Pohádky z dětství

Včera mi do práce přišla informace o jakémsi francouzském zpěvákovi, který přijede koncertovat do Luxu. Ptala jsem se kolegyň, jestli ho znají. Řekly mi, že byl známý, když byly malé. Že jsou to písničky jejich dětství.

Vzhledem k tomu, že se jedná o pokus o tvrdý rap ve francouzském podání, podivila jsem se nad tím, že to na nich nezanechalo žádné na první pohled zřetelné stopy.

A našla jsem jim na YouTube příklad písniček z mého dětství. Například tuhle:

Textům samozřejmě nerozuměly. Ale jedna z nich se mi dívala přes rameno, a jakmile se video spustilo, hned zavolala tu druhou se slovy: „Pojď sem, to musíš vidět. Koukni na tu choreografii!“

Ukázalo se, že  ve Francii se žádné hrané pohádky nevysílaly, když byly malé. Vyrostly na kreslených seriálech jako Kačer Donald, Šmoulové nebo Tintin.

I já jsem měla pár oblíbených kreslených seriálů. Vzpomínám si na Rychlou Rotu a taky na Willyho Foga a jeho cestu kolem světa. A samozřejmě večerníčky. Klasické české večerníčky bych zařadila do úplně jiné kategorie: pro mě to jsou mistrovská díla. Křemílek a Vochomůrka, Krteček, Maxipes Fík, Mach a Šebestová, Štaflík a Špagetka, Malá čarodějnice, Rákosníček… Znala jsem je nazpaměť a vůbec mi to nevadilo.

Taky si vzpomínám na večerníček s malým autíčkem, které mělo na střeše srdíčko, a na začátku vždycky nějaká paní povídala básničku, z níž si dodnes pamatuju tenhle úryvek:

Jede tam a zase zpátky,

odveze vás do pohádky.

Kdo pojede s ním?

Musím tenhle večerníček někde dohledat, protože z jakéhosi důvodu nepatří k těm, které byly pořád dokolečka opakovány, a přitom byl naprosto úžasný!

Ale hrané pohádky jsem vždycky měla nejradši. Připadaly mi tak nějak opravdovější. O Popelce a Mrazíkovi už jsem tady jednou psala. A kromě nich se mi vždycky ohromně líbily pohádky veselé, jako právě Co takhle svatba, princi nebo Královna Koloběžka první apod.

Dnes jsem za tyhle pohádky ohromně vděčná. Motýlovy Holky znají akorát kreslené pohádky s princeznou Barbie, Simpsonovi a Doru.

Dora není tak úplně špatná. Na první pohled by se dalo říct, že je to ohromně pedagogický kreslený seriál. Ale když se na to člověk kouká dýl, má pocit, že tvůrci považují děti za naprosté idioty. A úroveň animace oproti právě zmíněným českým večerníčkům je nesrovnatelná.

Ještě víc „retro“ než moje pohádky typu Co takhle svatba, princi jsou moje mlhavé vzpomínky na pohádky rozhlasové. To když jsem byla úplně malá, na Českém rozhlase vysílali každou neděli ve 13 hodin pohádku pro děti. Mamka mi je nahrávala na kazety a já je pak poslouchala pořád dokola, až jsem je znala nazpaměť (a vůbec mi to nevadilo) a pokoušela jsem se je vlastními hereckými výkony ztvárnit. To bylo, panečku, rozvíjení dětské fantazie!

Taky jsem měla spoustu pohádek na gramofonových deskách…

Jaké pohádky se vlastně v české televizi vysílají dnes? A existuje ještě rozhlasové vysílání pro děti? A co Vega, Magion a Studio Kamarád?

