Jak velká je síla slunce?

Včera jsem se setkala s kamarádkou, která strávila osm měsíců na ostrově Réunion. Jedna její známá, kterou poznala během svých studií (obor audiovizuální produkce v Bordeaux) a která na Réunion žije a pracuje, otěhotněla  a hledala za sebe dočasnou náhradu. Mojí kamarádce v té době končila pracovní smlouva v Lucembursku a neměla zrovna žádné určité plány, a tak jí taková výzva přišla vhod.

Kdybyste stejně jako já až doteď přesně nevěděli, kde ostrov Réunion leží, tady je mapa:

Zapůjčeno z Wikipédie

Ano, je to ten miniaturní puntík vedle Madagaskaru, uprostřed Indického oceánu.

Nebudu vás zatěžovat vyprávěním mé kamáradky o tom, co všechno na Réunion podnikala, ačkoli mi to připadalo neobyčejně zajímavé. Úplně nejzajímavější byl ale jeden ze závěrů, ke kterému jsme společně došly: lidé, kteří žijí „na jihu“, tedy v místech naší zeměkoule, kde je převážnou část roku teplo a slunečno, si dokážou svůj život daleko líp vychutnávat.

Moje kamarádka si posteskla, že jí po jejím návratu do kontinentální Francie všichni připadají mrzutí, podmračení až agresivní. Přijde jí, že když stojí v pekařství frontu na chleba, lidé se na sebe neusmívají, spěchají a předbíhají se. Na Réunion jsou prý všichni víc v pohodě. Jako by měli víc času. A jako by měli od přírody lepší náladu.

Mně osobně tedy připadá, že když stojím frontu v pekařství ve Francii, pořád se na mě ostatní usmívají víc než v Čehcách; a zrovna včera jsem narazila na moc milou pokladní v supermarketu a uvědomila si, že to tady vlastně není taková rarita!

Podle toho, co moje kamarádka vyprávěla, měli všichni její kolegové v práci (většinou „domorodci“) pořádně napilno. Po práci ale vyrazí na pláž, vykoupat se nebo si zasurfovat, zkrátka se věnují klasickým prázdninovým aktivitám. Po celý rok. Napadlo mě, že tedy mají permanentně lepší náladu právě proto: kvalita jejich způsobu trávení volného času je vyšší než ta naše.

Pak jsem si ale uvědomila, že naprosto stejný dojem mám pokaždé, když přejedu kus Evropy a ocitnu se v jižní Francii nebo v Itálii. I tam jsou lidé nějak víc „v pohodě“. Nemyslím si ale, že by všichni měli možnost jít si po práci užívat pláže; v turistické sezóně někteří z nich žádný volný čas nemají, přesto jim ten úsměv na rtech pořád drží.

Anebo lidé v Africe! Když jsme s Motýlem byli v Mali, žasli jsme nad tím, že tamní domorodci v podstatě vůbec nic nemají, nic nevlastní a jejich hlavní každodenní starostí je sehnat dost vody a jídla na to, aby přežili do dalšího dne. A přesto vypadají (a věřím tomu, že i jsou!) daleko šťastnější než my Evropané, kteří se neustále za něčím pachtíme, přestože už vlastně všechno potřebné máme.

Ne, nehodlám začít moralizovat a apelovat na vás všechny, abyste rozdali veškeré své jmění a začali žít jak Afričané. Jenom nechápu, jak je to možné, že všude tam, kde září slunce (a je úplně jedno, jak je ta země ekonomicky vyspělá), mají lidé všeobecně pozitivnější přístup k životu. A proč to samé nedokážeme my v našich končinách? 

Advertisements

2 thoughts on “Jak velká je síla slunce?

  1. Le fille Ash 19.7.2011 / 20:41

    Slunce má úžasné povzbuzující účinky. V zimě mívám nevrlou a naštvanou náladu. Ale když svítí slunce, je to jiné. Slunce svit je prostě optimystický. To už věděli básníci dávno. Proč se říká, že „Září jako sluníčko?“ 🙂 Už to tak bude… slunce zvyšuje hladinu dobré nálady v krvi.(Nebo v duši?) 😉

  2. Witch 20.7.2011 / 06:51

    Na to mi stačí přejet z civilizace typu Praha k nám. Taky je znát rozdíl mezi slušností, občasným úsměvem… Možná je odpověď někde tady? Málokdo se usmívá jen tak, málokdo Vám popřeje hezký den, pokud Vás nezná.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s