Mít či nemít?

Naše hledání domova pokračuje. 

Před týdnem jsme propásli úžasnou příležitost. Dům přímo v samém srdci Merlu – mé nejoblíbenější čtvrti v Luxu. Cena: přijatelná. Stav: před rekonstrukcí. Logicky jsme si přáli nejdřív navštívit dům s nějakým odborníkem, který by nám byl schopný odhadnout cenu všech potřebných prací. Počítali jsme s kompletní přeměnou elektrického vedení, se zbouráním některých zdí, s novou kuchyní, s renovací koupelny a výstavbou druhé. Dům byl postavený v roce 1939 a od té doby neprošel žádnými velkými změnami. Sehnali jsme stavaře, domluvili schůzku. Stavař nám koupi schválil a doporučil. A poradil nám taky zbourat schodiště a nechat vybudovat jiné, v přístavku za domem. Že prý bychom tak získali téměř 50 m2. Motýlovi se nápad líbil. Avšak podobné zásahy bylo nutné konzultovat s architektem. Tomu to zabralo další týden, než si na nás udělal čas. Minulý pátek si dům prohlédl a slíbil, že nám udělá cenovou nabídku. Den poté jsme se dozvěděli, že dům koupil někdo jiný. Jaké zklamání! Vůbec mi nedošlo, že by nám ho mohl někdo vyfouknout!

Přesto jsme se nenechali odradit. S nadějí, že opravdu EXISTUJÍ domy tak akorát pro nás a naše plány, jsme se pustili do dalšího hledání. Celý týden jsme absolvovali prohlídky, minimálně dvě za den. V pátek jsem Motýlovi ukázala dům, který jsem viděla sama ve středu. I ten by potřeboval pár kosmetických úprav. A taky je zcela mimo oblast, ve které hledáme. Ale má svoje kouzlo.

A hned po něm jsme viděli dům našich snů, v jedné z nejlepších čtvrtí v Luxu, kousek od centra, s pěknou zahradou, prostorný, se spoustou pokojů a místa. Možná až zbytečně moc. Ano, potřebujeme nejméně 4 pokoje a pokud možno prostorné. Ale tolik?

Odcházela jsem s vykulenýma očima, prosebně upřenýma na Motýla. Bohužel cena vůbec neodpovídá rozpočtu, který jsme si stanovili. První půlhodinu jsem měla pocit, že je to jedinečná šance, že ten dům musíme koupit stůj co stůj. Pak ale stačilo vydělit pár číslic na kalkulačce, připočíst pár procent a bylo jasno: tohle není pro nás.

Je to frustrující, navštěvovat tak krásné domy. Je to frustrující, snít o něčem, co si nemůžeme dovolit. A CO VLASTNĚ VŮBEC NEPOTŘEBUJEME!

Je ohromně důležité dokázat vrátit se zpátky na zem.

Když ze mě veškeré nadšení vyprchalo, vrátila jsem se k otázce, zda je tak důležité svou střechu nad hlavou vlastnit. Proč nežít v podnájmu? Co je na tom tak špatného? Ano, je to vyhazování peněz. Každý měsíc člověk platí nájem, a přitom mu jeho dům či byt nikdy nebude říkat pane. No a? Když opomenu ten malý detail, že by nás majitel kdykoli mohl z našeho (teda spíš jeho) příbytku vyhodit, nevidím rozdíl ve 20letém splácení a každoměsíčním placením nájmů. Tak jako tak je konec placení v nedohlednu. Až na to, že nájem by při trošce štěstí mohl být nižší než výše splátek. Až na to, že bych neměla pocit, že si nemůžeme dovolit jet na prázdniny, dokud náš byt či dům nebude splacený.

Až umřeme, co na tom sejde, jestli jsme něco vlastnili nebo ne? Bude nám to úplně jedno. Myslet na děti? Já zatím žádné nemám. A když nějaké třeba mít budeme, otázky dědictví mezi sourozenci stejně zapříčiňují různé rozepře. V některých rodinách spolu bratři a sestry nekomunikují jenom proto, že si připadají ukřivdění právě kvůli dědictví. Jiné děti s nadějí čekají na chvíli, kdy jejich rodiče zemřou a oni budou mít nárok na svoje dědictví. A v některých případech děti o dědictví vůbec nestojí. Tak proč se tím trápit?

Není lepší investovat finance do toho, co je teď? Tím nemíním rozhovat peníze bez rozmyslu. Samozřejmě je inteligentní mít nějaké úspory pro strýčka Příhodu. Myslet na budoucnost svou i našich dětí. Ale vlastnit dům v Lucemburku, který by splňoval všechna naše kritéria, ztrácí veškerý svůj smysl, pokud to má být to jediné, na co bychom se při placení účtů měli soustředit. Takže buď budeme muset slevit na našich kritériích (což je velice těžké), anebo upustit od myšlenky, že si tu střechu nad hlavou musíme koupit.

Nevím nevím, co je správné.

Reklamy

One thought on “Mít či nemít?

  1. jolana88 30.5.2011 / 09:42

    já bych šla do úpravy kritérií – a na druhou stranu, pokud vím přesně, co chci – jsem schopná se „omezit“ jinde …

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s