Luxusní život obrazem

V úterý jsem oslavila své …cáté narozeniny.

Narozeniny jsou pro ženu delikátní záležitost. Ne, nepřipadám si stará. A pořád ještě jsem názoru, že se pro mě nic nezmění, až se ta dvojka na začátku změní na trojku. I když hrozby některých mých kamarádek mě občas děsí: „Jen počkej, až ti taky bude třicet! Uvidíš, že to začneš řešit.“

No nevím.

Nejsem z těch, které jsou přesvědčené, že do třiceti musí stihnout vystudovat, nastartovat úspěšnou kariéru, najít si muže, dům, vdát se a mít aspoň první dítě. Myslím, že v dnešní době, která nabízí tolik různých možností, se to prostě stihnout nedá. Všechno má svůj čas. A pokud na některé věci nakonec vůbec nedojde, neznamená to, že kvůli tomu nežijeme plnohodnotný život.

Přesto si uvědomuju, že zhruba od maturity nabral můj život opravdu vysoké tempo. Z objektivního hlediska snad můžu prohlásit, že jsem toho stihla a zažila docela dost. Tak proč mám chuť toho stihnout a zažít daleko víc? Vím, že v ten nekonečný boj s časem nesvádím sama. Začínám mít ale pocit, že ho nemůžu vyhrát. Čas mi utíká pod rukama, a jak se ho pořád snažím chytit, spousta věcí mi uniká.

Jak je například možné, že si daleko lépe pamatuju prázdniny z období, kdy jsem chodila na gymnázium, než ty, na které jsem jela předloni? Jak to, že si dokážu dopodrobna vybavit své desáté narozeniny a marně pátrám v paměti, co jsem dělala v den, kdy mi bylo čtyřiadvacet? A může být ještě hůř! Občas mi činí potíže odpovědět na otázku, co jsem dělala včera!

Je to proto, že opravdu stárnu a moje paměť už prostě všechno neudrží? To snad ne… Spíš jsem se tehdy na všechno víc soustředila, zatímco v posledních letech neustále myslím na několik věcí najednou, v důsledku čehož mým zážitkům a vzpomínkám chybí hloubka.

Rozhodla jsem se s tím bojovat.

Už delší dobu si všímám všech různých „projektů 365“. Ve zkratce jde o to, že si člověk založí blog a vezme si předsevzetí, že na něj bude po jeden rok – tedy 365 dní – každý den přispívat. Ty příspěvky můžou mít různou formu: deníkový zápisek, citát, stručný popis jednoho vybraného zážitku ze dne, fotka, básnička…

Abych se vyhnula pocitu, že se opičím (protože opičení byla ta nehorší urážka na prvním stupni základní školy – na to si pamatuju!), pokusím se sama sobě namluvit, že se těmihle „projekty 365“ inspiruju. Konkrétně jedním, který mě zaujal možná nejvíc a který si založila Kočičenka na svém blogu www.kocicenka.wordpress.com. V den svých 30. narozenin se rozhodla po celý jeden rok každý den udělat jednu fotku. Teda zřejmě minimálně jednu fotku; jestli jsem to správně pochopila, focením se živí, takže to pro ni zřejmě nebyl zrovna nadlidský úkol.

Pro mě to tak trochu nadlidský úkol je. Já totiž nejsem žádný velký – a už vůbec ne nadšený – fotograf. Fotím jen když je to nezbytně nutné, hlavně o prázdninách a většinou mě to obtěžuje. Pohled na svět skrz hledáček fotoaparátu (no dobře, v dnešní době se hledáček rozšířil na malinko větší LCD displej) mi připadá omezený.

Přišla jsem ale na to, že když si některé ty prázdninové fotky zpětně prohlížím, přece jenom se mi vybaví spousta momentů, které by bez nich zůstaly v zapomění.

A abych si ze života nepamatovala jenom ty prázdniny, ale taky zbytek roku, rozhodla jsem se, že u příležitosti svých …cátých narozenin začnu víc fotit.

Neslibuju, že z toho bude další „projekt 365“. Ostatně nechápu, jak to někdo může zvládnout. Osobně trávím připojená k internetu určitě  víc času, než je zdrávo. Čas od času ale přijde den, někdy dokonce celé období, kdy jsem offline. Naštěstí!

No nic, zpátky k tématu: nic neslibuju a nevím, jak dlouho to vydržím. Jenom to chci zkusit: jedna fotka denně. To přece nezabere moc času. A po pár týdnech, měsících či letech (kdo ví…) na to může být hezký pohled. A třeba se mi to pomůže si některé zážitky snadněji vybavit.

