Zákaznické kartičky

Jsem proti zákaznickým kartám. Většinou mi uniká jejich smysl a mám jich v peněžence už příliš.

Nejsem z těch, kteří nekupují pokaždé v tom samém supermarketu. Jedu do toho, který mám zrovna při cestě: Cactus, Cora, Auchan, Delhaize (Delvita)… Systém zákaznické kartičky Auchanu ještě celkem chápu: při placení se mi na ni načítají určitá procenta z ceny nákupu a nahromaděnou částku pak jednou za čas můžu z některého ze svých nákupů odečíst. Ale například v Cactusu sbírám na svou kartičku jakési body, aniž bych tušila, co s nimi mám dělat. Na určité zboží mám zřejmě díky kartičce slevu, jenže já stejně nenakupuju podle toho, co je zrovna „v akci“, nýbrž podle toho, co mi doma chybí.

Kromě supermarketů mají své zákaznické kartičky také parfumérie, květinářství, některé značky oblečení, kadeřníci a kosmetické salóny… A všechny ty kartičky bych měla mít neustále při sobě, jinak si můžu být jistá, že zrovna když by mi některá z nich mohla být užitečná, bude se válet někde doma.

Dále je mi na zákaznických kartičkách nesympatické, že mě v podstatě nutí utrácet víc peněz, než je nezbytné. Například od Sephory mi pravidelně domů chodí katalogy produktů, na které díky své kartičce dostanu slevu. Nabídka je samozřejmě vždycky časově omezená, takže snadno získám pocit, že bych těch -20 % měla rychle využít a nakoupit si věci, které třeba zatím vůbec nepotřebuju. A když jsem si naposledy v Body Shopu kupovala svůj oblíbený balzám na rty, dozvěděla jsem, že moje zákaznická kartička už není platná, neboť jsem si u nich už od července nic nekoupila. Novou kartičku mi samozřejmě nabídli, ale žádají za ni 10 euro. Nehorázné!

Ach ten marketing… proč jsem zrovna já kdysi začala pracovat právě v něm?

Nové nabízené zákaznické karty odmítám s odůvodněním, že už na ně nemám místo v peněžence. A kvůli tomu, jak se na mě prodavačka vždycky divně kouká, si připadám jako velký exot. Ovšem pokud tenhle výraz pochází ze slova „exotický“, je to vlastně docela hezké.

 

Advertisements

6 thoughts on “Zákaznické kartičky

  1. KlaPi 13.2.2012 / 18:39

    Jak jen mi tenhle článek promluvil z duše! Já kvůli všem těm kartičkám už málem nemůžu zavřít peněženku a vypadám, jak kdybych byla kdovíjaká zbohatlice s dvaceti zlatými platebkami – a přitom to je jen kartička do Orsay, do Yves Rocher, do Tesca, do Starbucks, do Sephory a kdoví kam ještě. Proto mě taky docela zaujala appka na iPhone Portmonka – ale zatím jsem ji nezkusila. Každopádně když jsem si minule byla v Sephoře koupit řasenku, dáma za pokladnou vypadala, že mě bez té jejich skvělé kartičky domů nepustí, takže jsem si ji nakonec naordinovat nechala 🙂

  2. =^..^= 13.2.2012 / 21:22

    Jo kartičky… Úžasná věc, vždycky je nějaká po ruce, když člověk potřebuje podložit nohu od stolu nebo vyrobit nějaké provizorní udělátko do laboratoře. Jinak je většinou hned ztratím nebo nestihnu využít slevu, protože do toho obchodu tak často nechodím. Akorát mě fascinuje jeden obchod, kde mi ona kouzelná karta nikdy nepřišla, při nákupech ji (logicky) nepoužívám a stejně mi každoročně pošlou věci z katalogu bonusů.

  3. cernamoora 13.2.2012 / 22:38

    na to je jedno reseni – karticky odmitat :DD
    ja jich zas tak moc nemam, resp. kdyz mi prijde, ze vyhody z programu nejsou perspektivni, tak si ji nacpat nenecham
    sephora mi neva, mam ceskou i francouzskou 😀 castych 20% off se hodi

  4. Daniela 14.2.2012 / 08:28

    Nesnáším tyhle kartičky. Vlastním jen 2. Do obchodu se spodním prádlem, kam chodím tak 1x za půl roku, když mi odejde některá z podprsenek a návštěvu dopředu plánuji, takže tu 10% slevu s sebou vezmi. Pak mám jednu do restaurace kam občas chodíme, ale to jen jen lísteček na razítka, takže ten mám zasunutý v tramvajence.

    Celé je to vlastně klam. Firmy a obchody se tváří jakoby pro zákazníka dělaly něco navíc, ale ve skutečnosti z toho mají profit jen ty firmy. Zákazník to zaplatí v jinak (třeba tím, že tam častěji bude nakupovat).

    A že jsem exot – to já přece dávno vím 🙂

  5. udvouverunek 19.2.2012 / 14:04

    Celkem náhoda, že jsem v době vydání tvého článku měla v úmyslu sepsat na náš blog podobný článeček, vlastně se shodneme téměř na všem. Pak jsem od toho nějak upustila, ale v podstatě jsem došla k pozitivnímu závěru – že díky kartičkám nakonec vždy ušetřím 🙂 Totiž, přijde mi kupón nebo dopis, že mám nárok na jakousi slevu, tak zpravidla jdu očumovat, na co bych to tedy využila. Přebírám, vybírám, až se nakonec nerozhodnu pro nic. Murphyho zákony totiž fungují stoprocentně: když mám možnost nějaké výhodné nabídky, zpravidla si nic neumím vybrat, aktuální zboží se mi prostě nelíbí. Takže odcházím s prázdnou, protože si řeknu, že nechci za každou cenu utratit peníze jen proto, že mám výhodnou nabídku, a navíc za něco, co se mi až tak moc nelíbí 😀 No není to výhodné?
    Btw, těch různých kartiček mám opravdu hodně, víc jak 20 určitě, takže je nosím v extra paklíku, který vždy tahám s sebou (co kdyby náááhodou…). A opět Murphy: paklík si s železnou pravidelností zapomenu vždy tehdy, když nějakou kartičku opravdu potřebuju uplatnit…
    Verunka

    • Vanilka 19.2.2012 / 19:48

      Tak tohle u mě neplatí. Když se nechám slevou nalákat a jdu jen tak „na čumendu“, můžu si být jistá, že neodejdu s prázdnou. A ještě horší je to u sezónních slev, pod jejichž záminkou do obchodů vkročím a pak mi zpravidla padne do oka zrovna něco, co slevněné není.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s