Potěcha zraku i chuti u Ladurée

Pokud existuje nějaká sladkost, které za žádných okolností nedokážu odolat, jsou to tyhle malé makarónky (v Čechách se jim prý říká „makronky“, ale to mi nějak nejde přes pusu):

Na sladké všeobecně moc nejsem. Zatímco Motýl by nedokázal žít bez čokolády, já se bez ní můžu obejít dlouhé týdny či měsíce. Když mi ale někdo pod nos strčí makarónek, moje chuťové buňky, většinou zaměřené spíš na slané pamlsky, se úplně splaší.

Ten pocit se nedá popsat. Je to nadýchané, na povrchu křupavé, s lahodným krémem nebo marmeládou uvnitř. Jenže i přes ten krém to člověka netíží v žaludku, ani když jich do sebe naláduje deset. Je to takové lehké potěšení (slovem „lehké“ nemám na mysli kalorie – po takových informacích většinou raději nepátrám ).

Ty nejlepší makarónky, které jsem ochutnala, pocházejí z obchodu Ladurée. Už o něm psala Černá Moora na svém blogu. Je to luxusní pařížský obchůdek, trošičku snobárna, navíc jak jinak než za nehorázné ceny, jenže… oni ty makarónky Ladurée jsou vážně výjimečné. Už jsem ochutnala i makarónky z jiných cukráren, ale něco jim chybí. A jednou jsem dokonce naivně koupila makarónky v supermarketu a to už se vůbec nedalo srovnat!

Makarónky Ladurée mi připadají taky jako ideální dárek, když jsme někam pozvaní na návštěvu. Přijde mi to originálnější a jaksi víc „chic“ než přijít s krabičkou pralinek.

No a snobárna by nebyla snobárnou, kdybychom neměli pobočku v Lucemburku… Takže když jsem si v pátek uvědomila, že v neděli jsme pozvaní na oběd k Motýlově kmotřičce, hned jsem do svého nabitého pátečního programu zařadila zastávku u Ladurée. Koupila jsem tam jednu větší krabičku pro kmotřičku a jednu menší pro Motýlovy rodiče.

Výběr příchutí je velká věda. Tolik možností! Osobně mám nejradši příchutě pomerančový květ, okvětní lístky  růže a malina, pak taky pistácie, citrón a vanilka (samozřejmě). Ale  všechny ostatní jsou taky výtečné, takže když se do krabičky vejde třeba jen 8 nebo 12 kousků (samozřejmě záleží na krabičce… a na ceně, kterou se člověk rozhodne investovat), je to opravdu těžké rozhodování.

Ten dojem luxusu je podpořený mimochodem právě těmi rozkošnými krabičkami, mašličkami a taštičkami – pro přesnější představu nakoukněte do rubriky Luxusní život obrazem s datem 9. září 2011. Procházet se po městě s taštičkou Ladurée pohupující se na konečcích prstů je samo o sobě příjemná činnost.

U vstupu do obchodu stojí portýr, který vám otevře dveře a lehce se ukloní. V pátek měl ale asi zrovna polední pauzu a dveře jsem si musela otevřít sama – jaká nehoráznost! Zato když jsem vycházela ven, podržela mi dveře jiná mladá zákaznice. Usmála jsem se na ni a ona… udělala pukrle jako princezna.

Advertisements

3 thoughts on “Potěcha zraku i chuti u Ladurée

  1. cernamoora 12.9.2011 / 00:39

    Mít pobočku někde poblíž, tak asi brzo vyhlásím osobní bankrot 😀
    Ale jinak ráda čtu, že ještě někdo má v oblibě ten úžasně podivný pomerančový květ, protože většinou mi přijde, že si lidé libují spíše v tradičnější chutích.
    (a díky za odkaz :))

  2. Blaho pro oci i mlsny jazyk 13.9.2011 / 21:42

    Blaho pro oci i mlsny jazyk
    I my je zde v Londyne mame, primo v Harrods vcetne kavarnicky. Zboznuji to prostredi, pravda je trosku snobske, ale ty nadherne barvy a baleni, vse do posledniho detailu ladi. Nadhera! Moje nejoblibenejsi je take pomerancovy kvet :o)

  3. ladyesik 25.6.2012 / 17:04

    Tak o to jsem ještě neslyšela. Ale skvěle pocity z mňamky, ale z čokolády, popsal Terry Pratchett v knize Zloděj času :))

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s