Vanilka v televizi

Jedním z důvodů, proč jsem se chtěla stát podnikatelkou, byla regulace pracovního stresu. Myslela jsem si, že až budu „paní svého času“, nebudu v neustálém spěchu a dokážu si práci rozvrhnout. Místo toho už dva měsíce chodím všude pozdě. Někteří možná namítnou, že jsem chodila pozdě i dřív. V tom případě vězte, že teď chodím ještě později.

Kromě toho jsem věřila, že se dokážu vyhnout stresovým situacím. Za stresové situace označuji schůzky s lidmi, vedle kterých mám pocit méněcenosti nebo nejistoty, a také veřejné vystupování. Ve svém posledním zaměstnání jsem se podobným situacím vyhnout nemohla. Snila jsem o době, kdy mě nikdo nebude do ničeho nutit.

Přiznávám, že po několika týdnech na volné noze prožívám časté záchvaty úzkosti a paniky. A do nepříjemných situací se v rámci propagace svého webu nutím sama a dobrovolně. Tedy úplně dobrovolně asi ne – spíš neustále svádím vnitřní boj. Zvednout telefon a „otravovat“ lidi mi je nepříjemné. Pokud ale nechci být příští měsíc o hladu, nic jiného mi nezbývá.

Jít do televize povídat o svém webu pro ženy je mi taky nepříjemné. V rámci propagace je to ale nezbytné. Ba dokonce je to úžasná příležitost, se kterou jsem ani nepočítala! V pátek se mi ozval moderátor jedné regionální televize a pozval mě do studia dnes ve tři čtvrtě na deset. Okamžitě se mi udělalo nevolno, možnost zviditelnit svůj projekt (zadarmo!) jsem ale samozřejmě neodmítla.

Jako absolventce tříletého studia žurnalistiky by mi kamery ani mikrofony neměly nahánět strach. Já si ale nezvolila specializaci tisk jen pro lásku k psaní. Nesnáším slyšet svůj vlastní hlas, nerada se fotím a vidět se v televizi je ze všeho nejhorší.

Už několikrát se mi stalo, že jsem se „zablokovala“, když jsem měla mluvit na mikrofon. V takové chvíli se ve mně všechno sevře, vyschne mi v krku a nedokážu ze sebe vypravit ani hlásku.

Bála jsem se, že se mi to stane i dneska. Nevěděla jsem, O ČEM mám vlastně mluvit. Co když zase zrudnu? Co když se mi bude klepat hlas? Třeba to bude úplné fiasko a články na Dulcinee už pak vůbec nikdo nebude chtít číst!

Přes víkend mi hrůzou na čele vyrašil obrovský pupínek, což mi na sebedůvěře nepřidalo.

Nakonec ale všechno proběhlo hladce a já jsem za svou novou zkušenost vděčná. V televizním studiu už jsem sice jednou byla, ale je to dávno, a jelikož se mi tehdy třásl hlas a byla jsem celá rudá, moje mysl tuhle vzpomínku raději vytěsnila.

Nejdřív mě z recepce poslali do maskérny, kde slečna vizážistka zcela přetvořila mou ranní půlhodinovou snahu o profesionální nalíčení. Natřela mi na obličej velice tmavý make-up, takže jsem vypadala, jako bych se vrátila z alespoň měsíční dovolené u moře, a na rty použila velmi tmavou rtěnku. Ujistila mě, že ve světle reflektorů můj obličej zdaleka tak výrazný nebude. No nevím.

Potom mě odvedla do studia, kde na mě mířily kamery a reflektory a já se viděla hned na několika obrazovkách současně a bylo mi úzko. Když ale dorazil pan moderátor a začal mi klást otázky, uvolnila jsem se a sama sebe překvapovala pohotovostí mých odpovědí. Soustředila jsem se, protože i když mě nikdo neupozornil, že už se to natáčí, co kdyby? Bohužel to opravdu bylo jenom nanečisto, začátek skutečného natáčení jsem dobře poznala (znělka, komunikace s techniky schovanými kdesi a mluvícími na nás odkudsi ze stropu) a moderátor mi pak už bohužel nekladl vůbec ty samé otázky jako předtím. Byla to škoda, protože ty otázky nanečisto mi sedly daleko líp.

Ze svého výkonu nejsem nadšená, ale ani si nemyslím, že to bylo fiasko. Takže všechen ten strach a třes byl zbytečný. Poučení pro příště.

Reklamy

5 thoughts on “Vanilka v televizi

  1. Alča 20.6.2011 / 22:36

    Gratuluju, že jsi to zvládla! Ještě, že mě do televize nikdo zvát nebude, mám z toho husí kůži 🙂 Kde by mohla být příležitost ten přenos vidět? Shlédnu ten make-up nezaujatým okem 😀

    • Vanilka 21.6.2011 / 23:54

      Vysílat se to bude až 1. 7., pak to bude i na internetu. Pošlu odkaz, ale jenom pokud to bude koukatelné 😉

      • hajinka 22.6.2011 / 09:13

        No tak moment, takove dulezite informace! To se musi poslat odkaz a taky ho zverejnit na Dulcinee. Uz se nemuzu dockat! Verim, ze jsi to zvladla dobre. 😉 Je to prvni zkusenost, chce to pokracovat a az budes davat 4.-5.interview, uz ti to ani neprijde. 😉

  2. zarox21 21.6.2011 / 08:56

    Zažila jsem něco podobného v rozhlase, když jsem měla mluvit o knize, kterou jsem přeložila. Přesně jak říkáte. Nanečisto jsem dostala skvělé otázky, na které se mi dobře odpovídalo, v reálu to bylo o něčem jiném a vůbec mi to nesedlo. Možná to bylo i tím světýlkem – jako že to jde do éteru. A to jsem nemusela řešit problém s tím, jak vypadám 🙂 Věřím ale, že vám to dopadlo skvěle a návštěvnost na Dulcinee se zmnohonásobila. 🙂

  3. ladyesik 25.6.2012 / 17:12

    No tak to úplně chápu. Nedávno jsem byla na jednom výběrovém řízení na hostesku, nevěděla jsem, co od toho čekat. Šlo o to, že jsem je měla nepřipraveně na něco pozvat. Zadrhával se mi hlas a zalykala jsem se, no hrůza. Jako malá jsem neměla problém, třeba jsem byla i na Miss tady ve vedlejším městečku, přestože jsem to právem nevyhrála 😀 Ale šla jsem tam a no problemo 🙂 A teď? … proč? S věkem se stává člověk uzavřenější, pokud je introvert.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s