Odchod ze zaměstnání

Nevím, jaké zkušenosti s odchodem ze zaměstnání vy, ale já si připadám, jako bych to zažívala poprvé. Přitom už jsem práci měnila třikrát, což je, myslím, na můj věk docela slušné skóre. O čempak to asi svědčí? Že bych byla nestálá?

Moje výpověď byla paradoxně naprosto neplánovaná. Abych to uvedla na pravou míru: odejít z novin jsem v plánu samozřejmě měla, akorát jsem si nemyslela, že k tomu dojde tak rychle. Chtěla jsem svůj web pro ženy rozjet pomalounku, hezky v klídku, a zároveň ještě nějaký čas pracovat v novinách.

Jenže jednoho dne došlo k takovému nepříjemnému incidentu na naší týdenní poradě vedení mezi mnou a naším šéfredaktorem.

Náš šéfredaktor je cholerik, který často na lidi křičí, nebo spíše řve z plných plic. Občas se rozčiluje odůvodněně, což ale podle mě není důvod k tomu, aby na lidi křičel. A občas ho navíc vytočí naprosto nevinná otázka. Jeho jednání je nevyzpytatelné. Občas se na vás rozkřičí kvůli prkotině, jindy ho jdete požádat o něco, o čem víte, že ho to zaručeně rozčílí, a on je jak mílius (slovo mílius píšu poprvé a vůbec si nejsem jistá pravopisem).

Nebyl takový vždycky. Když se naše noviny začaly vydávat, byl to fajn člověk. Potom se ale začal měnit pod vlivem pracovního stresu a problémů v soukromí. Možná jsem se změnila i já. V každém případě se dnes shodneme jen málokdy, a já se v podstatě přímému kontaktu s ním záměrně vyhýbám.

Bohužel moje práce je na redakci částečně závislá a bez občasných konzultací šéfredaktora se mi pracuje těžko.

Další problém je, že když na mě někdo křičí, většinou se rozpláču. A moc hrdá na to nejsem.

Když na mě začal bezdůvodně křičet na poradě 28. března a překrucovat všechno, čím jsem se snažila argumentovat, opět jsem cítila, jak mi stoupají slzy do očí. A protože jsem mu nechtěla ukázat svou slabost, zvedla jsem se a se slovy, že dávám výpověď, jsem odešla. Odešla jsem domů.

Kolegové i Motýl mě utěšovali slovy „Tak si to tak neber, vždyť víš, jaký je.“ Jenže pro mě to není důvod, který by ho za jeho chování omlouval. Myslím, že zcela nebo částečně kvůli němu už od nás odešlo několik schopných lidí. To je sice akorát důkaz toho, že ani můj odchod nic nezmění, ale i přes veškeré Motýlovy snahy přemluvit mě, abych zůstala, se mi prostě nepodařilo spolknout svoji hrdost. A vím, že to není ten správný důvod k podání výpovědi a že si tím značně zkomplikuju své podnikatelské začátky.

Předevčírem Motýl konečně oznámil všem kolegům, že na konci měsíce odcházím. Spustilo to neuvěřitelnou vlnu reakcí. Najednou za mnou všichni chodí a ptají se mě, proč odcházím (na což se mi odpovídá těžko), vzdychají, jaká je to škoda, a chtějí se mnou zajít na oběd. Na jednu stranu mě jejich pozornost těší, na druhou stranu nechápu, proč mají najednou potřebu chodit se mnou na oběd, když některé to dosud nikdy nenapadlo.

Navíc první takový oběd jsem absolvola dneska a vůbec to nebylo jednoduché. Dva kolegové mi udělali přednášku o tom, jak jsem úžasná a kolik báječné práce jsem odvedla. Jak říkám, jejich pozornost mi není nepříjemná. Ale je škoda, že na mě pějí chválu až teď. Ne že bych potřebovala, aby za mnou každý den někdo chodil, plácal mě na rameno a chválil mě. Většinu času jsem si ale v novinách připadala naprosto mimo mísu, improvizovala jsem a reakce mých kolegů mě nikdy moc nepřesvědčovaly o tom, že svou práci dělám správně.

V podstatě mám dojem, že jsem do kolektivu v našich novinách nikdy nezapadla. Jisté je, že začít si se šéfem určitě není ta nejlepší metoda integrace, i když jsme se vždycky oba snažili zůstat naprosto objektivní. A teď se nestačím divit, jak smutně se někteří moji kolegové tváří poté, co se dozvěděli, že odcházím. A vypadají upřímně.

Příští týden – můj poslední v našich novinách – bude asi pěkně náročný.

Reklamy

4 thoughts on “Odchod ze zaměstnání

  1. motyl 21.4.2011 / 22:38

    nechápu, jestli je Motýl totéž co šéfredaktor 🙂

    • Vanilka 21.4.2011 / 22:56

      Nene, tohle musím uvést na pravou míru. Motýl NENÍ šéfredaktor. Motýl je ředitel novin. Stará se tudíž spíš o finanční stránku vedení, o inzerci, o nabírání a hodnocení zaměstnanců a o budování dlouhodobé strategie. Šéfredaktor pak zodpovídá „pouze“ za redakční obsah.

      Le 21 avr. 2011 à 22:38,

  2. Lucka 22.4.2011 / 14:34

    Martinko budu ti moc drzet palce
    At se dari v podnikani 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s