Kam s oblečením?

Dnes jsem si položila dvě zásadní otázky:

1. Kam s mým novým oblečením? Poté, co jsem se vrátila ze svých dopoleních pochůzek s malou rozkošnou taštičkou z obchodu Caroll, shledala jsem, že v mé části skříně už není k nalezení jediné volné ramínko. Ano, logické by bylo přikoupit pár ramínek. Jenže ona by pak ta nová ramínka nebylo kam zavěsit. Pokusit se uzurpovat trošku místa v Motýlově části skříně je naprosto beznadějné. V naší skříni v ložnici zabírají celou vrchní tyč jeho košile. Já mám spodní tyč a tam mám halenky, svetříky, kalhoty a kostýmky. Pak máme ještě rovnoměrně rozdělený prostor v policové části skříně, kde já mám trička, svetry a sportovní oblečení. Motýl má kromě toho ještě celou jednu komodu, jednu dřevěnou truhlu a v pokoji pro hosty velký proutěný koš a další skříň, pak ještě takový dlouhý stojan na kolečkách, a věci má taky ve skříni v předsíni. Je to jasné: oblečení má víc on. Moje pokusy donutit ho si svoje věci protřídit (protože některé už jsou dost poznamenané časem) jsou marné.

A tak jsem se dnes pustila do třídění sama. Zatím do třídění mých věcí. Na ty Motýlovy určitě taky jednou dojde – až přeteče můj pohár trpělivosti.

Mé dvě nové halenky nahradily celou kupu nepotřebného oblečení.

Pak přišla řada na otázku číslo 2: kam s tímhle starým, pro mě už nepotřebným oblečením? Rozumějte: jedná se o věci, které už z nějakého důvodu nenosím a které mi zabírají tak cenné místo ve skříni. Těch důvodů je několik. Často se jedná o nákupní omyly: příliš krátké kalhoty, příliš volné košile apod. Trvalo mi dlouhá léta, než jsem se odnaučila zvyk, který mi byl vštípen do hlavy mojí maminkou, totiž že je lepší kupovat lehce volnější oblečení, protože do něj přece určitě ještě dorostu (nebo dotloustnu). Růst (a víceméně i tloustnoust) jsem přestala zhruba ve třinácti. Naštěstí! Jiné věci už byly poněkud oprané a špatně se kombinovaly s novými, takže se dostávaly čím dál  hlouběji na dno skříně. Přitom ale nejsou děravé ani špinavé, zkrátka by se teoreticky ještě nosit daly.

Vždycky jsem v mém občasném malém třídění byla neoblobná. Pokud jsem si na otázku, zda tu či onu věc ještě někdy vezmu na sebe, odpověděla záporně, daný kus letěl do koše. A z koše do popelnice. A z popelnice… kam vlastně?

Tentokrát jsem se zamyslela. Vzpomněla jsem si na děti v Mali, které dnes a denně běhají v tom samém, ušmudlaném a děravém tričku, prostě proto, že jiné nemají. A za lecjaký kus oblečení budou možná vděční i někteří lidé tady u nás v Evropě. Ne všichni mají takové štěstí jako já a můžou si při procházce městem koupit svetřík, nové boty nebo kabelku.

A tak jsem po malé rešerši na internetu došla k rozhodnutí, že své odložené věci příští týden odvezu do sbírky Červeného Kříže v Thionville. Snad aspoň některé kousky mojí bývalé garderoby budou někomu užitečné.

Reklamy

One thought on “Kam s oblečením?

  1. Terka L. 11.3.2011 / 12:51

    Souhlasím.. Já bych do koše snad vyhodila jen děravé ponožky.. 🙂 Po Praze jsou takové ty sběrné kontejnery na oblečení, boty a tašky, tak všechno staré oblečení házím tam. Aspoň to ještě někomu může být užitečné… 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s