Already spring in Paris

Moje příspěvky, ve kterých básním o pozitivních účincích víkendů strávených někde „mimo“, už se pomalu stávají tradicí. O čem budu psát příští a přespříští týden? Následující dva víkendy totiž nemám nic v plánu. Prostě budu doma. Což možná taky nebude špatné. Když jedu na víkend někam pryč, vracím se většinou utahaná. Týden pak začínám tím, že v pondělí ráno nemůžu vstát z postale a děsím se při myšlence, že do víkendu zažiju ten samý pocit ještě čtyřikrát. Zajímavé je, že v sobotu mi zvonil budík ve stejnou hodinu, jako přes týden do práce. A v sobotu mi vstávání problémy nedělalo. Moje dušička se celá tetelila vzrušením z toho, že jede na výlet.

Odjet někam na víkend znamená dokonale si vyčistit hlavu. Je to zajímavé. Copak jsou mé starosti nějak geograficky ohraničené? Můj mozek se naplno soustředí na vnímání všech těch nezvyklých úkazů. Na krajinu ubíhající za oknem TGV jako ve zrychleném filmu. Na Paříž. Město. Lidi. Podněty. Barvy. Vůně.

Barvy a vůně vystihují mé dojmy z uličky, ve které bydlí bratranec mé kamarádky, který nám oběma poskytl nocleh. Ta ulička je naprosto úžasná: poblíž Boulevard St Michel, jen pár kroků od Notre Dame. Nachází se v ní spousta cizokrajných obchůdků a restaurací, ve dne v noci v ní proudí davy lidí, a přitom se nejedná o místo, které by bylo zmiňované v průvodcích (aspoň pokud je mi známo). Prostě to tam žije.

V celé Paříži to žije. A já z toho života byla nadšená, zřejmě díky tomu obrovskému kontrastu, který vytváří Paříž z jedné strany, a vesnice, ve které žiju, společně s maloměstem, kde pracuju, ze strany druhé.

Nepřestávám si opakovat, že všechna města jsou okouzlující, když je člověk navštěvuje jako turista. Vím, že něco jiného je v nich žít. Ale nemůžu si pomoct, já jsem prostě městský člověk. Někteří lidé nacházejí vnitřní klid na venkově, protože je tam ticho. Já nacházím vnitřní klid ve městě, kde jsem obklopená neznámými lidmi a kde zůstávám naprosto anonymní. Anonymita spojená s tím, že je na co koukat – to mi naprosto stačí ke štěstí.

A pro případ, že by pro mě Paříž nebyla dostatečně svůdná, vyrašily na stromech už první lístky a kvítky… ACH!

 

Reklamy

5 thoughts on “Already spring in Paris

  1. girlinblues 14.3.2011 / 18:21

    A je to. Poslední fotka ve mně vzbudila nekontrolovaný příliv aach a uuu. Chci zpátky do Paříže, chci jaro, chci teplo a sluníčko a francouzské kluky okolo!

  2. velkoměsto 14.3.2011 / 20:57

    Úplně chápu tvé pocity, já v Belgii milovala Brusel, Antverpy mi přišly malé a nudné a v Anglii jsem zase strašně ráda utíkala do Londýna, všude jinde to prostě málo žilo! 🙂

  3. Mirek Toms 14.3.2011 / 21:40

    Souhlasím s Vámi, Martino, Paříž má do sebe něco specifického. Byl jsem tam zatím třikrát a vždycky jsem si mohl nohy uchodit až ke krku, ale chtěl jsem to všechno projít pěšky, dopravním prostředkem by to byla škoda, protože všechno je tam krásné ke koukání. Večer jsem si pak v hotelu chladil upajdané nohy v lavoru se studenou vodou, abych příští den mohl zase chodit. Ale nejvíc se mi líbilo u Sacré Coeur s malíři na Motmartru. Takže stejně jsem nepochytil snad ani desetinu z toho, co bych chtěl – ano Paříž je krásná, ale vyčerpávající…

  4. Cerna Moora 14.3.2011 / 22:57

    oooooo, ty se tak mas, ze ji mas za humny 🙂
    a souhlasim, ja taky desne rada smiruju lidi – jen tak sedet pred kavarnickou u stolku a koukat okolo, to bych mohla delat cely den 🙂

  5. Vanilka 15.3.2011 / 12:52

    Koukám, že Paříž má svoje místo hodně vysoko na žebříčku evropských velkoměst 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s