 

Reklamy

11 thoughts on “Pohádky z dětství

  1. bolinka 31.3.2011 / 20:26

    Musíme být tutově stejně „mladé“. Ten výčet pohádek, to je přesně moje dětství. Vega, Magion, Studio kamarád – to jsou nádherné vzpomínky. 🙂 Mimochodem Studio kamarád je na čétéčku pořád, dokonce jsou tam stále i Jůheláci a Muf. Též jsem měla moc ráda nedělní pohádky a možná ještě o trošku víc sobotní rozhlasové hry. A co Hajaja a Domino. A představ si, že všechny tyhle pořady pořád na Praze běží. Musím zase někdy vyzkoušet to jejich kouzlo. Když přemýšlím o pohádkách napadají mě Princové jsou na draka, Láďo ty jsi princezna, Byl jednou jeden král …, z kreslených si třeba vybavuju Jen počkej zajíci, Asterixe a Obelixe nebo Ládínka ze Smolíků, i když nejsou české. A musím souhlasit s geniálními večerníčky. Netuším jestli něco podobného funguje i jinde ve světě, ale určitě to musí být český pantent. (Promiň asi jsem tak trošku patriot 😀 ) Dodnes zbožňuje třeba Včelí medvídky nebo Rumcajse … Nebo moc hezky udělané Werichovo Fimfárum. Páni, díky za tuhle příležitost si zavzpomínat.

    • bolinka 31.3.2011 / 20:30

      A jak jsem mohla zapomenout na Hurvínka se Spejblem a na Neználka a na Karafiátovo Broučky na gramodeskách – ještě je mám schované, jak praví klasik. 😀

  2. pohádky 31.3.2011 / 21:50

    Jasně, rozhlas pořád vysílá v neděli po obědě pohádku! A kařdý den na ČRo 2 běží Domino – takové pásmo pro děti a teenagery. Netuším, jakou mají sledovanost, ale každopádně ještě nezanikly.
    A já měla strašně ráda večerníček o lochneských příšerách, ale oni ho skoro vůbec nedávali. Snad jen jednou, dvakrát. Přitom byl úplně úžasný (že by se moje láska k Británii nějak profilovala již od dětství? 🙂 ). Pamatuješ si na něj?

    • Vanilka 31.3.2011 / 22:33

      Nepamatuju. Ale pamatuju si na Soptíka. Toho dávali ve Studiu Kamarád. Byl to malý dráček, který si přál být požárníkem.

      Le 31 mars 2011 à 21:50,

  3. jane 5.4.2011 / 18:04

    Ja zase porad na gramofonu poslouchala Kure Napipi 🙂

  4. asTMA 28.5.2011 / 00:53

    :o)) A co pohádka O princezně, která ráčkovala? :o)

    My jsme na deskách poslouchaly (se sestrou) pohádky z Fimfára, jak je načetl Jan Werich, Hurvínka, Rumcajse a hlavně hry Divadla Járy Cimrmana. :o) A v rádiu v neděli pohádky a v sobotu rozhlasové hry. To jsem fakt milovala.

    Ten večerníček o lochneských příšerách se jmenoval Rodina Nessova (The Family Ness), úvodní znělku myslím v české verzi nazpívali Hložek s Kotvaldem. :o)

    • Vanilka 28.5.2011 / 09:54

      No jistě, Hložek s Kotvaldem zpívali tehdy většinu úvodních znělek 🙂 Měla jsem jich celou magnetofonovou kazetu.

      A o gramofovonových deskách bych někdy mohla napsat celý příspěvek. Úplně jsem na ně zapomněla, přitom jsem jich měla celou spoustu, včetně Hurvínka, Rumcajse a spol. Díky za připomenutí! Až příště pojedu domů, určitě se jimi prohrabu.

      Le 28 mai 2011 à 00:53,

  5. ladyesik 26.6.2012 / 10:16

    Já Krtečka sledovala až teď v 18ti 😀 … Protože se dal na csfd.cz zaškrtnout díl po dílu, jsem takovej kvantitativní člověk. A náhodou, Krteček je dost zvláštní osobnost, třeba v jednom díle seč může zachraňuje rybku od štiky a v druhým jede s kamarádama k vodě a rybku si opeče na ohni. ???

  6. ladyesik 2.7.2012 / 00:19

    Pro mě je dětská pohádka Princezna ze mlejna 1 i 2 🙂 … Ale jinak ty dnešní, nad tím by jeden často trhal hlavu panenkám

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s