměnit, písničky protřídit a nahrát si tam nové, ale to by dalo moc práce.

A tak jsem začala poslouchat audio knížky. A znovu tak objevila dávno zapomenutou radost z poslechu rozhlasových pohádek vysílaných každou neděli ve 13.00, když jsem byla dítě.

Jako první jsem si stáhla román své oblíbené autorky Amélie Nothomb Ni d’Eve Ni d’Adam, kolem kterého už jsem v knihkupectví před časem kroužila a pak se rozhodla počkat, až vyjde v kapesním (levnějším) vydání. Ni d’Eve Ni d’Adam je volným pokračováním do češtiny přeloženého románu Strach a chvění, který vřele doporučuju stejně jako filmovou verzi. Oba romány se odehrávají v Japonsku, kde autorka strávila část dětství. Strach a chvění popisuje její pozdější návrat do Japonska – splněný sen v podobě získání zaměstnání v jedné z největších japonských společností, který se promění v noční můru. Ni d’Eve Ni d’Adam se odehrává ve stejné době, ale zaměřuje se na autorčin soukromý život – přesněji na její milostný vztah s jedním mladým Japoncem. Japonská společnost, tradice a chování jsou popsány s humorem, v žádném případě se je ale autorka nesnaží zesměšnit.

Běhat po polních a lesních cestách a představovat si u toho směs japonských tradic a moderního světa bylo velice příjemné.

Včera jsem si před svým devadesátiminutovým běžeckým výletem  stáhla další knížku od Amélie Nothomb – Le fait du prince. Shodou okolností se mi den předtím vybavila scéna z jedné knížky a nemohla jsem přijít na to, kde jsem ji četla. V té scéně ukazuje mladá krásná dívka hlavnímu hrdinovi ve velké moderní vile místnost plnou ledu a lahví šampaňského značky Veuve Clicquot. Ta scéna mi zřejmě uvízla v hlavě proto, že je to mé nejoblíbenější šampaňské. Včera při běhu jsem právě díky téhle scéně odhalila, že jsem knihu Le fait du prince už četla. I tak si ji ale během příštích běžeckých výletů poslechnu do konce.

Ta podivná shoda náhod mi pořád nejde z hlavy.

Na závěr filmové doporučení:

Advertisements

9 thoughts on “Co teď poslouchám při běhání

  1. udvouverunek 12.4.2012 / 01:06

    No, tedy… asi by mě nenapadlo pustit si „říkačky“ do sluchátek při běhání. Nejspíš by mě to neumělo nakopnout, což k běhání potřebuju, jinak se moc šetřím a nemakám, jak bych mohla 🙂
    Nicméně dobrý tip na knihu, japonské prostředí mě baví.
    Verunka

  2. Ella 13.4.2012 / 09:08

    Poslední dobou tu nacházím inspiraci k výpravám do knihovny. (Děkuji) Včera jsem si odnesla Strach a Chvění (Ani Eva, ani Adam je půjčená) a hned ji odpoledne přečetla. Přeci jen je to útlá novela. Uvědomila jsem si, že i když mě práce nebaví, je nudná a stereotypní a cítim se nedoceněná, tak vždy to může být ještě horší. Obdivovala jsem vytrvalost hlavní hrdinky v prostředí, které k ní nebylo přátelské. Navíc pro mě, jako pro evropana i dost nepochopitelné. A zároveň mi to připomělo trochu z mentality mých předchozích zaměstanavetů – nadnárodní korejské firmy, ze které jsem odcházela s pocitem osvobození.

    PS: stále se chystám začít běhat, pár loňských pokusů nepřerostlo v pravidelnost. Ale už si zálibně prohlížím lesní cesty poprášené jehličím a lemované trávnou a mechem….

    • Vanilka 13.4.2012 / 12:05

      Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že pravidelnosti je v běhání klíčem k tomu, aby mi přinášelo radost. Někdy je těžké se k běhání dokopat, ale když třeba celý týden vynechám, je to pak ještě daleko těžší.

  3. Ella 13.4.2012 / 12:41

    K tomu je potřeba pevná vůle, protože se jinak najde spousta důvodů, proč to dnes nejde. Špatné počasí, únava, zima, nemoc, spoustu práce, rozbahněné cesty, najedené břicho, návštěva, zajímavá kniha, zajímavý film, partner, chuť něco uvařit nebo upéct…..

  4. Gabina 13.4.2012 / 16:27

    Strach a chveni jsem videla jiz pred par lety ve filmove podobe. Skvele a nezapomenutelne! V hlavni roli Sylvie Testud, ma oblibena herecka. (Tento tyden jsem dostala s ni v havni roli dvd „Lourdes“ a uz se tesim na vikend.) Uz jsem si objednala to tebou doporucene volne pokracovani v anglictine. Vic toho zatim na zdejsim trhu nenabizi.:o( Ale za to v cestine toho vyslo spousta, tak az pojedu k nasim do CR, urcite vezmu knihkupectvi utokem.

  5. Dasa 13.4.2012 / 18:04

    Strach a chvění – skvělá kniha i film. Díky za doporučení dalších, hned po nich začnu pátrat.

  6. foltankova 21.4.2012 / 18:55

    Taky jsem zbožňovala rozhlasové hry v neděli ve 13. Maminka mi je nahrávala na kazety a protože jsem ještě neuměla číst, tak mi na obaly malovala obrázky, abych poznala, co si přehrávám.

    • Vanilka 22.4.2012 / 11:39

      Mně maminka ty rozhlasové pohádky taky nahrávala na kazety. A já je pak poslouchala pořád dokola, znala jsem ty texty skoro nazpaměť. A hrála jsem si přitom na to, že jsem ta princezna/víla/holčička z pohádky – v podstatě jsem z rozhlasové hry dělala hru divadelní 🙂

  7. ladyesik 25.6.2012 / 16:36

    Taky jsem poslouchala dřív hodně audio, třeba v autobuse atd.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s