Nahoře v menu přibyla položka Luxusní život obrazem. Většina obrázků bude pravděpodobně nafocená iPhonem pomocí aplikace Instagram, která mi úkol jistě značně usnadní. Instagram totiž umožňuje na obrázky použít filtr, který jim dodá rádoby umělecký ráz. Člověk si pak hned připadá šikovnější, a to je pro ne-fotografy, jako jsem já, docelá účinná motivace.

Mimochodem vy, kteří iPhone vlastníte, si tuhle aplikaci můžete zdarma stáhnout a moje fotky začít „sledovat“ přímo díky ní.

A na závěr můžeme uzavřít sázku:

Reklamy

22 thoughts on “Luxusní život obrazem

  1. eveli17 29.7.2011 / 10:10

    Tiež som sa začala s touto myšlienkou pohrávať. Najprv minulý víkend, keď ma navštívila kamarátka z detstva a pretože neboli moje deti doma, chcela ich vidieť aspoň na fotke, ako narástli za uplynulý rok. Nenašla som ani jednu fotku, našťastie v škole stále pretrváva krásna tradícia fotiek triedy a tak som ju mohla ukázať aspoň tak.
    No a pamať – včera som sa zdesila, lebo som si o tretej poobede nemohla spomenúť, či som si dala kávu poobede. Uvarila som si teda jednu, s myšlienkou, že buď som kávu mala, ale ďalšia mi neuškodí, alebo nemala, a v tom prípade ju potrebujem. 🙂

  2. kocicenka 29.7.2011 / 11:06

    Zdravim z Londyna, jsem opravdu moc potesena, ze te muj projekt 365 inspiroval, ackoli samozrejme projektu 365 jsou mraky 🙂 Jsem rada, ze se ti fotky libily a muzu ti rict, ze je to vazne fajn si je zpetne prohlizet, nejen ted po celem roce, ale uz po nelika mesicich co projekt bezel..jen pro doplneni – fotky jsem na internet zdaleka nepridavala kazdy den, spis tak jednou za tyden (ke konci uz byl skluz i mesic..fotky byly, ale nebyl cas/chut je na internet davat a pak jsem ‚ladovala‘ spoustu fotek najednou..ale to nicemu nevadi. Obdivuji ty, co davaji svuj prispevek na blog kazdy den!) A ac se focenim zcasti zivim a fotak u sebe nosim skoro porad, neznamena to, ze se mi kazdy den ‚chce‘ fotit…takze treba tebou zminovany Instagram je spasa!! 🙂 Muj 30.rok zivota ubehl velice rychle a k 31.narozeninam jsem od pritele dostala vytisteni projektu 365 v knize! Moc se na to tesim, musim jeste fotky do knihy usporadat a pak vytisk objedname (pouzijeme iBook, jsem zvedava). Preji ti, at te tvuj projekt bavi, at u nej vydrzis a moc se tesim na fotky!
    PS: nektere dny jsem mela projektu plne zuby a rikala jsem si, uz aby byl konec…a ted mi CHYBI! 😉

    • Vanilka 29.7.2011 / 16:27

      Já jsem se taky nějakou dobu zabývala myšlenkou, jestli zvládnu PUBLIKOVAT každý den jednu fotku. A pak jsem došla k závěru, že bude úplně stačit každý den jednu fotku UDĚLAT. A publikovat je pak můžu zpětně.
      Ta knížka bude určitě moc pěkná. A je hezké mít to všechno pěkně vytištěné a moct si na to sáhnout, listovat… a ne to mít jenom ve virtuální podobě.
      PS: Chápu, že ti tvůj projekt teď chybí. Ono je to totiž ohromně uspokojující, dát nějaké činnosti smysl, i když to má třeba smysl jenom pro nás samotné. Ale ty určitě zase na něco přijdeš a zahájíš nový projekt. Ostatně už se stalo, ne?

  3. vendula 29.7.2011 / 12:55

    Ahojky! Jdi do toho a vsimni si, ze ani kocicenka nebyla u compu neustále 🙂 někdy i 14 postů dala na blog v jediný den (21. dubna třeba) 🙂 Takže každý den jedna fotka a jednou týdně si k tomu sedneš, to je pohoda!

    vendula k.

  4. HanaF 29.7.2011 / 13:46

    Projekt určitě stojí za to,lidská paměť selže velice rychle a neomylně. Já fotím s nadšením a nebýt toho, nepamatovala bych si toho z dětství své dcery moc – a zjišťuji, že si pamatuju v podstatě jen to, co jsem vyfotila. Stejně tak z cest – fotím opravdu téměř na každém kroku (z minulé čtyřdenní cesty do Paříže 1750 fotek, ne všechny použitelné, pro mě ale mají dokumentární hodnotu a nevymažu skoro žádnou) a zpětně mi fotky slouží k připomenutí míst a událostí, které jsem zažila. Co nemám zdokumentované tímto způsobem, jako by neexistovalo.
    Samozřejmě zveřejňovat fotku každý den je námaha, já píšu skoro denně o Praze (www.praga-magica.blog.cz) a jednou za 2-3 dny o Paříži (www.pariz-pro-pokrocile.blog.cz) a taky „podvádím“ – když mám čas a náladu, připravím si dopředu třeba 5 článků a pak je nastavím k automatickému uveřejňování. Ne vždy je čas a chuť. Ale nápad je to určitě dobrý a věřím, že Vás to chytne a vydržíte. Držím palce.
    HanaF

