Naučit se být trpělivá

Tak mám za sebou první den, kdy jsem místo 40minutové cesty do práce prostě vyšla o patro výš. A ten den uplynul, ani nevím jak.

Vstala jsem v půl osmé, což mi připadá jako víc než rozumná hodina. Vymačkala jsem Motýlovi pomerančový džus a políbila ho na rozloučenou. Mimochodem to byl zvláštní pocit, když jsme si řekli „tak ahoj večer“; doteď jsem byla zvyklá ho vídat celý den. Posnídala jsem a přitom si na mobilu přečetla, že Američani zabili Bin Ládina. Pak jsem se oblékla, jako bych měla namířeno do práce, a dokonce jsem se i namalovala. Věděla jsem totiž, že kolem půl dvanácté budu muset vyrazit směr Lucemburk, kde jsem měla domluvený oběd s pár důležitými dámami.

Nakonec jsem z domu vyrazila až ve tři čtvrtě na dvanáct, protože jsem za každou cenu chtěla dokončit článek o módním fenoménu, podle kterého se některé maminky a dcery oblékají stejně. Bojovala jsem přitom ale s výpadky internetu, což se mi nestalo od doby, co mám nový počítač. Po několikanásobném zběsilém restartování počítače i modemu se mi opět podařilo připojit.

Obědvala jsem se svou přítelkyní – lucembursko-českou umělkyní – a dvěma advokátkami, se kterými už jsem se dvakrát v minulosti setkala a které ve mě vzbuzují můj chronický pocit méněcennosti. Tentokrát jsem ale celkem obstála (až na to, že jsem při povinném olíbávání jedné z advokátek šlápla na její Hermès kabelku, která jí ležela u nohou). Dokázala jsem se aktivně zapojit do debaty a vyjádřit se hned k několika tématům. A vhodně jsem se na ten náš oběd oblékla. Uvízlo mi totiž v paměti, jak mě poprvé jedna z těch advokátek zpražila doporučením, abych si na sebe vzala nějaké „business“ oblečení, až půjdu na vernisáž, která se konala v jejich advokátní kanceláři. Úpletové šaty, které jsem v tu chvíli měla na sobě (a které jsem klidně nosila i do práce), očividně nebyly dostatečně „business“.

Nicméně když se oběd po dvou hodinách chýlil ke konci, začala jsem být netrpělivá. Při letmém pohledu na hodinky se mi v hlavě začalo promítat všechno, co jsem za dnešek chtěla stihnout. Účet už byl zaplacený, restaurace prázdná, ovšem my jsme dále seděly a rozjímaly o tom, kolik máme práce. Nechtěla jsem být neslušná a zvednout se jako první, jelikož jsem na oběd byla pozvaná a myslím si, že něco takového se v tom případě nesluší.

Nakonec jsme se zvedly všechny společně a odkráčely k našim zaparkovaným vozům. Cestou domů jsem nad sebou kroutila hlavou. Musím se naučit být trpělivá. Odjakživa toho chci za den stihnout víc, než je v mých silách. Svou zbytečnou nervozitou jsem si zkazila jinak celkem příjemnou chvilku. Vždyť co mi na té prosluněné terase se sklenkou bílého vína (kterou jsem se bála vypít, neboť jsem pak měla řídit domů, a jak mi svítilo sluníčko na hlavu, cítila jsem alkoholové opojení s každou novou kapkou) a výtečnými sushi chybělo?

Opravdu mám pocit, že si neumím užívat přítomný okamžik. Pořád myslím na to, co bude a co bych měla dělat. Na druhou stranu když je v poslední době pořád tak hezky, asi bych skutečně nebyla moc produktivní, kdybych si jenom užívala přítomné okamžiky. To bych totiž seděla celé odpoledne na terase před domem a četla si knížku.

Advertisements

2 thoughts on “Naučit se být trpělivá

  1. toffife 2.5.2011 / 21:33

    jo tak presne toto poznám…ako študentka, popri škole pracujem a môj priateľ ma už teraz označuje za workoholika, organizátora, plánovača… a ešte neviem ako vyjadruje moju posadnutosť stihnúť to čo chcem a čo som si naplánovala…. a potom som zrazu zistila, že neviem oddyćhovať… teraz už sa snažím nájsť si chvílku pre seba a užiť si ju :))

  2. jolana88 9.5.2011 / 12:34

    úšlap kabelky nebyla rozhodně Vaše chyba – kabelka neleží na zemi, ani se neplandá zavěšená na židli 🙂 pište – Váš boj proti genům /fofrem z práce, ať stihnu nakoupit../ je velice poutavý ..

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s