Valentýn

Určitě jste si také všimli zvýšené přítomnosti červené a růžové barvy všude kolem: v televizi, v časopisech, ve výlohách parfumérií, obchodů se spodním prádlem a s bytovými doplňky.

Proč je vlastně Valentýn spojován s červenou barvou? Barva lásky? Vášně? Krve? Vím, že jsem poněkud morbidní, ale klasické srdíčko, které si malé holčičky kreslí do sešitů, symbolizuje poměrně ošklivý a většinou zakrvácený kus masa…

Nejsem žádná bojovnice proti Svatému Valentýnu. I s vědomím, že je to čistě komerční záležitost, ho prostě nedokážu jen tak přejít. Nechápu sice, proč bych zrovna 14. února měla být k Motýlovi pozornější než jiné dny a dávat mu dárky, ale úplně ten den ignorovat by bylo podobné jako nedávat si dárky k Vánocům. Jsme už dospělí a víme, že dárky nenaděluje Ježíšek, jsme výdělečně činní, a když něco potřebujeme, jdeme a koupíme si to a nečekáme kvůli tomu na Vánoce. O Vánocích si pak lámeme hlavu s tím, co komu dát, i s tím, co si přát, a občas si vzájemně darujeme věci, které nám stejně nejsou nijak užitečné. Ale jde o tu pozornost. O to, že jsme na toho druhého mysleli a chtěli mu udělat radost. Valentýn je pro mě ten samý případ.

My s Motýlem z toho vlastně vyplouváme každý rok poměrně jednoduše: pár dní před Valentýnem slavíme takové naše malé výročí, které je pro mě osobně mnohem významnější než oficiální svátek zamilovaných.

Nejzábavnějšího Valentýna jsem prožila před pár lety, když jsem šla na rande s jedním klukem z kurzu potápění. Na kurzu jsme po sobě trošku pokukovali, ale doopravdy jsme spolu prohodili jen pár slov. Až jednou jsme se domluvili, že následující týden spolu cestou z bazénu zajdeme na něco k snědku. Myslím, že ani já ani on jsme si neuvědomili, že ten večer bude Svatý Valentýn.  Když jsme vkročili do pizzerie, okomžitě jsme cítili, že je něco špatně. Číšník nás uvedl ke stolu a s významným pohledem nám zapálil červenou svíčku ve tvaru srdce. Po celý večer se k nám choval jako k zamilovanému páru, což ale nebyl náš případ. Oběma nám bylo trapně a už jsme se pak pro jistotu nikdy nesešli. Kdybych později nepoznala Motýla, možná bych si dodnes myslela, že jsem kvůli Svatému Valentýnovi propásla muže svého života.

(Ne, to bych si nemyslela, protože se během večera ukázalo, že studentka žurnalistiky a student matfyzu opravdu nemají mnoho společného.)

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s