    • Vanilka 29.7.2011 / 16:33

      Pane jo, 1750 fotek! To vám pak musí zabrat spoustu času, než se jimi proberete. Ale nejspíš je to pro vás čas strávený příjemně. Jinak k vašemu blogu už jsem vám jednou gratulovala. Je to obrovský zdroj inspirace i informací.

  5. jolana88 29.7.2011 / 16:38

    napsala jsem půl roku – věřím Vám – ale chápu, že jste velice zaneprázdněna ..

  6. jolana88 29.7.2011 / 16:53

    mmch: „Jen počkej, až ti taky bude třicet! Uvidíš, že to začneš řešit.“.. mne velice pobavilo. Ani se neptejte, co budete řešit, až Vám bude čtyřicet (a víc) 😉

    • Vanilka 29.7.2011 / 17:14

      Chichi, to je mi jasné, každý věk má svoje 🙂

  7. PuntikatyHrnek 2.8.2011 / 11:35

    Ježišmarjá! Já se opičím 😦 Včera jsem se nevědomky pustila do vlastního Projektu 365 a tedy do naprosto neoriginální činnosti. V první řadě je tu jedna věc – a to sice, že 365 zápisků za kalendářní rok nevyplodím ani kdybych se přetrhla. A mám obdiv k těm, co na to prostě mají. 🙂
    Přeji pevnou vůli, ať „to“ nenudí a dopadne tak, abyste z toho měla jen a jen dobrý závěrečný pocit 🙂

    • Vanilka 2.8.2011 / 20:28

      Řekla bych, že v rámci internetu se opičíme tak trochu všichni 🙂 Váš 365 projekt je ale taky velmi zajímavý. My jsme zatím pořád ve fázi hledání vlastní střechy nad hlavou. Pevně věřím, že taky jednou najdeme. Váš projekt mi poslouží jako inspirace a určitě u vás najdu spoustu užitečných tipů a rad.

      • PuntikatyHrnek 10.8.2011 / 17:01

        Věřit je nejdůležitější…no a pak taky upouštět od svých představ, které jsme si vysnili. V mých představách jasně zářil rodinný domek se zahrádkou. Výsledkem je, že kupujeme 2+kk s balkonem 🙂 Takže věřit, doufat a jít si za tím, protože hledání bydlení je smršť, která se může změnit ze dne na den, aniž by to člověk čekal.

  8. Terka L. 24.8.2011 / 10:23

    Nechala jsem se inspirovat a do iPhone si stáhla skvělou aplikaci „Photo 365“. Velmi jednoduché, fotku mohu rovnou vyfotit nebo vybrat z již vytvořených, k tomu krátká bublina s popiskem a je to. Mám tam měsíční souhrn s miniaturami fotek, což je velmi přehledné.. Většinou fotku udělám přes Instagram (díky za super tip Marti, fotky vypadají skvěle!!!). Tak jsem zvědavá jak dlouho mi to vydrží, ale už teď se nemůžu dočkat druhého dne až si zase budu moct přidat další fotku.. 🙂

    • Vanilka 2.9.2011 / 09:08

      Gratuluju k rozhodnutí? A pod jakým jménem jsi na Instagramu – abych se na tvoje obrázky mohla občas podívat?

  9. mirka 1.8.2014 / 10:27

    tento projekt uz asi aktualny nieje… hmmm? 🙂

    • Vanilka 1.8.2014 / 13:25

      Ne, toto už pár let skutečně aktuální není 🙂

      • mirka 1.8.2014 / 14:52

        ja som zacala citat vas/tvoj 🙂 blog asi pred tyzdnom a idem od konca, pekne systematicky a velmi sa mi paci, ako pises a vela postrehov vies vyjadrit tak, ako ja nie, aj ked to citim podobne. takze vdaka… a moj sef by asi nebol rad, keby vedel, ze 70% naplane mojej prace je momentalne citat Luxusni zivot Vanilky :))))

      • Vanilka 2.8.2014 / 13:33

        To už se mi taky párkrát stalo, že jsem se začetla do něčího života a nemohla přestat 🙂 Je to ale pro mě zvláštní pocit, když vím, že se někdo mým blogem probírá takhle od začátku, protože když se já sama k některým svým starším příspěvkům vracím, připadá mi, že je psal někdo jiný 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s