Černobílý svět

O filmu Černobílý svět jste už určitě slyšeli. Já jsem se na něj do kina chystala dlouho a minulý týden jsem konečně našla čas a vhodný doprovod. Z nějakého záhadného důvodu jsem nabyla přesvědčení, že je to spíš holčičí film. Je pravda, že v něm vystupují hlavně ženy, a muži zůstávají jaksi v pozadí. Nakonec si ale myslím, že by se film líbil i Motýlovi.

Film se odehrává v 60. letech ve městě Jackson v americkém státě Mississippi. V té době tam bylo naprosto běžné, že bílé ženy zaměstnávaly černé služebné. Ty se staraly o domácnost i o výchovu dětí těch bílých paniček, které byly příliš zaměstnané hraním bridže, pojídáním zákusků, pomlouváním ostatních a pořádáním charitativních akcí, zatímco se štítily přebalit vlastní dítě.

V té době bylo také naprosto běžné, že černí nesměli používat toalety bílých. Bílí se totiž domnívali, že černí lidé přenášejí různé choroby, kterými by se mohli nakazit, a tak jim ve svých domech (nebo spíš někde na dvorku) nechávali vyrobit vlastní záchodky. Na druhou stranu se neštítili jim hned u dveří toho speciálního záchodku pro černochy vrazit do náruče své dítě.

I Kathryn Stockett, autorka knihy, na jejíž motivy film vzniknul, a její kamarád z dětství Tate Taylor, který ho režíroval, byli vychováni černými služebnými. Stejně jako hlavní hrdinka Skeeter, i Kathryn Stockett odjela studovat do New Yorku, a když se pak vrátila domů, uvědomila si, jak těžký úděl ty černošské služebné vlastně mají. A tak napsala knihu o tom, jak celou situaci vnímají právě ony, jak se cítí a co se jim honí hlavou.

Film je velmi dojemný a emocionálně silný. Asi nejhůř divák nese skutečnost, jak hloupé názory a předsudky měli běloši ještě před pár lety v tak civilizované zemi jako jsou Spojené státy. Ve státě Mississippi dokonce existoval zákon, který trestal kohokoli, komu by přišlo na mysl veřejně mluvit o rovnosti ras. Já osobně jsem se během filmu styděla, protože jsem měla pocit, jako bych patřila do stejné kategorie jenom proto, že mám taky bílou kůži. Všichni sice víme, že mít stejnou barvu kůže jako někdo jiný neznamená, že také stejně smýšlíme. Na druhou stranu dnes a denně slyšíme názory, podle kterých jsou  všichni muslimové teroristi a všichni cikáni kradou. Kolikrát jsem v Čechách zaslechla, že někdo komentuje «přičmoudlost» nic netušícího italského nebo španělského turisty?

Po filmu jsme šli s kamarádkou na víno, abychom všechny ty dojmy z filmu pěkně probraly. Během naší debaty jsme si uvědomily, jak komplikovaná otázka rasismu vlastně je. Jak je to na jednu stranu hloupé, soudit někoho podle barvy kůže, se kterou se člověk narodí a nemůže s ní nic dělat (až na výjimky jako Michael Jackson). A jak je tenhle problém ještě stále přítomný a roztroušený po celém světě: skrz prsty je nahlíženo ve Francii na Araby, v Německu na Turky, v Čechách na cikány. Ve všech případech hraje roli barva kůže.

S ubívající hladinou vína ve skleničce jsme se problém rasismu snažily vyřešit. Samozřejmě se nám to nepovedlo – jinak by byl asi vyřešený dávno, že. Řekněme, že podívat se na film jako Černobílý svět je dobrý začátek. Doufám, že bude mít rekordní návštěvnost.

Reklamy

4 thoughts on “Černobílý svět

  1. Barb 19.2.2012 / 21:51

    Inu, zkuste nejaky patek zit treba ve Varnsdorfu a pak ten blog napiste znovu… :->

  2. aztli 20.2.2012 / 03:29

    Dobrý den , situace u nás je ještě horší , zatímco i v tehdejší Americe (řečené rasistické 60.let) si přesto přece bílá rodina dovolila vzít k sobě do domácnosti černošského zaměstnance a dokonce mu svěřit své dítě do péče a dítě vrácené do rukou rodičů nejevilo zřejmě známky zpustnutí či zanedbání a domácnost zřemě nedošla úhony , tak zde v Česku by to nikdo rozumný neučinil , pokud by roli černošského zaměstnace měl hrát Cikán alias Rom . Alespoň mi není dosud známo , že by i sebevětší humanista typu vládní zmocněnec pro lidská práva , si vzal do své rodiny Cikána alias Roma jako zaměstnance – pečovatele o domácnost a navíc mu svěřil své dítě do výchovy . To se zatím ještě u nás nestalo a nejspíš ani ten největší zastánce Romů tak neučiní , ani kdyby tak byl vyzván . Slyšeli bychom nejneuvěřitelnější výmluvy . A to je dle mého názoru největší zkouška , jak doopravdy tito lidskoprávní činitelé doopravdy smýšlí . Prostě , z kanceláře mluvit a za velké peníze se zastávat Romů , to jde , ale vzít si je k sobě do obydlí a svěřit jim své dítě a svou domácnost a jít příkladem , nestalo se a nemám obavy , že tak bude učiněno a to ani za větší čas , než uplynul od oněch 60.let do dnes .
    Takže , dokud ten , kdo se chce Romů zastávat, nevyzkouší to , co v Americe za rasismu fungovalo , není a nebude ničím jiným , než pouhým neužitečným pokrytcem , možná daleko větším rasistou , než člověk , který svou averzi nijak neskrývá . Já tyto lidskoprávní činitele nazývám salónními ochránci . Navíc je situace Romů u nás, ať v současnosti a černochů 60.let až po současnost naprosto nesrovnatelná . V Americe žádné takové zřízení , kdy by existovalo sociální zabezpečení černochů na způsob sociálního zabezpečení Romů typu české republiky , prostě nebylo a není . Takže pro černochy tehdejší i pro černochy dnešní v Americe to byla nutnost chovat se přijatelně , pokud měli dělat správce domácnosti alias chůvy . V Česku však něco takového z podstaty věci a zdeformovaného sociálního státu možné již není a nebude . Ta doba již byla promeškána , je již několik genarací , jež vytvořily další generace , sociálně zaopatřené bez nutnosti si počínat na způsob výše zmíněných černochů .
    Já sám nemám problém se s Romem bavit , případně pro ně udělat jimi u mne objednanou práci , kterou nemohu jen tak odříci , ale na základě svých obecných zkušeností , mám se vždy na pozoru a nevyhledávám je a vím , že za posledních 20 let je situace jen horší .
    Hastá luego

    Aneh Cualohtli

  3. Daniela 20.2.2012 / 09:00

    rasismus je problém. stejně jako posuzování člověka podle dalších jiných kritérií. má tmavou pleť = automaticky má menší šanci na prosazení (to proto, že velká většina lidí tmavé pleti u nás (teď mám na mysli Romy) se nechová tak, že by si tu šanci zasloužila. Slušní Romové jsou bílé vrány a tvrdě odpykávají to, co ostatní Romové učinili.

    v některých skupinách třeba zase platí toto: nemáš vysokou školu? to jsi blbec, s tebou se bavit nebudeme. nemají tvoji rodiče dům a bydlíte v paneláku? (když ostatní děti ve škole bydlí ve vilách)… s tebou kamarádit nebudeme. jsi ženská? tak to tě nezaměstnáme, odejdeš nám za rok na mateřskou.

    pokud se daný jedinec chce z nějaké té škatulky vymanit, musí na sobě dost tvrdě pracovat. říká se tomu diskriminace a v nás lidech to je.

    asi jsem taky rasista, ale vybrala bych si raději za souseda bílou rodinu než cikánskou. je mi to líto, ale poté, co jsem viděla, jak vypadají cikánské rodinné domy poté, co se skupina odstěhuje…

    taky nebudu chodit v noci parkem z práce. možná by se mi nikdy nic nestalo – ale proč to pokoušet.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s